Bulvár

Miladu Horákovou popravili před pětašedesáti lety

Jednou z prvních obětí komunistické zvůle padesátých let minulého století se stala Milada Horáková. A právě v tyto dny si připomínáme 65. výročí popravy této statečné ženy, která se svými politickými názory stala novému režimu nepohodlnou. Jediné popravené ženy v oněch ostudných politických procesech. Žádný zločin nespáchala, jen nesouhlasila s oficiální ideologií. A to přežila nacistické vězení i koncentrační tábor…

Milada se narodila se na Boží hod vánoční v roce 1901 v Praze do vlastenecké rodiny, v níž vyrůstala spolu se svými dvěma sourozenci, starší sestrou a mladším bratrem. Její otec Čeněk Král byl obchodní zástupce firmy na výrobu tužek a velký obdivovatel Masaryka ještě před jeho odchodem do exilu. V roce 1914 postihla Královy tragédie. Oba Miladini sourozenci zemřeli na septickou spálu. Jediným štěstím pro celou rodinu bylo, že pak přišla na svět ještě dcera Věra, o kterou se Milada starala, když matka předčasně zemřela, a která jí totéž oplatila později v péči o jedinou Miladinu dceru Janu.

M. HorákováMilada začala studovat na dívčím gymnáziu, ale na základě udání z něj byla vyloučena. Na 1. máje 1918 se totiž zúčastnila nepovoleného protiválečného průvodu, a tak nakonec musela dostudovat na dívčím lyceu, kde maturovala v roce 1921. Jejím snem bylo stát se lékařkou, ale otec ji přesvědčil, aby šla studovat práva. Kdo ví, jakým směrem by se ubíral její život…

V roce 1923 onemocněla – podobně jako její sourozenci – spálou. Naštěstí se ale vyléčila. Během vysokoškolských studií začala pracovat v Československém červeném kříži, kde se seznámila s dcerou prezidenta Masaryka Alicí, a také v Ženské národní radě, kterou založila senátorka Františka Plamínková. Ta se stala jejím vzorem a později i přítelkyní. Milada úspěšně dokončila práva, promovala v roce 1926 a hned následujícího roku se vdala za svou studentskou lásku Bohumila Horáka, zemědělského inženýra a doktora technických věd, který pracoval jako redaktor Československého rozhlasu a později jako jeho programový ředitel.

Milada Horáková pracovala po promoci krátce u městského soudu a pak na magistrátu na sociálním odboru. Zde byl jejím šéfem Petr Zenkl, pozdější pražský primátor a předseda Československé strany národně socialistické, do níž také vstoupila. Protože se domluvila anglicky, francouzsky a také rusky, byla často k získání zkušeností posílána na studijní pobyty do Francie a Anglie. Ve třicátých letech navštívila dokonce i Sovětský svaz.

V roce 1933 se Miladě narodila dcera Jana, jediné dítě Horákových. Ani tehdy nepřestala pracovat. V Ženské národní radě i na magistrátu se zabývala především sociálními otázkami týkajícími se neprovdaných žen a nemanželských dětí, snažila se prosazovat návrhy vedoucí ke zrovnoprávnění žen a k celkovému zlepšení jejich postavení.

V roce 1939 musela odejít ze zaměstnání – bylo to podle tehdejšího zákona o penzionování vdaných žen pracujících ve státní správě. Okamžitě se ale i s manželem zapojila do protinacistického odboje. V srpnu 1940 byli oba zatčeni. Důvodem zatčení byla její práce v Ženské národní radě, brzy však gestapo objevilo vazby Horákových na domácí odboj. Dva roky pak byla Milada Horáková vězněna na Pankráci a na Karlově náměstí, přežila kruté výslechy a mučení v sídle gestapa, v Petschkově paláci. V soudním procesu, který se odehrával v Drážďanech, se sama obhajovala v němčině. Původní trest smrti jí byl zmírněn na osm let vězení. Pak byla odvezena do Malé pevnosti v Terezíně.

