Vztahy

Miluji tě, babičko. I já tebe, dědečku

marr

Pohled na mladé lidi, držící se za ruku a zamilovaně vrkající, je příjemný. Jednoho to naplní hřejivým pocitem, že láska je prostě věčná. Ovšem pohled na staříky, kteří jdou za ruku parkem, kdy dědeček zírá na babičku doslova jako puberťák, člověku doslova rozpouští srdce na sladkou pastu…

Stříbrná svatba, zlatá svatba, diamantová svatba. Klidně 75 let s jedním partnerem a stále zamilovaní. Je to vůbec reálné?

A víte co? JE!

Miluji tě, babičko. I já tebe, dědečku

Kousek od chaloupky mojí babičky a dědečka bydlel pár stařečků. Jmenovali se Dalíkovi. Babička a dědeček velice staří.

Nikdy v životě nezapomenu, jak se tihle dva po 73 letech strávených po boku stále milovali. Takovou ryzí, obětavou a tolerantní láskou.

Dojímali mě, a to i v době, když mi bylo patnáct. Měla jsem vedle nich pocit něčeho moc krásného, uklidňujícího a neskutečně příjemného. Oni se i přes den často políbili, spali na jednom letišti, v malé komůrce, kam bylo ze záhrobce vidět.

„Dobré jitro, babičko, dobré jitro, dědečku. Máš na stole kakao, dědečku, a sušenky, to víš, děvenko, dědeček už nemá zoubky, a tak si namáčí sušenky. Viď, dědečku,“ slýchala jsem často ráno.

„Ba ba, to babička má ještě horní řadu svých zoubků, potvůrka, nesedej si tam, babičko, je tam hovno od kohouta,“ hlásil pan Dalík a rychle otíral lavičku na záhrobci.

„Tak, babičko, teď už můžeš.“

Celé dopoledne pak seděli na lavičce a drželi se za ruce. Povídali si a on se na ni doslova zbožně díval. Paní Dalíková křičela, protože její muž špatně slyšel. Ona naopak slyšela moc dobře, takže jsem často zaslechla:

„Nekřič tolik, dědečku, já tě slyším!“
„Já vím, babičko, promiň, to já ze zvyku.“

Žili jeden pro druhého. Milí, ochotní, vstřícní – každý je měl rád. Já moc.

„Babičko, napij se ode mě piva. Na!“
„Nechci, děkuji.“
„Ale tak jenom trošinku...“
„Ne. jsi hodný, nechci.“
„Tak jenom ochutnej. Na!“
„Ježišmarjá, tak to sem ukaž, já teda ochutnám!“

Pan Dalík se tímhle stal příslovečný u nás v rodině.

On vám prostě vnutil to, co pokládal za dobré, i kdybyste nechtěli. Paní Dalíková nikdy nebyla tak silná, aby odolala.

A ani já ne, ani moje babička s dědečkem. Když se rozhodl, že vám něco dá, nebo něco ochutnáte, zkusíte a podobně, neměli jste šanci.

Dodnes je to náš rodinný model: Prosim tě tak to sem dej. Seš jako pan Dalík!“ Není to myšleno ve zlém, a ani by být nemohlo.

Když pan Dalík onemocněl, bylo to hned jasné.

Paní Dalíková seděla jednou ráno na záhrobci sama.

Hned jsem tam šla.

„Dědeček je nemocný, děvenko. To víš, už jsme staří, ale bude pořádku,“ vysvětlila optimisticky, ale na tváři měla jiný výraz. Ona se bála.

„Můžu za ním?“ ptala jsem se.

„Nechoď tam, holčičko, on spí, víš. Dojdi si posbírat vajíčka a pozdravuj babičku.“

Lezla jsem po kurníku a bylo mi všelijak. Okénkem jsem ji viděla. Seděla tam smutná a popíjela pivo, které jí včera vnucoval, tak jako každý den, a které denně odmítala.

Navečer tam šla už babička, protože jsme všichni měli starost. Vrátila se smutná s tím, že zavolala lékaře.

Pan Dalík do nemocnice jet odmítl, protože lékař nedoporučil transport jeho paní s tím, že by se neměla jak vrátit.

Byly asi tři hodiny ráno, když přišla paní Dalíková za babičkou.

