Vztahy

Milovali se jako labutě

 

Vážená redakce,

vaše dnešní téma mi dalo prostor k tomu, abych zavzpomínala na jeden úžasný pár. Posuďte sami, co vše muž, o kterém chci psát, lásce obětoval.

 

Oběť lásce

 

Měla jsem tu čest poznat manželský pár, který hodně ovlivnil můj pohled na život, na lásku a na manželství. Bylo mi asi čtrnáct let, když se k nám do bytovky nastěhovali. Bylo jim asi třicet, měli tři děti. S jejich dcerou jsem pak chodila do školy, staly jsme se kamarádky a já byla v jejich rodině poměrně často. Paní byla krásná žena, bylo vidět, že o sebe pečuje, vždy byla upravená, nalíčená a pěkně oblečená. Krom toho byla neobyčejně sympatická.

 

Její muž byl vysoký, urostlý, leckterá žena se za ním otočila, ale on žil pouze pro svoji ženu a své děti. U nich mi bylo vždy dobře, v jejich útulném bytě vládla pohoda, porozumění a láska. Uběhlo několik let a ta paní začala mít nějaké zdravotní potíže. Začala se léčit, ale diagnóza zněla nekompromisně, byla to silná artróza, která velice rychle postupovala.

 

Děti doma pomáhaly, jak to šlo, a jejího manžela jsem často viděla, jak nakupuje, vaří, pere a dělá vše, co je v domácnosti třeba. Paní se snažila, dodržovala rady lékařů, ale degenerace kloubů rychle postupovala a ona brzy chodila o holi, pak o berlích a nakonec skončila na vozíčku. Vím, jak těžké chvíle prožívala, už jsem byla starší a mnohokrát jsme si spolu povídaly.

 

Bylo jí asi padesát, když se jí prsty na rukou zkroutily tak, že už se sama ani neoblékla, neučesala, svalstvo měla ochablé, potřebovala pomoc druhého. Měla sice dobré sousedky i kamarádky, které občas vypomohly, ale většina starostí ležela spíše na manželovi. Tenkrát změnil zaměstnání, aby mohl být co nejvíc s ní a staral se o vše, co bylo potřeba. Myslím, že jeho opora byla pro ni tak významná, že se dopracovala dokonce k tomu, že vozíček opustila a mohla zase chodit, sice jen pomaličku, ale přece. K tomu jim přibyly další starosti, syn těžce onemocněl a musel opakovaně  na operaci ledvin, dceři se narodil postižený chlapeček a  u nejstarší dcery  se začaly objevovat totožné příznaky nemoci jako u maminky. Bylo by toho až nad hlavu i pro zdravé jedince. Jak známo, zvláště muži tyto problémy dost často neunesou a utíkají.

 

Tenhle ale neutekl. I když o něho měla zájem jedna žena a dávala to dost okatě najevo, odolal. Dokonce to došlo tak daleko, že ona to odmítnutí dost těžce nesla,  a tak se odhodlala navštívit nemocnou paní a dát jí radu, aby dala manželovi volnost, že ona je tak nemocná, že ho jen svazuje, zatímco on by mohl opravdu žít a života si užívat. Nejlépe s ní. Nemocná paní byla v depresích, dobře věděla, že je pro manžela břemenem a sama mu navrhovala nějaká řešení, ale nechtěl nic takového slyšet. Dál se staral, dál nosil své ženě květiny, dál s ní jezdil na výlety.

 

Dokonce se mu podařilo dostat ji na společenskou akci, tomu se již vyhýbala, pozval ji na ples. Paní si pořídila dlouhé šaty, kamarádky ji pomohly s líčením a účesem, pomohly sehnat vhodné boty. Tenkrát opravdu zářila, byla šťastná a dokonce si s manželem lehce zaploužila. On ji obletoval, hladil po vlasech, džel za ruku… Byl naprosto úžasný a myslím, že ostatní ženy ho obdivovaly.

 

Jenže nemoc byla zlá, po čase nastal zlom a houpačka šla zase dolů. A opět přišel na řadu vozík, nepomáhaly ani rehabilitace, ani lázně, ani drahé léky. Muž šel do předčasného důchodu a stal se doslova pravou rukou své ženy. Jednoho dne dostal nějakou virózu, banální nemoc. Omdlel a už ho nikdo neprobral. Byl to pro všechny šok. Jeho paní se po pohřbu uzavřela do sebe, i když žila pak u dcery, její zdravotní stav se silně zhoršil a do roka následovala manžela. Všichni říkali, že to bylo žalem. Nepřipomíná vám to příběh o labutích?

Eva H


Milá Evo, přišla jsem do práce a váš příběh mi vehnal slzy do očí. Ti lidé byli svým způsobem šťastni. Opravdu muselo jít o souznění duší. Dokázali spolu prožívat dobré i zlé, dokázali se radovat z maličkostí. Připomíná mi to také příběh o labutích a jsem moc ráda, že jsou mezi námi lidé, kterí se milují opravdu až za hrob. Přála bych si, aby takových párů bylo mezi námi mnohem a mnohem více. Vždyť nejdůležitější, co máme, je víra, naděje a láska. A láska je tou nejcennější z nich.

Přejeme vám krásný víkend

redakce@zena-in.cz

 

Vám všem, milé čtenářky, přejeme hodně lásky!
A pokud nám chcete o ní napsat, rádi vám příběh váš nebo někoho z vašeho okolí zveřejníme.

Pište.

 

 

   
14.10.2005 - Láska a vztahy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [50] risina [*]

    *Kotě*: Můj manžel dostal 2 měsíce po svatbě diagnózu "žaludeční vředy" a tchýně řekla, že to je moje vina... Zajímavý bylo, že po půl roce šel na kontrolní rentgen a neměl ani vředy, ani ty jizvy po starších, které tam údajně původně měl (podl prvního rentgenu), a od té dobx už mu nidky nic nevylo - spíš než na svůj negativní vliv to vidím na záměnu snímků

    superkarma: 0 15.10.2005, 20:49:45
  2. avatar
    [49] Sfings [*]

    Fakt krásnej příběh, taky mi vehnal slzy do očí... Kéž by to takhle bylo u každého páru.

    superkarma: 0 15.10.2005, 18:01:48
  3. [48] EvaH [*]

    Sara*: I kdyby to bylo jak píšeš, pořád neměla ta druhá té nemocné ženě právo ublížit. A ty iluze nán fakt neber.

    superkarma: 0 15.10.2005, 09:34:35
  4. avatar
    [40] *Kotě* [*]

    Manx: můj muž má astma, měl ho celý život od dětství, a v manželství se mnou ho má pořád - asi bych se měla nad naším vztahem zamyslet, když se mu to zázračně nevyléčilo

    superkarma: 0 14.10.2005, 14:47:42
  5. avatar
    [30] gerda [*]

    ivusad.: hm, takže teď už vím, proč mám falešné zuby.

    superkarma: 0 14.10.2005, 12:02:12
  6. avatar
    [29] alko [*]

    Trochu podobný případ byl v naší rodině. Paní měla rakovinu, byla dlouhou dobu upoutaná na lůžko. Manžel se o ni velmi dobře staral. A pak zemřeli 3 měsíce po sobě. Tragédie byla v tom, že on, relativně zdravý, zemřel dřív.

    superkarma: 0 14.10.2005, 11:56:54
  7. avatar
    [26] Maši [*]

    Jeden zákon života říká, že všechno to dobré a krásné v životě musí být vyváženo na druhé straně tím špatným a zlým , aby byla rovnováha.Měli opravdu tu nejkrásnější lásku,jaká se vidí jen v románech.Bohužel byla vykoupena špatným zdravím.Věřím, že to tak funguje, párkrát jsem se o tom přesvědčila na vlastní kůži.
    Ale je to moc krásný a smutný příběh.Myslím ,že takhle nějak si představuju "LÁSKU".

    superkarma: 0 14.10.2005, 11:50:19
  8. avatar
    [23] gerda [*]

    ivusad.:nečetla jsem, ale tvému obviňování fakt nemůžu věřit. Psychika zmůže hodně, ale bolavý zub těžko vyléčí. A to je jen banalita, co ty ostatní nemoci.

    superkarma: 0 14.10.2005, 11:18:48
  9. avatar
    [21] Lilinka [*]

    Tohle ja LÁSKA

    superkarma: 0 14.10.2005, 11:01:15
  10. avatar
    [19] gerda [*]

    channah: ale sama tady vidíš, že ne všichni ji obdivují a té lásce fandí...

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:47:36
  11. avatar
    [18] Channah [*]

    gerda: máš pravdu, že já to čtu I když dneska už je bulvár skoro všechno, včetně dříve seriózních novin

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:46:30
  12. avatar
    [17] Channah [*]

    Ona dáma se tam navíc svěřovala, jak to bylo těžké, takovou dobu svou lásku skrývat, jak čas jejich vztah prověřil... Fakt mi z toho bylo zle, hlavně z toho oslavného vyznění

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:44:37
  13. avatar
    [16] gerda [*]

    channah: no to víš, bulvár nám vytváří svérázné pojetí morálky

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:43:33
  14. avatar
    [15] Channah [*]

    novácká, režisér... kdybych já to po sobě četla

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:42:49
  15. avatar
    [14] gerda [*]

    EvaH: taky to tak cítím. To, že něco chci, mně přece nedává právo na bezskrupulózní chování bez ohledu na ostatní?

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:42:30
  16. avatar
    [13] Channah [*]

    EvaH: souhlasím. Včera mě naštval jeden článek v časopise, ve kterém byla novícká moderátorka prezentována jako hrdinka, protože 11 let "trpěla" v pozici milenky ženatého režiséra, mmch s dětmi a konečně si "vybojovala" svou pravou lásku, neb je těhotná a režosér se rozvádí. Tak zase jednou ta pravá láska zvítězila a blbá manželka se může jít klouzat

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:41:53
  17. avatar
    [11] Boubel [*]

    To je tak smutný a krásný zároveň.

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:36:19
  18. [10] EvaH [*]

    gryzli: Ti lidé byli opravdu krásní, krásní tím, jak se k sobě uměli chovat a jak se uměli vypořádat se všemi těmi starostmi. Ona žena podle mně byla bezohledná mrcha, není přirozené jít hlava nehlava po tom,po čem toužím, taky snad existují nějaké zásady, nějaká morálka....

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:23:53
  19. avatar
    [8] Zuzana N. [*]

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:12:40
  20. avatar
    [7] Channah [*]

    Je to opravdu moc smutné, ale na druhou stranu krásné. Někdy potřebuju slyšet, že takové páry opravdu existují, to, co vidím kolem sebe, je hooodně odlišná realita

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:10:43
  21. avatar
    [6] gerda [*]

    tak to smekám. A pak že jsou všichni chlapi neřádi. A teď si to srovnejte - jaké jsou denně nám vnucované hvězdy z reality show ve srovnání s tímhle mužským? Kdyby o tomto manželském páru Eva H ostatním nepověděla, tak by se o něm nikdo nedověděl. Je to úžasně silné,to je podle mě pravá láska. Kolik lidí by dokázalo takhle obstát?

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:08:24
  22. [4] hajcena [*]

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:02:30
  23. avatar
    [3] Luni [*]

    superkarma: 0 14.10.2005, 10:01:12
  24. avatar
    [1] benynka [*]

    teda to je smutný

    superkarma: 0 14.10.2005, 09:59:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme