Miluji starou veteš

Jdu vyhodit odpadky do popelnice, a co nevidím! O kontejner je opřený starý dřevěný rám. Ozdobné ornamenty z něj trochu opadávají, ale má nádhernou patinu. Hned jsem si vzpomněla na knihu o luxusních pařížských interiérech, kterým nezaměnitelné kouzlo propůjčují právě podobné předměty z blešáků.

Kdekdo by takový rám považoval za nepotřebný krám. Zřejmě i ten, který ho tam odložil. Ale bylo mu asi žinantní hodit ho mezi páchnoucí igelitové pytle a řekl si: „Co když se někomu ještě hodí.“ Třeba se nad ním někdo smiluje a vdechne mu nový život. Třeba takoví blázni, jako jsme my, milovníci staré veteše.

Ujali jsme se ho. První cesta vedla do sprchy. Sice urychlila odpad sádrových kudrlinek, nicméně neubrala rámu na půvabu. Zakonzervovali jsme ho disperzním lepidlem, vsadili do něj zrcadlo a je z něj kousek, který by nám nejeden pařížský bytový designér záviděl.

Podobný šťastný osud měla stará krejčovská panna, kterou jsem před odvozem na skládku zachránila v Braníku. Vykukovala z kontejneru, jako by volala: „Všimněte si mě někdo!“ Měla štěstí, že jsem šla tenkrát okolo. Vylezla jsem na kontejner a vytáhla z něj nádhernou neporušenou secesní pannu i s černou soustruženou nohou. Hodila jsem si ji přes rameno a šla s ní na tramvaj.

Náramně se mi šikla, protože jsem vášnivou sběratelkou starých hadrů. Hadry jim říkám láskyplně, protože jsou to moji miláčkové: vzácné šaty, blůzičky, límečky, rukavičky a kloboučky od secese až po třicátá léta.

O jedněch takových šatech, které jsem objevila zmuchlané v kufru v jednom divadelním fundusu, jsem tady pěla ódy už několikrát. A konečně vám je mohu i ukázat. Najdete je v první ranní novince ZDE.

Pocházejí z počátku třicátých let. Jsou z černého hedvábného žoržetu se smetanově bílou strojovou výšivkou. A i když jsou to šaty babičky, mají šmrnc, který jim mohou leckteré současné „róby“ závidět.

Máte také nějakou věc, kterou jste zachránili před smetištěm?

Jak jste k ní přišli, kde jste ji našli a k čemu vám dnes slouží?

Sbíráte něco konkrétně, nebo je vám to jedno?

Sdílíte se mnou stejnou vášeň hrabat se na starých půdách, ve frcech, bazarech a různých vetešnictvích?

Tak to bude zítřejší téma pro vás jak stvořené.