Klimakterium je jedním z několika mezníků v životě ženy, kdy by měla věnovat obzvlášť velkou pozornost svému zdraví. Je typické pro 45.– 55. rok věku a ženy v něm mohou mnohé ztratit, ale také zachránit. Toto období totiž může být zcela zásadní pro vznik některých vážných onemocnění. Žen ve věku 45 a více let žije v ČR přes 2,5 milionu (46,6 % ze všech žen), v rizikovém věku jich je téměř 643 tisíc (12,5 % ze všech žen). Klimakterium žena rozhodně nemusí přetrpět, ale naopak – pokud zareaguje na jeho příznaky včasným zahájením léčby a sérií režimových opatření v prevenci závažných nemocí, zejména srdce. I to má připomenout Světový den menopauzy, který připadá na 18. října. V tento den proběhne také Celostátní odborná konference pořádaná Fórem zdravé výživy, jejímž tématem jsou ženy nejen po menopauze.

„Každý rok v ČR zemře přibližně 25 000 žen na srdečně-cévní onemocnění, ve většině případů na následky aterosklerotického procesu, který je nejčastěji způsoben škodlivými lipidovými částicemi v krvi, kouřením, cukrovkou a vysokým krevním tlakem. Ke kouření a cukrovce jsou ženy citlivější než muži, nicméně mají určitý časový odklad. Do menopauzy jsou chráněny ženskými pohlavními hormony, rizikovější skupinou jsou v tomto věku muži.

menopause

Po menopauze však tato ochrana skončí a ženy začnou muže velmi rychle ve smutných statistikách dohánět. Vzhledem k tomu, že se ženy dožívají vyššího věku, ve vyšších věkových skupinách jsou v počtu onemocnění a úmrtí na nemoci srdce a cév již na vedoucím místě,“ upozorňuje předseda Fóra zdravé výživy doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy v Centru experimentální medicíny IKEM Praha a Interní kliniky FN v Motole. „Není nutné diskutovat o tom, že bychom neměli kouřit, měli mít pod kontrolou váhu a obvod pasu, přiměřeně se hýbat a jíst vyváženou stravu bez obsahu většího množství rizikových živin. Právě ženy v přechodu bývají extrémně citlivé k těmto zdánlivě banálním opatřením, která mohou zásadně rozhodnout o jejich budoucnosti,“ doplňuje doc. Piťha.

Podle nedávného průzkumu* si ženy uvědomují (až ve 44 %), že při potížích spojených s menopauzou je na prvním místě úprava stravy a celkové životosprávy. Stále se ale obávají rakoviny prsu (40 %), fyzických příznaků spojených s menopauzou (40 %) nebo psychických obtíží (38 %) více než srdečně-cévních onemocnění (31 %), která dávají ženy v rizikovém věku až na 6. místo. S tím souvisí poměrně nízká znalost některých zásadních rizikových faktorů. Zatímco svůj krevní tlak zná 9 z 10 žen, jen 2/5 znají svou glykémii (hladinu cukru v krvi) a pouhá 1/3 hladinu cholesterolu v krvi.

„Prevencí aterosklerózy u žen v menopauze může být hormonální substituční terapie. Pro ženy mladší 60 let, respektive pro ženy do 10 let od nástupu menopauzy jednoznačně převažuje přínos nad riziky. Rizika hormonální terapie závisí na typu, dávce, délce užívání, aplikační cestě, časování zahájení léčby a užitém progestinu. Progestiny volíme ty, které jsou metabolicky nejméně náročné a blízké přirozenému progesteronu – mikronizovaný progesteron, dydrogesteron. Nicméně třeba drospirenon může pomoci s korekcí krevního tlaku, norethisteron zlepšuje kvalitu kostí, dienogest působí nejlépe na potíže se spánkem,“ vysvětluje předseda České menopauzální a andropauzální společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D. z Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha a dodává: „léčba by měla být individualizována s přihlédnutím k dostupným datům o účinnosti a bezpečnosti různých kombinací hormonů a jejich aplikačních cest tak, aby bylo dosaženo maximálního přínosu a minimálních rizik. Poměr přínos a riziko terapie by měl lékař pravidelně přehodnocovat.“

Jedním z témat aktivit Fóra zdravé výživy je právě problematika zdravotních rizik žen po menopauze a jejich ovlivňování. Od loňského roku probíhá projekt** s Českou menopauzální a andropauzální společností ČLS JEP a s Českou společností pro aterosklerózu, zaměřený jak na osvětu problematiky kardiovaskulárních rizik u žen po menopauze, tak na cílenou režimovou intervenci konkrétních žen v rizikovém období.  

Nutriční terapeutka a koordinátorka Fóra zdravé výživy Věra Boháčová, DiS. k projektu říká: „z dosavadních vstupních konzultací vyplývají některé opakující se problémy se životosprávou žen – nízká pohybová aktivita způsobená větší únavou a nechutí se hýbat, tápání ve vhodnějších variantách oblíbených potravin či pokrmů (ženy neví, že existuje varianta, a tak raději nejí, nebo jí a jsou ve stresu z toho, že hřeší), nevhodné použití tuků (tuky vhodné pouze na studenou kuchyni používají na tepelnou úpravu), v dobré víře bizarně poskládaný jídelníček na základě „osvědčených“ rad. Edukace žen v rizikovém období jsou proto zaměřené, vedle dalších důležitých zásad, zejména na složení tuku v jídelníčku (s preferencí tuků rostlinných) a jeho množství, které může významně ovlivnit kardiovaskulární riziko, na příjem vápníku, s ohledem na zvyšující se riziko osteoporózy, a příjem vitaminu D, který podporuje ukládání vápníku.“

V rámci právě probíhajícího osvětově edukačního projektu byly pro ženy, ale nejen pro ně (např. i pro odborníky řešící tuto problematiku) vytvořeny stránky omenopauze.fzv.cz. Nabízejí základní informace o menopauze, rady, doporučení pro laickou veřejnost i odborníky, poradny odborníků (gynekologa, kardiologa a nutriční terapeutky), pozvánky na odborná setkání.

Více informací včetně praktických tipů a informací o Celostátní odborné konferenci najdete na www.fzv.cz.

Reklama