„Paní Aničko, dědeček mi asi odešel.“

Vyběhla jsem jen v košili.

Babička na mě volala, abych se vrátila, ale neposlechla jsem. Dovnitř jsem se přece jen bála. Stoupla jsem si na lavičku a dívala se okénkem.

Na nočním stolku byl čaj, sušenky, hadřík a krucifix.

Ležel tam, takový klidný, jako by jen spal. Její postel byla netknutá. Vůbec asi nespala.

Ještě asi týden sedala sama na lavičce, a pak najednou byla lavička prázdná.

Přijeli nějací příbuzní.

Když jsem viděla v kontejneru hozenou lavičku a proutěné kukaně pro slípky, které se mi tak líbily, a ještě hodně věcí, které měli staroušci rádi, brečela jsem.

Byla jsem v pubertě, a tak jsem nezareagovala asi právě nejlépe, když jsem šla a jednomu s pánů jsem s brekem řekla: „Jste zlej!“

Nechápal proč. A ani nemohl.


Taková láska, takové pevné pouto mezi dvěma lidmi je krásná věc. Má to ale i odvrácenou stranu. Totiž ve chvíli, kdy se takoví dva lidé rozdělí, když pak jeden odejde, zpravidla to má fatální dopad.

I když, kdo ví, jestli to nakonec není lepší než se dívat, jak lidská bytost pomalu ztrácí život, jak chřadne.

   
22.04.2010 - Láska a vztahy - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [38] peetrax [*]

    Eva_Fl — #30 věřím tomu. Sml26 Sml29

    superkarma: 0 22.04.2010, 22:33:13
  2. avatar
    [37] Eva_CZ [*]

    Blueberry — #35 jeste bych dodala, ze tady si fakt manzele nerikaji : mamko, tatko, babi, dedo apod.

    superkarma: 0 22.04.2010, 21:06:32
  3. avatar
    [36] edith1975 [*]

    To je moc krásný příběh, moc hezky se čte . Doufám, že takhle zestárnu se svým mužemSml58Sml22

    superkarma: 0 22.04.2010, 20:55:17
  4. avatar
    [35] Blueberry [*]

    Anai — #31 Tady se oslovuji krestnimi jmeny vsichni. Predstavuji se krestnimi jmeny taky. Dneska mi prijde alsolutne nenormalni ze moje mama rikala sousedovi i po 30 letech "pane Zampachu" a to byli skoro stejne stari.

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #37
    superkarma: 0 22.04.2010, 20:32:26
  5. avatar
    [34] Strata [*]

    tak se mi při tom čtení zamžily oči a měla jsem co dělat, abych nepustila i slzičku.. je mi tu z toho teď úplně smutno. To je tak hezký, tak smutný... A tak plný naděje, že ta pravá láska opravdu existuje...

    superkarma: 0 22.04.2010, 18:05:27
  6. avatar
    [33] dobrouchuť [*]

    smutné ale krásné

    superkarma: 0 22.04.2010, 17:27:41
  7. avatar
    [32] enka1 [*]

    Free — #11 Sml13

    superkarma: 0 22.04.2010, 16:03:53
  8. [31] Anai [*]

    Eva_Fl — #30 A jak je to třeba v USA? Že je tam běžnější i starší lidi oslovovat kř. jmény víc, než u nás (když je někdo starší, vždy je paní ta a ta...) a jménem si říkají i partneři až do smrti?

    1. na komentář reaguje Blueberry — #35
    superkarma: 0 22.04.2010, 15:11:32

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] Eva_CZ [*]

    ....... moje babinka rikalavala svemu muzi dedku. Dedku, dedku jeden, uz bys mel mit rozum.... Kdybyste vedeli, kolik v tom osloveni bylo lasky!

    1. na komentář reaguje Anai — #31
    2. na komentář reaguje peetrax — #38
    superkarma: 0 22.04.2010, 14:35:43
  2. avatar
    [29] Eva_CZ [*]

    Free - je mi to moc lito. Drz se!