Po válce, když se všichni šťastně shledali, měla Milada Horáková původně v plánu věnovat se dceři a manželovi. Jenže to dopadlo jinak. Poválečná politická situace ji přiměla vstoupit do politiky, stala se poslankyní za Československou národně socialistickou stranu. Netajila se svými politickými názory. To se jí stalo osudným především po únoru 1948. I když většina jejích přátel volila emigraci, rozhodla se v republice zůstat. Byla nejspíš v tomto naivní. Neprozřetelně – na znamení nesouhlasu s komunistickým pučem – složila poslanecký mandát v den, kdy za záhadných okolností zemřel Jan Masaryk. Tím ztratila poslaneckou imunitu, i když je možné, že by ji ani imunita nezachránila.

Po únorových událostech totiž začala v atmosféře strachu vlna velkých čistek, začali se hledat „nepřátelé lidu a socialismu“ za vydatné pomoci sovětských poradců.

A tehdy byla vytipována i Milada Horáková. Celá její rodina byla sledována. 27. září 1949 se kolem poledne manželé Horákovi rozloučili na Václavském náměstí, tehdy se viděli naposledy. Když si odpoledne přišli dva příslušníci StB domů pro jejího manžela, využil jejich nepozornosti a unikl oknem. Jen tak v domácí obuvi. Chtěl manželku varovat, ale ta už byla ve své kanceláři zatčena.

Scénář monstrprocesu, který následoval, se dlouho připravoval a několikrát měnil. Zpočátku se nevědělo, kdo bude „vůdce“ skupiny třinácti lidí, z nichž se prý mnozí vůbec neznali, a co jim bude kladeno za vinu. Nakonec byla Milada Horáková označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim. Všichni obvinění byli nelidsky týráni a museli se naučit přesné odpovědi na otázky, které jim budou kladeny.

Proces samotný začal 31. května 1950 a trval osm dní. Do soudní síně denně přivážely autobusy z různých částí republiky pečlivě vybrané dělnické delegace, aby se mohly zúčastnit tohoto zrůdného divadla, které sledovalo jeden cíl: zastrašit národ. Proces byl vysílán rozhlasem v přímém přenosu. Kromě toho bylo doručeno 6300 rezolucí, které žádaly jediné – trest smrti pro všechny zrádce a škůdce republiky.

8. června byly vyneseny rozsudky. Čtyři obžalování, Milada Horáková, historik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Bouchal a podnikatel Oldřich Pecl, byli odsouzeni k trestu smrti, čtyři dostali doživotí a dalších pět bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody od 15 do 28 let, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv.

Žádost o milost (za Miladu Horákovou ji podal její jedenaosmdesátiletý otec a její sestra, ona sama ji odmítla), kterou podali obžalovaní, byla prezidentem Gottwaldem zamítnuta. V případě Milady Horákové prý – díky silným intervencím, mimo jiné i Winstona Churchilla, Alberta Einsteina či Eleanor Rooseveltové – Klement Gottwald zaváhal rozsudek potvrdit. Pak ale ortel smrti stejně podepsal.

Poprava byla vykonána 27. června 1950. Milada Horáková byla popravena jako poslední ze čtyř odsouzených v 5,35. V roce 1991 jí udělil prezident Václav Havel řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. 27. červen se stal památným dnem a byl nazván Dnem památky obětí komunistického režimu.

Už delší dobu se mluví o tom, že má být natočen česko-americký film o Miladě Horákové. Bude v angličtině a není určen jen pro český trh. S natáčením se mělo začít letos na jaře. Čeští herci se mají objevit jen ve vedlejších rolích …

 

Na našem webu jste si také mohli přečíst:

 

   
25.06.2015 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. avatar
    [28] gerda [*]

    kobližka — #27jojo, nějak se nám nedaří, ani teď se nemáme čím chlubit. Do politiky intelektuální elita nepůjde, tak se zdiskreditovala.Sml15 No, nejlepší ze všeho bude, když si vezmu knížku a přenesu se docela jinam. Dobrou!Sml53

    superkarma: 0 25.06.2015, 20:24:50
  2. avatar
    [27] kobližka [*]

    gerda — #24 No,právě,že ti vzdělaní buď zavčas opustili republiku,nebo byli pozavíráni.Byli terčem tehdejší moci,byli zešměšňováni a pronásledováni.A k moci se dostali nevzdělanci,pak to takhle nemělo dopadnout....

    1. na komentář reaguje gerda — #28
    superkarma: 0 25.06.2015, 19:35:41
  3. avatar
    [26] vladka321 [*]

    gerda — #25 Sml67

    superkarma: 0 25.06.2015, 19:19:32
  4. avatar
    [25] gerda [*]

    kobližka — #18no, a teď si uvědomuju - mého dědečka zas poslali nacisti do předčasného důchodu, řídící učitel, legionář a Sokol, to nedělalo dobrotuSml3 V podstatě bych si mohla imrvére stěžovat, jak naši rodinu neustále perzekvovali - ale proč...ti lidi, co to způsobili, už jsou mrtví a bůhvíjak sami skončili, doufám, že je Boží mlýny aspoň trochu skříply. Já se mám vlastně velice dobře, běžná lidská trápení, ale existenční mi nikdy nehrozila. A kdybych vlezla do strany, mohla jsem mít možná dvojnásobný důchod.Sml57 Na prachy jsem ovšem celý život kašlala, tak si to v poslední třetině zápasu nemíním kazitSml30 Zemru chudá, leč poctiváSml52

    1. na komentář reaguje vladka321 — #26
    superkarma: 1 25.06.2015, 18:25:14
  5. avatar
    [24] gerda [*]

    Pentlička — #17mého idealistického tatínka aspoň nahnali k PTP, jenom za to, že byl duchovním. Vládla šílená zaslepenost, nekulturnost, lidi jakoby se styděli, že mají vzdělání.

    1. na komentář reaguje kobližka — #27
    superkarma: 0 25.06.2015, 18:12:55
  6. avatar
    [23] gerda [*]

    kobližka — #18termín "vymývání mozků" přišel myslím až po roce 89, ale prakticky se to provádělo i dřív. A taky vládl strach, ten je velice zlý ve svých následcích. Těžko by se v publiku našel takový hrdina, aby nešel s davem, ale vykřikl "hanba!". Skončil by totiž jako paní Horáková. Jojo, konfrontace s vlastním svědomím, to je lahůdka...to pak asi dotyčného straší nadosmrti.

    superkarma: 0 25.06.2015, 18:09:41
  7. [22] slávenka [*]

    Statečná to žena, oběť komunistických čistekSml15.Děkuji za článek, za připomenutí.

    superkarma: 0 25.06.2015, 14:34:33
  8. avatar
    [21] Mickey Mouse [*]

    Tady mi připadá důležité zdůraznit ještě toto:

    Zlo nikdy nepáchá doba, režim, společnost... Vždy to je akt konkrétních jednotlivců (a každý z nich k tomu má jiné důvody). Stejně ani dobro nemůže konat stát, vláda nebo společnost. Vždy to musí být konkrétní jednotlivci, kteří pomohou konkrétními činy konkrétním lidem.

    NIKDY nečekejte dobro od vlády, státu, úřadu. Ty jsou tady pouze od toho, aby dohlíželi na dodržování pravidel.

    superkarma: 1 25.06.2015, 13:16:30
  9. avatar
    [20] Mickey Mouse [*]

    Pentlička — #17 Jde o fanatizmus. Fašismus, komunismus, maoismus... Vždy se pod záminkou ochrany "lidu" nakonec dojde do nesmyslných extrémů.

    Proto by všichni měli být strašlivě opatrní s "recepty" na obecné dobro - jako jsou různé protikorupční zákony, preventivní zákazy, zvyšování policejních pravomocí, odsouzování té nebo jiné skupiny lidí, morální rozhořčení nad tím nebo jiným názorem. Koneckonců procesy s čarodějnicemi nebo pogromy na židy také účastníci obhajovali jako nutnou "ochranu" společnosti.

    superkarma: 3 25.06.2015, 13:10:26
  10. avatar
    [19] OlgaMarie [*]

    Výborně napsáno. Děkuji.Sml67

    superkarma: 0 25.06.2015, 12:44:34
  11. avatar
    [18] kobližka [*]

    gerda — #14 Taky to nedokážu pochopit.že ty bestie dokázali mučit,zavírat a popravovat vlastní lidi.Vlastná národ vedli do morálního bahna strachu,nedůvěry a udávání Sml68

    1. na komentář reaguje gerda — #23
    2. na komentář reaguje gerda — #25
    superkarma: 1 25.06.2015, 12:29:52
  12. avatar
    [17] Pentlička [*]

    gerda — #14 Já ji pochopit umím. Po válce lidi nechtěli znovu první republiku, protože před válkou byla velká hospodářská krize, kdy lidem dobře nebylo a komunisti je oblafli svými kecy o nové, spravedlivé společnosti. Pak ještě to, že Rusi porazili fašisty a osvobodili většinu naší republiky - a bylo to. Když lidi začali trošku lépe vidět, komunisti v rychlosti udělali puč, aby je lidi u dalších voleb nevyšoupli. Do toho "poradci" ze SSSR a už to jelo. Každopádně 50 léta byla hrozná, moji rodiče na to často vzpomínali, jak se báli, jaká to byla nesvoboda. No a justiční vražda Milady Horákové, to byl prostě vrchol. Pro mě je prokurátor Urválek ztělesněním té doby.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #20
    2. na komentář reaguje gerda — #24
    superkarma: 0 25.06.2015, 12:14:15
  13. [16] Jana Ládyová [*]

    gerda — #14Ano - s tím se nedá než souhlasit! V mnohém je překonali...

    superkarma: 0 25.06.2015, 11:55:31
  14. avatar
    [15] RenataMor [*]

    Sml15

    superkarma: 0 25.06.2015, 11:33:35
  15. avatar
    [14] gerda [*]

    Tu dobu neumím pochopit. Co nedokázali Němci, dotáhli Češi až do onoho hanebného konceSml68

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #16
    2. na komentář reaguje Pentlička — #17
    3. na komentář reaguje kobližka — #18
    superkarma: 2 25.06.2015, 11:26:31
  16. avatar
    [13] kobližka [*]

    Něco takového si vůbec neumím předstait,ale vůbec.Jsem šťastná,že žiju v době a v zemi,kde to UŽ (pevně doufám) není možné.

    superkarma: 0 25.06.2015, 09:18:32
  17. avatar
    [12] bezinka [*]

    Sml59statečná žena

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:39:49
  18. [11] ZdenaZ [*]

    statečná ženy děkuji za článek

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:38:23
  19. [10] bobani [*]

    komunistické zrůdy

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:38:05
  20. [9] Pavla_b [*]

    Děkuji za připomenutí. Sml22 Moc pěkný článek o nepěkných věcech.

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:15:13
  21. avatar
    [8] paníliška [*]

    Suzanne — #5 Sml67

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:06:40
  22. [7] Bucík [*]

    Hrůzný čin! Čest její památce, byla to statečná žena.

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:06:37
  23. avatar
    [6] enka1 [*]

    Suzanne — #5Sml22

    superkarma: 0 25.06.2015, 08:01:33
  24. avatar
    [5] Suzanne [*]

    Zrůdné. Zrůdné - nemám pro to jiné slovo. Kdokoli žehrá na dnešní dobu, ať si přečte něco o historii.

    Jinak úžasně napsaný článek, děkuji.

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    2. na komentář reaguje paníliška — #8
    superkarma: 2 25.06.2015, 07:30:24
  25. [4] Leni2 [*]

    Čest její památce.

    superkarma: 0 25.06.2015, 06:20:17
  26. avatar
    [3] renda4141 [*]

    Je to hrůza, co komunisté prováděli. Mezi nimi a nacisty není zas tak velký rozdíl. Tohle je jasný důkaz. Myslím, že je důležité to nezapomenout a už nikdy nedopustit, aby se podobní lidé dostali k moci.

    superkarma: 2 25.06.2015, 06:03:10
  27. avatar
    [2] Jindriska8 [*]

    Byla to velmi statečná žena,pěkně napsaný článek!

    superkarma: 1 25.06.2015, 01:02:36
  28. avatar
    [1] vladka321 [*]

    Až mě mrazí - krutá to doba Sml15!!!

    superkarma: 1 25.06.2015, 00:47:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme