Zvířátky jsme dnes začali a ráda bych v nich pokračovala, jelikož mi před chvilkou jedna z vás, našich čtenářek, poslala velmi hezký příspěvek o jejích Britských modrých mazlíčcích, a protože mám i já „briťáka“, rozhodla jsem se s vámi o příspěvek podělit.

Tak dneska mě inspirovala úvodní fotka britského kocourka k sepsání našich historek s našimi rodinnými briťáky.

A jak jsme k nim vůbec přišli? No odmala od těch cca 5 let jsem měla svého venkovního kočičího mazlíčka. Bylo několik Ferdů a mourků, ale půlka z nich chudák zůstala pod koli aut. A tak po všech těchto nemilých historkách jsme se na rodinné poradě dohodly pořídit našeho prvního briťáka. Vybrali jsme „pražáka“ zrzavého a jméno vybrala mamka a už když se dovezl, byl to náš Matýsek. Jeli jsme se na něj podívat, když byl koťátko malé a pak když jsme si ho mohli vzít domů. Plemeno jsme si nevybrali nahodně, ale po návštěvě každoroční výstavy koček bylo jasno, že to bude briťák a preferovali jsme zrzavého. Jasné bylo především to, že briťák bude kočka domácí. Matýsek nedávno oslavil 14 let, už se to na něm podepisuje a bohužel už je ve fázi, kdy brzo odejde do kočičího nebe.

foto 1

Nicméně naše historky s ním zůstanou nezapomenutelné. Jako malý opravdu uměl využít prostornosti našeho dvoupatrového baráku a lítal jak šílenec nahoru a dolů kolikrát se s námi i srazil. Naschvál na nás číhal a vyskakoval spoza rohu. Vždycky s více než škodolibou radostí. Na zimní zahradě se jasně podepsal na ratanovém nábytku, který ač mamka hlídala on si stejně našel chvilku, kdy bylo nutné dopodepsat. Když někdo v rodině dostal při oslavách květinu a dal ji do volného prostoru na stůl tak vždycky okousal travnatou část květiny a v lepším případě ještě celé rozlil. Květiny v květináči pokud uznal za vhodné překousával do požadovaného tvaru, ty co mu chutnali se nedorostly většího tvaru než malé bonsaje. Spal se mnou vždycky v posteli a s příchodem mého dnes už manžela, který mu dával jasně najevo, že teď se mnou spí on se na něj pořádně urazil, páč jsem prostě byla jeho a nechtěl se s nikým dělit. S mým manželem to spolu dopracovali tak, že manžel jen mezi dveřmi ukázal, ať jde pryč a Matýsek se s pohrdavým výrazem v kočičím obličeji urazil a ladně odkráčel.


Jednoho dne jsme si říkali, že už se doma chudák nudí a tak dostal na zahradu kočičí voliéru. Tam chodí moc rád sluní se na sluníčku, pozoruje ptáky a je na čerstvém vzduchu. Takže když bylo hezky nesl se na rukou a šel se vyvenčit. Naši ho brali na víkend na chatu, kde se postupem času rozhodli, že vzhledem k tomu, že chata je v přírodě široko daleko nic není, zkusí ho tam zvyknout na ven. Tak ze začátku zůstával jen na zahradě chaty a za plot vůbec nechodil. Pak zjistil, že jako pravá kočka nejenže vyšplhá na strom, ale dokonce ze stromu na střechu. No dolů už se bál takže ze začátku bylo dost záchranných akcí s žebříkem v riflové bundě. V riflové bundě protože jak se s té střechy bál tak i když rád šel v rámě páníčka či paničky tak se vracel po žebříků s roztaženými drápky aby náhodou nespadl. Pak mu došlo, že i ten plot by vlastně mohl přeskočit a začal jak správný kocour (i když kastrovaný) trajdat po okolí. Donesl několik úlovků v podobě motýlů, ptáků, ještěrek, malých slepíšu atd.

foto 2

Jednou ho zálety tak zaměstnali, že i v době odjezdu našich z chaty nebyl prostě k sehnání. Vypařil se asi na 3-4 dny mamka tam kvůli němu byla přichystaná zůstat déle. Už začali dokonce shánět náhradu a oplakávat.  A pak popisuju slovy mé mamky. Ohnivá čára směr kuchyň, do které když přišla tak vymetal misku, stylem týden nic nejedl, jak se cpal, odpadalo mu to z misky na všechny strany. Dojedl a dožadoval se přídavku. Naši byli samozřejmě neskonale šťastný, že Matýsek konečně našel cestu domů a tak by mu snesli modré z nebe.

Když už byl teď starší rozhodli se pořídit mu dalšího britského kamaráda, aby se „omladil“, ale o tom až někdy jindy to bych měla příspěvek na další stránku a půl. :-)

S pozdravem louskacek2

Jelikož mi bohužel nepřišly od louskacek2 fotky, použila jsem fotky svého kočičáka. :-)

foto 3

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Reklama