    Miso, moc peknej pribeh.

    superkarma: 0 22.04.2010, 14:34:52
  3. avatar
    [28] átéčko [*]

    Free — #11 snaž, moc se snaž tady zůstat s dětmi i s náma.Sml79

    superkarma: 0 22.04.2010, 13:43:47
  4. avatar
    [27] peetrax [*]

    Free — #11 hodně síly, drž se...

    superkarma: 0 22.04.2010, 13:05:12
  5. avatar
    [26] Michaela Kudláčková [*]

    Free — #11 ...moc mě to mrzí. Co říct? Buď silná. Je mi to moc líto. Přijmi upřímnou soustrast od nás všech. Je mi to líto.

    superkarma: 0 22.04.2010, 11:42:29
  6. avatar
    [25] denkas [*]

    Krásnej příběh! Bulím tu jak želva!Sml16 A myslím ,že na oslovení nezáleží,záleží na tom ,že se měli rádi!Sml59

    superkarma: 0 22.04.2010, 11:33:00
  7. [24] dara 11 [*]

    Sml59moc hezké a oslovení mi vůbec nevadí. Jen aby tech dlouhotrvajících manželství bylo víc. Sml67

    superkarma: 0 22.04.2010, 11:28:24
  8. [23] kukurukuku [*]

    jastura — #22 také se mi to líbí,je to normální.

    superkarma: 0 22.04.2010, 11:21:17
  9. [22] jastura [*]

    Sml80 átéčko — #20 Mně to zase přijde hezké...

    1. na komentář reaguje kukurukuku — #23
    superkarma: 0 22.04.2010, 11:14:29
  10. avatar
    [21] maje [*]

    Free — #11 co ti popřát? hlavně hodně sil a nezvdávej se. moc ti držím palce, ať to zvládneš. a soustřeď se jen na to hezké, co tě potkalo a věř, že díky dětem to zvládání jde líp, než kdybys zůstala v bytě sama. Sml79Sml16

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:57:33
  11. avatar
    [20] átéčko [*]

    Anai — #18 To se mi také nelíbí, to oslovování. My si s manželem říkáme jménem a pokud by mi měl někdo říkat babi, pak jedině vnuci. Nejsem přece manželova matka, ani babička.Sml23

    1. na komentář reaguje jastura — #22
    superkarma: 0 22.04.2010, 10:56:42
  12. avatar
    [19] maje [*]

    Anai — #18 a nebo to berou jako novou roli, na kterou jsou pyšní, protože ten pocit, že vychovali děti a oni už mají svoje děti, to je přece krásné pouto

    superkarma: 1 22.04.2010, 10:56:05
  13. [18] Anai [*]

    Hezké, moc hezké... víte, co mě děsí, jak si lidé říkají "tatínku a maminko" a ve stáří "dědečku a babičko", to je jakoby hází někam ještě dálo do stáří.... to je, myslím, české, či slovanské specifikum, ne?

    1. na komentář reaguje maje — #19
    2. na komentář reaguje átéčko — #20
    superkarma: 0 22.04.2010, 10:49:16
  14. [17] Mendie [*]

    Takhle bych to jednu chtěla. Ale až tak za těch 50 let. Kéž by to tak vydrželo, my abychom oba vydrželi tu dnešní uspěchanou dobu plnou nemocí, nehod a zlých lidí.

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:48:54
  15. [16] jastura [*]

    Míšo, nádhera. Když potkám za ruku jdoucí pár v letech, vždycky mě to zahřeje u srdce a zároveň jim tak trochu (v dobrém!) závidím. Bojím se, že toto nezažiju...

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:40:52
  16. [15] free [*]

    děkuju všem..

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:40:29
  17. [14] jastura [*]

    Free — #11 Hodně síly ..Sml17

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:39:29
  18. [13] free [*]

    mio, děkuju ... večery jsou teď hrozné. Ty ale přežiju a na usnutí si vezmu prášek. Nejhorší je probuzení, kdy si uvědomím tu bolavou samotu.  Život je nespravedlivý. Bylo dvaapadesát, sportovec a přesto ho dostal mozkový nádor.  Těšila jsem se, že až děti dostudují, začneme si teprv užívat a cestovat....asi se to nemá odkládat.

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:36:00
  19. avatar
    [12] mio [*]

    Free — #11 Sml15 drž se..

