O Vánocích jsme tak nějak shovívavější k všelijakému zdobení, pestrým barvám a všudypřítomnému lesku. O Vánocích jsme sentimentálnější, co se vzpomínek na dětství týče. O Vánocích máme sklon k romantickým náladám a roztomilé kýče bereme s nadhledem a pochopením. Nebo vy snad ne?

n

Možná se mezi vámi najdou výjimky, ale já se přiznám, že mi vánoční kýče nevadí. Naopak. V tento čas ráda podlehnu a nechám se zlákat koupí slaměného losa s pleteným svetříčkem a květináčem na zádech. Ráda šmejdím v obchůdcích s názvem „domácí útulno“ a rozplývám se nad porcelánovými domečky, houpacími koníčky či ozdobami, které nápadně připomínají ty z mého dětství.

A tak i tento „článeček“ berte jako malou sentimentální vzpomínku na rozzářený stromek s prskavkami, opravdickými svíčkami a pestrobarevnými ozdobami. A taky na zasněženou krajinku s jelínkem ve skleněné kouli.

Nemám potřebu vnucovat vám svůj názor, mám jen předvánoční, tak trochu dětinsky sentimentální náladu, o kterou se s vámi chci podělit. Určitě se mezi vámi najdou ty, které těmito „braky“ znechuceně pohrdají.

Ano, jsou to kýče jako Brno, ale krásné a k Vánocům tak nějak patří.

Jak to máte s vánočním sentimentem vy, milé ženy-in? Také se necháte občas unést?

Napište mi a nestyďte se za to.

Foto: facebook Love for all seasons

Čtěte také:

Vánoční výzdoba domu. Kýč? Jak se to vezme

Reklama