Gentlemani? Ano znám jednoho, v jehož přítomnosti si člověk připadá jako v dobách dávno minulých... ale občas se ke gentlemanství uchýlí i někdo, komu toto chování není tolik vlastní, čistě pro pobavení společnosti nebo své vlastní...

Bylo těsně před Vánoci a můj otec dostal lístky na firemní oslavu, spojenou s koncertem. Maminka nás nabádala, abychom nic neprovedli, což jsme poslušně slíbili. Tatík dodal, že se bude chovat slušně, nebude plivat na zem, místo do prdele říkat "ó pardón" a místo hovno "ó nikoliv".

Vyrazili jsme.

Otec mi galantně pomohl z auta, otevíral dveře, pomohl mi z kabátu, donesl pití. V jeho očích jsem zahlédla, že tohle všechno nedělá jen tak, přece jen, znám ho. Celou dobu mě držel za ruku a oslovoval pusinko, výjimečně křestním jménem. Všichni se pohybovali na jednom prostoru, ležérně drčíce skleničky čehosi, přesně jak to znáte z bulvárních banketů.

Skupinky se měnily, lidé přesouvali a lehce konverzovali. Když došlo na představování, nebyla jsem otcem uvedena jako dcera, nýbrž jako sestřenice. Což prakticky, přeloženo do normálního jazyka, znamená milenka. Všichni nad touto informací zachovali dekorum, včetně generálního ředitele společnosti. Jen občas na mě někdo šibalsky pomrkával, patrně zkoušel, zda nejsem putovní.

Hru na milenku a gentlemana jsme sehráli výtečně, on se mohl galantností přerazit, já se tvářila přítulně. Jen když se mi pokusil, v nestřežené chvíli, dát pusu, jemně jsem mu naznačila, že to s tou láskou nemusí tak přehánět.

Ale upřímně, když jsme nastupovali zpátky do auta, ulevilo se mi, přece jen, herečka nejsem. Tatík celou situaci uzavřel slovy: Končím s rolí gentlemana, padám smíchy na kolena...

P.S.: Doma jsme byli nuceni se přiznat a bylo nám řečeno, že "nás někam pustit samotné..."

Beruška Elliah


Koukám, že tatínek je vtipálek... nebo se s někým vsadil? Rozhlásil, že má milenku a co mu zbylo... :-). Konečně jsem se dneska trochu zasmála. Zkusím najít něco na dně naší krabice s dárky... byl by tu jeden regenerační přípravek - Pharmaton Activit. Tak posílám a přeji příjemný den a dobrou chuť k obědu!

Mluvíme-li už o obědě, kdo jde do restaurace, nechť se chová dle etikety!
"Na pozdrav číšníků odpovídáme kývnutím hlavy, ale sami jich nepozdravujeme. Úbor pro oběd v restauraci nevyžaduje zvláštní pozornosti. Ve větších resaturacích, kde je zvláštní šatna, odloží se svrchní šat a klobouk i hůl v šatně, kdežto dámy si ponechají klobouk a kabelku. Plášť a deštník ovšem odkládají. Stejně v kavárně." (Společenský katechismus)

 

Jak to bude vypadat za 30 let, až tu bude většina obyvatelstva v důchodovém věku?  Jaká bude naše mládež?
Kdo je podle vás dnes GENTLEMAN?
Přeci to není jen v tom, že vám políbí ruku, ne? Kdo to tedy je?

Kdo má dnes učit společenskému chování? Rodina? Škola?
Máte doma puberťáka - gentlemana?
Není dnes ortodoxní gentleman spíš jen podivín?
Jaké bylo gentlemanství před sto lety? Padesáti? Dnes?

Pište, těšíme se na vaše příspěvky!
redakce@zena-in.cz

Reklama