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:30:10
  20. [11] free [*]

    Míšo, co mi to děláte. Svírá se mi hrdlo a zastavuje srdce.  Já už nikdy nebudu mít to štěstí zestárnout s mužem kterého miluju.  Na zlaté svatbě svých rodičů mi to slíbil. Dožil se jenom stříbrné.  Umřel mi v sobotu v posteli vedle mě a na pozítří mu chystáme pohřeb.  Kdyby mi tu nenecha tři krásné, hodné děti, chtěla bych umřít s ním.

    1. na komentář reaguje mio — #12
    2. na komentář reaguje jastura — #14
    3. na komentář reaguje maje — #21
    4. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #26
    5. na komentář reaguje peetrax — #27
    6. na komentář reaguje átéčko — #28
    7. na komentář reaguje enka1 — #32
    superkarma: 0 22.04.2010, 10:28:35
  21. avatar
    [10] kuzle [*]

    Michaela Kudláčková — #9 takovi byli moje babi a deda Sml22 kdyz za nimi clovek prijel, sedeli vedle sebe, drzeli se za ruce, deda babicku obskakoval, ona obskakovala jeho, kdyz babi zacala spatne videt, deda ji cetl knizky, predcital z bulvarnich platku aby byla v obraze .... nicmene osud urcil jinak, babicka pred par lety umrela, rakovina byla neuprosna, deda ma doma jeji urnu ozdobenou neustale spoustou krasnych kvetin ... damy ve 92 letech se naucil pect buchty, ktere mu i kdyz nevidela pekla babicka a dava mi recepty Sml67 je mu samotnemu smutno, povida si s babickou jako by tam byla Sml22 nicmene je stale neuveritelne vitalni, spravuje plot, chodi po nakupech, vari, pece ... ja budu v jeho veku davno po smrti Sml52

    superkarma: 0 22.04.2010, 10:23:49
  22. avatar
    [9] Michaela Kudláčková [*]

    ...Dík. Když jsem to psala a vzpomínala si, tak jsem  brečela taky.Sml15Sml16

    1. na komentář reaguje kuzle — #10
    superkarma: 0 22.04.2010, 08:44:54
  23. avatar
    [8] RenataP [*]

    Míšo, tenhle článek se ti podařil, myslím, že tady dneska po duši pohladí víc lidí. A takovou víru v lásku a dobro všichni potřebujeme...

    Existuje, vážně existuje, jednou jsem taky viděla dva takové... jen letmo, jen slůvkem jsme se střetly a dodnes je na tom místě vidím, jak odchází, ruku v ruce, s těma modrýma něžnýma starýma očima... Letos tam pokácely stromy, nějak mě to zamrzelo, jako by mi zničili modlu, víru...Sml68

    superkarma: 0 22.04.2010, 08:30:57
  24. avatar
    [7] Alenka0010 [*]

    Moc krásný.....v dnešní době docela málo vidět takovou lásku a v takovým věku Sml72Sml25

    superkarma: 0 22.04.2010, 08:14:53
  25. avatar
    [6] enka1 [*]

    Tohle opravdu dojmeSml25.

    superkarma: 0 22.04.2010, 07:54:14
  26. avatar
    [5] MONSTERA [*]

    Krásný.

    superkarma: 0 22.04.2010, 07:50:44
  27. avatar
    [4] maje [*]

    teda míšo, co mi to děláš?Sml31 sedím v práci a bulím jako malý děcko. nádherný příběh. o takovéhle lásce sní a přeje si jí asi každý. nádherný příběh.Sml59Sml59Sml59 jen si říkám, kolik lidí najde a dokáže si uchovat takový vřelý cit a obdiv k tomu druhému.

    superkarma: 0 22.04.2010, 07:38:42
  28. avatar
    [3] Suzanne [*]

    Míšo, to mě dneska vzalo. Krásně napsané. A slzy po ránu jsou zdravé...Děkuju.

    superkarma: 0 22.04.2010, 07:34:10
  29. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Míšo krásně napsaný, dojemný Sml27, leč pravdivý, čeká nás to všechny Sml15

    superkarma: 0 22.04.2010, 06:41:04
  30. avatar
    [1] mio [*]

    Tak jsem se na noc dojala. Smutný..a hezký..smutně hezký..Sml18

    superkarma: 0 22.04.2010, 00:29:00

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme