Bulvár

Michaela Dolinová: Přiznám se, že mám jistou dávku exhibicionismu

Nedávno běžela v televizi repríza seriálu Chlapci a chlapi. Jen málokdo by dnes poznal v ušlápnuté a brýlaté knihovnici Anně současnou přitažlivou a usměvavou herečku a moderátorku Michaelu Dolinovou. Zraje jako víno, čím je starší, tím je lepší... a krásnější.

Je pochopitelné, že ne všichni musí s mým názorem souhlasit, jako například jistá paní, která se vyjádřila na webových stránkách paní Dolinové takto, cituji: „Paní Dolinová, jste už v těch mikrosukních ve vašem věku trapná.“

Takže paní Dolinová, co byste jí teď veřejně odpověděla?
Já mám ráda minisukně, to je fakt, ani si o sobě nemyslím, že mám nohy na 100 %, ale když máte třeba i délkově ucházející minisukni a pak si sednete, tak ta sukně se prostě najednou tak o sedm až deset centimetrů zkrátí, jenže to já na kameře nevidím. Až pak si zpětně říkám: Ježiši... Paní bych vzkázala, že se teď budu snažit, aby ta sukně byla v pořádku. (smích)

sukne

Závist a rivalita, obzvláště pak mezi ženami, vždycky byla, je a bude. A herečky, zpěvačky a moderátorky jsou ty, kterých se to týká dvojnásob. Pravdou ale je, že vy ve svých 47 letech vypadáte opravdu skvěle. Jsou to geny, nebo tvrdá dřina?
Já nevím. Váhu si ale rozhodně nijak extra hlídat nemusím. Hlídám si hodně přílohy, to ano. Zjistila jsem například, že to, co sní normální lidi, tak mně stačí třeba jen polovina. A u těch příloh si dám třeba jen jeden knedlík, hrstku rýže, a to mi stačí. A možná také trochu děkuji i své mamince, která je ve svých 73 letech pořád štíhlá, takže někde to tam asi bude dané.

Pojďme od postavy nahoru, k vašim vlasům. Velký ohlas jste vyvolala svojí změnou barvy vlasů na blond. Nezlobte se, ale i mně se víc líbíte jako tmavovláska.
Nejste jediná, říkají mi to lidi, kteří jsou kamarádi, a takoví ti souputníci, že ta hnědá mi sluší víc, ale mladší lidi, ti, co rádi riskují, ti zase tvrdí opak. Zrovna za týden jdu ke svému kadeřníkovi, tak mi to zase hodí trochu víc do hněda. Ale já jsem se v té blond stejně cítila dobře, možná nejlépe. Každé tmavovlásce bych to doporučila!

A tak proč jste ji tedy sundala?
No protože všichni s tou hnědou... (smích) a já si teda řekla, tak dobře, já to teda zkusím zpátky, ale stejně jsem byla zklamaná. Teď to chci dát takové světle hnědé. A víte co, mě to barvení vlasů baví. Když už  jim stáhnete barvu, můžete si zvolit jinou. A v tom, v čem je mně dobře, to budu mít.

A basta.
A basta. (smích) Ale do červené a rez nepůjdu.

doma

Narodila jste se v Třinci, odtud je to daleká cesta do Prahy. Proč si holka ze severní Moravy našla cestu právě na pražskou konzervatoř?
No protože byla nejprestižnější. Mně bylo tehdy 14 let a měla jsem velice ctižádostivou paní učitelku v dramatickém kroužku, která mimochodem učila i Jaromíra Dulavu nebo Ivanku Chýlkovou, my jsme všichni z toho Frýdku Místku, a ta Ivanka pořád jen ostravská konzervatoř, Jaromír zase brněnská, a se mnou že to zkusíme na pražskou. Víte, pro člověka z Moravy je Praha velká meta, to jsou úplně nedozírné dálavy… a ono se to povedlo.

Říkala jste z Frýdku-Místku? Já myslela, že jste z Třince?
Ne, v Třinci jsem se jenom narodila, jinak jsem celé dětství prožila ve Frýdku-Místku.

Čím byli vaši rodiče?
O tatínkovi mluvit nebudu, protože jsem ho nepoznala, a maminka byla oční lékařkou.

Na tu pražskou konzervatoř jste se dostala hned napoprvé?
Ano, napoprvé. Doma samozřejmě „šíleli“, maminka to nečekala, ale když už jsem se tam dostala, byla statečná a pustila mě. Já jsem chodila už od čtvrté třídy do dramatického kroužku a vždycky mě to strašně bavilo.

Po konzervatoři jste nastoupila do Kladenského divadla a souběžně jste prý účinkovala i v divadle Semafor. Kdo vás ze Semaforu prvně oslovil?
Pepík Dvořák a Evžen Sokolovský. Já jsem tam tehdy zasakovala za nějakou slečnu, která se jim moc nezdála. Byla jsem tou nabídkou nadšena. Všechno jsem se poctivě naučila, no a dobrý.

A vidíte, už jsme zase zpátky u těch minisukní, protože u přijetí do Semaforu jsou krásné nohy prioritní.
To jo, ale to platí spíš u Jiřího Suchého. U Pepíka možná trochu taky, ale on preferuje spíš horní partie… (smích) Ale ano, pan Suchý je na ty minisukýnky. Já teď zrovna u něho hraji v Kytici, a už mě do těch sukýnek necpe. (smích)

semafor

Kytice, Semafor

Celkem často vás potkávám na různých společenských akcích a skoro pokaždé s sebou míváte už odmalička i své dvě holčičky, tedy dnes už spíš slečny, Terezku a Jůlinku. Jak vnímají vaše dcery, že maminka je častokrát středem pozornosti?
Dřív to bylo normální, v pohodě, dnes Jůlinka, ta mladší, dvanáctiletá, si to užívá daleko víc, chodí se mnou ráda, ale Terezka, té je čtrnáct, ta už se mnou nechodí. Právě kvůli té pozornosti. A když už, tak jde deset kroků za mnou.

Hodně často je vám vytýkáno infantilní chování, ale já myslím, že si to ani neuvědomujete, prostě jste taková. Cítíte se někdy jako dospělý člověk s dětskou duší?
Ne, tak to vůbec ne. Jsem si vědoma své ženskosti a doufám, že mi to vydrží. Ale jako „solidní“ dámu mě neuvidíte.

Možná je to tím, že jste prostě málokdy vážná, nechcete působit zádumčivě.
To je pravda, to nechci. Jsem pozitivní. A taky vím, že jsem herečka, a myslím si, že je mi spousta věcí  ve společnosti odpuštěna. Baví mě být spontánní a smát se, když je něco legrační, a dát najevo, že se mi to líbí. Přiznám se, že mám jistou dávku exhibicionismu. To by člověk nemohl být herec, kdyby  ji v sobě neměl. Pamatuji, si, že když jsem dělala zkoušky na Nově, bylo to na zpravodajství, publicistiku a tak podobně, tak když jsem dělala kamerovky na čtení zpráv, tak to vůbec nešlo, já jsem měla tak živý obličej, že jsem ty zprávy spíš obličejem ilustrovala.

fotot

Na Nově jste nakonec poměrně dlouho moderovala ranní pořad Snídaně s Novou.
To nebylo zas tak dlouho, jenom dva a půl roku. Ale předtím jsem deset let dělala Počasí.

No vidíte, to mi úplně vypadlo z hlavy, vždyť vy jste byla rosnička!
Vypadlo vám to, protože jste in, stále žijete v něčem novém, aktuálním, to, co je teď. Tak už si to nepamatujete, a to je v pořádku, tak to má být. Ale když třeba přijedu někam dál za Prahu, tak tam ještě říkají: Jéje, přijelo počasí. Oni to mají pořád v paměti, protože nejsou přímo v centru nového dění. Ty staré věci u nich odeznívají pomaleji.

A proč jste ze Snídaně odešla? Vždyť tam jste byla dobrá.
Protože se měnila celá koncepce toho pořadu a pro nás s Michalem Jagelkou a ještě pro jednu dvojici už nebylo místo. Ale stejně je to zázrak vydržet v soukromé televizi 14 let.

Známá jste i z oblíbeného televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě, ale opět odchod...
Ale tam jsem byla poměrně dlouho, tři roky Marie Johnsson. Ono se ty role natáčí v takových cyklech a jsou tam opravdu jen malé výjimky, co se drží už od začátku, jako například Petr Rychlý. Já jsem nebyla tou stěžejní postavou, hrála jsem majitelku domu, kde byla ta ordinace, tu jsem pak prodala, provdali mě do Argentiny, nevím, jestli by mě tam ještě vrátili.

Líbí se vám dnešní podoba toho seriálu? Já už se o tom bavila i s některými jinými představiteli, že je to tam poslední dobou každý s každým.
Ale co byste chtěla? Vždyť ono se to samo nabízí, když se na to díváte. Zas na druhou stranu, vždyť by to byla nuda. A mně se to líbí, akorát mně tam pořád někde chybí ta gynekologie. Přijde mi, že gynekologie a porodnictví, že to je zdroj velkých lidských osudů a emocí, a ženské to určitě zajímá. Navíc je to i poučné. To, že tam přijde někdo se žlučníkem, co na to víc napsat, je to trochu odklon od těch příběhů, už to tak nechytne za srdce. To mě mrzí, ale jinak se na Ordinaci dívám, dívají se na ni moje děti, tak když jsem doma, dívám se s nimi, a také hodně kvůli kolegům.

Od Novy přejděme ke druhé stanici, TV Public, kde jste měla svůj samostatný pořad Klobouk. Bude se vysílat i po prázdninách?
Ne, už ne. Jestli mě nová podoba televize Public ještě osloví, tak si zase vymyslím něco jiného, vlastně už to mám vymyšleno. Vždycky by ten pořad měl mít ještě něco navíc, co by diváky zaujalo. Dostat své hosty do situace, ve kterých je diváci neznají.

klobouk

jako moderátorka v pořadu Klobouk

A od televize k divadlu. Bohužel jsem neměla možnost vidět vaši roli v představení Příběh Coco Chanel, doneslo se mi však, že jste v té roli excelentní. Hraje se ještě Coco?
Děkuji, to jste mi udělala radost. My už tu Coco hrajeme sedm let, ta hra je pravdu zajímavá, průřez stoletím,  módou a šíleně zajímavým životem téhle osobnosti. Dřív jsme ji hrávali pravidelně v Divadle U Valšů. Já bych o tu roli a hru vůbec nerada přišla. Ale mimo Prahu ji s agenturou Harlekýn hrajeme poměrně často.

Dala byste mi vědět?
Dala, určitě, ráda. A kdyby ne Coco Chanel, tak vás i čtenářky můžu pozvat na novou věc, kterou teď připravujeme také v Divadle U Valšů, bude se to jmenovat „Manželské štěstí“, a to představení vlastně vychází z televizního pořadu Ivy Hüttnerové Domácí štěstí. Společně s ní a se mnou v tom bude hrát ještě herec David Suchařípa. Hra Jiřího Justa je velmi vtipná, tak snad to nezkazíme. Iva tam hraje hospodyni z agentury Domácí štěstí, která nám totálně, dle zaručených receptů, „rozvorá“ celou domácnost i vztahy a paradoxně to zase celé slepí.

domacistesti

Domácí štěstí s Ivou Hüttnerovou a Davidem Suchařípou

Kdy bude premiéra?
17. října, ale zkoušíme už teď od konce června. A opravdu všechny srdečně zvu.

plakat

Tak ať se vám v premiéře i dalších reprízách daří, nejméně tak dobře, jako se vám dařilo například v Hudebním divadle Karlín, kde jste od roku 1993 odehrála řadu krásných rolí.
No jo, Karlín. Tam jsem byla v angažmá dvanáct let. Dvanáct krásných let a řada krásných rolí. V Zorbovi, v Chicagu, v Kleci bláznů, v Podskalákovi... Tehdy tam byl šéfem  Láďa Županič, a ten mi přál. Egon Kulhánek, který po něm nastoupil coby nový ředitel, v podstatě všechny lidi vyhodil s tím, že bude brát jen hosty. Když jsem se ho zeptala, v čem tedy se mnou počítá, tak mi řekl, to je jedno, ale hlavně musíte udělat konkurz. To se mi po dvanácti letech v divadle nelíbilo, připadalo mi to absurdní, tak jsem odešla. Ten soubor se pak celý proměnil. Ale nemůžu říct, že tam dělají špatné divadlo, ale ten stálý soubor, co tam byl, ten už tam není.

Je vám bližší role herečky, nebo muzikálové zpěvačky?
Určitě herečky, i když ta muzikálová zpěvačka, to vlastně taky. Já, co jsem hrála, tak to byly velké divadelní hry s krásnými songy, které nahradí monolog na forbíně. Nemohla bych zpívat v současných muzikálech, zas tak pevná v kramflecích se ve zpěvu necítím, na to musí být zpěváci s jistým stylem zpívání, ale kombinace mluveného slova, tance a zpěvu, to mi vyhovuje, to ano.

A co role manželky? Představte nám vašeho druhého manžela. Dejte nám malinko proniknout do vašeho soukromí. Jak jste spolu dlouho?
Teď to byly dva roky. Brali jsme se 30. dubna na čarodějnice, protože v květnu nám nechtěli dát termín.

Ale v květnu opravdu nemají být svatby.
A já na pověry nevěřím (smích), ale zřejmě na ně věří na Praze 8, kde nás oddávali, protože tam opravdu v měsíci květnu neoddávali. A něco o mém manželovi? Povoláním je soudce, je to takové seriózní zaměstnání, které se trošku odráží i na našem soužití. On je spíše konzervativní, já naopak, takže máme zlatý střed. Chovám se s ním samozřejmě seriózněji a jsem si vědoma, že jej musím i reprezentovat.

Jak přijaly vašeho druhého manžela vaše dcerky?
Strašně jsem se toho bála, ale víte, když je člověk zamilovaný, tak je v podstatě strašně sobecký. Myslí si, že když něco vyhovuje jemu, že to bude automaticky vyhovovat i těm ostatním. Já jsem ale měla štěstí. Dcerky to zvládly dobře. Vlastně i díky tomu, že jsme se všichni společně stěhovali do nového, většího bytu, kde každá holka měla najednou svůj vlastní pokojíček, strašně se na to obě těšily, a fakt, že tam s námi bude ještě nějaký pán, to trochu uhlazovalo. Myslím, že mi uvěřily, že jsem si vybrala správně. Oni si zabydlely svoje hnízdečko a v podstatě jsme se tady sešli v úplně novém bytě úplně noví lidé. Což je velmi pozitivní, než kdybych přivedla někoho do už zabudovaného hnízda. Byl to takový nový začátek pro nás pro všechny. 

dcery

s dcerami, starší Terezkou a mladší Jůlinkou

A stýkají se i se svým tatínkem?
Ano, samozřejmě, úplně bez problému. Můj první muž bydlí tady kousek od nás. Dokážeme se na všem domluvit, a to je hrozně důležité pro děti, aby viděly, jaký máte vztah s jejich bývalým partnerem – tedy tatínkem, i když spolu nežijete. Když vidí, že spolu naprosto komunikujete a neřekli byste proti tomu druhému člověku nic špatného, tak to se opravdu vyplatí. Můj první muž měl v sobě velkou kázeň, protože já jsem byla ta, která odešla, takže on měl důvod říkat o mně cokoliv, ale neuděl to a já jsem mu za to strašně vděčná.  A myslím, že na obou mých veverkách se to dobře podepsalo.

Proč jste se vůbec rozešli?
Tak ty důvody nebudu říkat, ale prostě se to stalo a já vidím, že moje děti mají vedle sebe najednou dva mužské vzory, které jsou diametrálně odlišné. Mají mazlivého, veselého, tak trochu bohémského tatínka, a pak člověka komplikovanějšího, ale spolehlivého, trochu přísného, ale milujícího jejich maminku. Ony si to ještě tak neuvědomují, ale když si tohle pak někdy spojí dohromady a budou podle toho hledat, tak to jim teda nezávidím. To by byl pan „Ideál“.  Ale já jsem v tom soužití šťastná a ony doufám taky.

Nedá mi to a budu trošku bulvární. Co vy a svlékání? Šla byste do toho znovu?
Ne, už ne, já si teď musím daleko víc hlídat své projevy a své vystupování na veřejnosti. Jára, tedy můj první muž, byl  v tomto směru velmi liberální. Ale teď mám vedle sebe veřejně činnou osobu, statut soudce, a ten by neměl být spojován s žádnými „úlety“, s nikým, kdo vybočuje z řady. Mně to teda chvíli trvalo, než jsem si to uvědomila, ale můj muž mě na to nikdy neupozornil. Došlo mi to velmi brzy. Jsem prostě vůči svému muži zodpovědnější.

Prozraďte nám ještě, co právě teď děláte? Co chystáte nového? Myslím v oblasti pracovní.
Tak připravuji to Manželské štěstí, jak jsem o něm mluvila, a vnitřně se připravuji, že mě snad osloví nějaká televize, kde bych navázala na Tv Public. Ale to v tuhle chvíli nemůžu s určitostí říct, i když moc ráda bych si něco podobného zopakovala. A v říjnu pak také budeme v divadle Broadway pokračovat s Filipem Blažkem opět v komedii Na úrovni, tak už si opakuji texty.

sblazkem

s Filipem Blažkem v komedii Na úrovni

Sešly jsme se u vás doma. Máte tedy už po dovolené, nebo se teprve někam chystáte?
My už jsme byli s dcerami deset dní v Chorvatsku a teď nás čeká chalupa.

Jste chalupářka?
Ani ne, ale mám chalupu, kde se mi moc líbí, a také tam mám bezvadného souseda, který mně seká trávu a o všechno se mi postará. Jak já říkám, takový anděl strážný.

Tak ať těch andělů strážných máte nad sebou co nejvíce. Děkuji za příjemný rozhovor.
Rádo se stalo a pozdravuji všechny vaše čtenářky.

mydve

Foto poskytla: Michaela Dolinová

Čtěte také:

   
28.07.2011 - Rozhovory - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [10] smailinka74 [*]

    Míša mi je moc sympatická.

    superkarma: 0 11.06.2013, 13:18:50
  2. avatar
    [9] Žofie [*]

    Pěkný rozhovor Sml22

    superkarma: 0 30.11.2012, 06:12:00
  3. [8] FAXÍK [*]

    je to stále velká kočka Sml59

    superkarma: 0 23.10.2011, 09:17:51
  4. avatar
    [7] peetrax [*]

    Fajn rozhovor. Sml67

    superkarma: 0 28.07.2011, 22:27:11
  5. avatar
    [6] paníliška [*]

    Její maminku znám, učila mě ve škole. Moc hodná, laskavá a obětavá paní. Michaela jí je hodně podobná.

    superkarma: 0 28.07.2011, 21:32:32
  6. avatar
    [5] kobližka [*]

    átéčko — #4 Hlavně na té fotce v oranžovém svetříku Sml59

    superkarma: 0 28.07.2011, 13:46:50
  7. avatar
    [4] átéčko [*]

    kobližka — #3 Taky se mi líbí s tmavými vlasy. Vypadá tak svěže!Sml67

    1. na komentář reaguje kobližka — #5
    superkarma: 0 28.07.2011, 13:34:20
  8. avatar
    [3] kobližka [*]

    Jako tmavovláska je moc hezká,sluší jí to.

    1. na komentář reaguje átéčko — #4
    superkarma: 0 28.07.2011, 12:22:57
  9. avatar
    [2] átéčko [*]

    A já ji znám. Ji i její maminku, která se mi velice líbila.

    superkarma: 0 28.07.2011, 08:28:33
  10. [1] extravagantnice [*]

    Neznám ji.

    superkarma: 0 28.07.2011, 08:00:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme