Cestování

Mexikem současnosti i minulosti...

Po jedenáctihodinovém letu z Amsterodamu nad Grónskem, zaledněnou severní Kanadou a USA jsme přistáli mezi miliony světel v největším městě světa 22 milionovém Mexico City. Prohlédli jsme si monumentální centrum, rozpadající se obrovskou katedrálu a prezidentsky palác, kde kdysi žil nešťastný mexický císař Maxmilián Habsburský, a projeli jsme kolem ubohoučkých předměstských sídlišť. Hlavní pozornost jsme věnovali krásnému antropologickému muzeu, kde jsou soustředěny umělecké památky na několik předkolumbovských kultur, je zde i slavný obrovský aztécký kalendář, který určil délku roku tak přesně, ze se od současné moderními metodami zjištěné odlišuje jen o 2/10 000.

Z Mexico City jsme podnikli autokarem 3 500 km dlouhou cestu se spoustou zážitků. Projeli jsme mezi téměř šestitisícovými zasněženými štíty, mezi nimi byl i Popocatepetl se sopečným obláčkem. Překročili jsme řadu horských pásem Sierra Madre do výšky 3 000 m, některé zcela holé, jiné pokryté spoustou obrovských kaktusů, další krásnými lesy, podobnými tatranskému lesoparku s množstvím překrásných borovic, a jiné deštnými pralesy. Některé byly neobydlené, jinde byly indiánské vesničky a kukuřičná pole až k vrcholkům. Navštívili jsme krásná velmi živá města – Puebla, Oaxaca, San Cristobal a Palenque s výstavnými renesančními a barokními paláci, prohlédli si spoustu katedrál, kostelů s bohatou zlatou vnitřní výzdobou i půvabných vesnických kostelíčků.

Poznali jsme několik etnik Indiánů. Jsou to poměrně malí a většinou hezcí lidé. Ti z Pacifiku vypadají jako bratři a sestry Tahiťanů z Gauguinových obrazů, jiní jako postavy z předkolumbovských stél. Jsou milí, nesmírně chudí, ale vždy přátelští, vstřícní a veselí. Mají rádi muziku, zpěv a tanec a večer je všude živo. Jsou čistí, pěkně oblečení, na vesnicích v hezkých krojích. Nemají ale vůbec smysl pro dekorativnost obydlí. Jejich domečky ve vesnicích i městech vypadají ještě ubožejší než jsou, díky neuspořádanosti a nepořádku. I městští lide střední vrstvy prý nemají slušný nábytek, neexistují zde obrázky a šaty věší na hřebíky na zdi. Mají jiné priority, společenské vyžití a dobré jídlo.

Navštívili jsme původní indiánské vesnice vysoko v horách nad San Cristobalem, kde se mluví májsky, byli jsme v indiánském stavení u rodiny tkalců, od kterých jsme koupili různé indiánské tkaniny. Kromě krámku měli už jen jednu místnost, uprostřed ní ohniště, kde vařili a kouř odcházel střechou, tkali na dvorku. Prošli jsme se i po indiánských pestrých tržištích. Navštívili jsme odsvěcené katolické kostelíky, které vypadají spíš jako pohanské svatyně, kde Indiáni konají směs křesťanských obřadů a starobylých indiánských náboženských praktik. Před oltářem například obětuji živá zvířata (nebo láhev coca-coly).

Ochutnali jsme mexické speciality různých regionů v krásných restauracích i vesnických hospůdkách, jedli jsme všemožné mořské potvůrky, pili tequilu s červem – poznali jsme, jak se vyrábí z obrovských aloí – jedli kaktusový salát a pražené kobylky. Viděli jsme měsíček ve tvaru lodičky a Velký vůz koly nahoru, Jižní kříž jsme v noci na pláži marně hledali. Byli jsme vybaveni do tropů, a tak jsme ve svetrech mrzli v horách a vzápětí se ve slunečním žáru plazili po památkách při teplotě ve stínu těsně pod 40°C.

Viděli jsme růst banány, pomeranče, kávu, kakaové boby, kokosové ořechy, bambus, spoustu tropických stromů, rostlin a květů, obrovských aloí, mnoho druhů kaktusů, některé byly větší než 50ti leté stromy, viděli jsme prý 2000 let starý cypřiš, 58 metru vysoký o průměru kmene 14 m.

Koupali jsme se na krásných plážích v Zippolite u Tichého oceánu, kde bylo několik malých hotýlků, palmové háje a deštníky z palmových listů, na bělostné téměř opuštěné pláži v Karibiku a na ostrove Isla Mujeres, což jsou poslední ráje. U Tichého oceánu jsme podnikli výlet na loďkách lagunou, kde jsme proplouvali v těsné blízkosti krokodýlů, pozorovali leguány a různé ptáky. Přistáli jsme u malinké vesničky a tam ve stínu palmového háje pili kokosové mléko z právě utržených ořechů a jedli kukuřičné placky s fazolemi. Další den jsme jeli na rybářských bárkách na širé moře pozorovat velryby. Ty jsme nenašli, ale ocitli jsme se uprostřed desítek delfínů, kteří nám předváděli, co umí. Potkali jsme obří želvu a rejnoky a pozorovali pelikány na skaliskách. Na malé pláži jsme šnorchlovali a mezitím nám Indiáni upekli ryby, které jsme cestou ulovili, byla to pochoutka.

Koupali jsme se v řece Aqua Azul, která má skutečně azurovou barvu pod krásnými vodopády. Řeka protéká džunglí, do které jsme podnikli výlet v čele s Indiánem s mačetou. Jsou tu prastaré stromy ověšené liánami s obrovskými listy, palmový a jiný porost, občas krásné květy, hlavně červené. Nádhera přesně dle představ o tropech. Cestička vedla blátem a vodou, přes potoky po kluzkých kládách, vedro, vlhko a nutný rychlý pochod kvůli moskytům, cesta trvala tři hodiny.

Navštívili jsme luxusní mezinárodní lázeňské středisko Cancun. Na nádherných plážích Karibiku lemovaných desítkami obrovských přepychových hotelů jsme s láskou vzpomínali na liduprázdné ráje pod palmami. Naštěstí jsme se brzy přeplavili na krásný ostrůvek Isla Majures v azurovém Karibiku. Odtud jsme podnikli v bárkách výlet na téměř celý den na korálové útesy (po australských největší na světě) a tam jsme se u atolu a i na širém moři potápěli. Pozorovali jsme hejna malých, větších a největších ryb, zelených, černých, žlutých, světle i tmavomodrých, příčně i podélně pruhovaných, světélkujících mezi korály, byly tam i langusty a ježci, prostě nádherný jedinečný zážitek. Výlet byl opět zakončen velkou rybí hostinou a zpáteční cestou jsme na loďkách zcela promokli.

Cestou do Meridy nudnou rovinou Yucatánu porostlého džunglí jsme odbočili z cesty a koupali se v obrovské krápníkové jeskyni.

Celkem dost zážitků na jednu cestu. Co však bylo nejzajímavější a kvůli čemu jsme do Mexika vlastně jeli, byla předkolumbovská architektura. Navštívili jsme několik odlišných kulturních oblastí a byly to úžasné zážitky. Monumentální zbytky statisícových měst z dob, kdy největší město v Evropě, Řím, měl 10 tisíc obyvatel. Civilizace, které v mnoha směrech Evropu převyšovaly. Strašné je, že je Evropané, včetně uměleckých památek, obrovských knihoven a bohužel i lidí, téměř zcela zničili. Sedm set Cortezových mužů s několika děly ovládli 25 milionový národ, mezi nimi velmi bojovné Aztéky. Pomohla jim nešťastná prastará věštba, že přijede ze západu bílý bradatý bůh, který se ujme vlády.
Neuvěřitelnou náhodou přišli dle věštby téměř na den přesně. Navštívili jsme Teotihuakán, město bohů, založené 150 př.n.l., které v době příchodu Corteze bylo už opuštěno. Jsou zde dvě obrovské pyramidy – Sluneční (co do objemu dvakrát větší než Cheopsova) a Měsíční - a čtyřkilometrová „Cesta mrtvých“ lemovaná krásnými stavbami. V Mitle jsou monumentální paláce, pokryté nádhernými ozdobami. Cestou v Cholule jsme viděli kostelík postavený na vrcholu pyramidy Tepanapa, druhé největší na světě po Cheopsově pyramidě. Na vysoké hoře Monte Alban porostlé bíle kvetoucími stromy je umístěno centrum obrovského města s velikánskými pyramidami, hvězdárnou, paláci, chrámy, hřištěm na obřadní míčovou hru pelota a spousta obytných kamenných domů postavených nad hroby s pohřbenými předky.

Palenque – nádherné pozůstatky velkého majského města ze 7. století uprostřed deštného pralesa. Prohlíželi jsme si je za těžkého tropického lijáku po kotníky ve vodě a i pod deštníkem promoklí doslova na kůži. Jsou zde zase nádherné paláce, chrámy a observatoř umístěné na obrovských pyramidách, zčásti pokrytých nádhernými basreliéfy. Našli zde hrobku krále pod mohutným sarkofágem se spoustou drahocenností srovnatelnou s egyptskými hrobkami.

Cobe, město zarostlé džunglí. Na 70 km2 je už objeveno 10 000 staveb. Vedou z něj na všechny strany starověké silnice až 10 m široké a 100 km dlouhé.

Na skále nad Karibikem na krásnem místě se tyčí v dokonalém souladu s přírodou nádherné centrum Tulum. Rozmanitá architektura paláců a chrámů.

A nakonec perly majské a toltecké architektury v Chicen Itza - velká pyramida Kukulkánův chrám, obrovské pelotové hřiště, palác tisíce sloupů, řada chrámů a krásně zdobených paláců a posvátná studna boha deště.

Na magické působení těchto míst nelze zapomenout.
   
19.03.2003 - Zahraničí - autor: Hanela

Komentáře:

  1. avatar
    [13] amidala [*]

    Cancún rok co rok tam cestujeme v zimě alespoň na pár dní

    superkarma: 0 19.03.2008, 00:11:44
  2. avatar
    [12] Ťapina [*]

    Kamarádka byla v Mexiku půl roku, ale ještě jsem s ní od návratu nemluvila. Už se těším na zážitky a fotky.

    superkarma: 0 28.11.2003, 15:35:25
  3. avatar
    [11] Simba [*]

    Hanelo, to věřím, že se nedá zapomenout.

    superkarma: 0 23.11.2003, 16:28:35
  4. avatar
    [10] elfos [*]

    Hanelko :-) , to musela být krása..

    superkarma: 0 19.03.2003, 21:10:25
  5. avatar
    [8] Lhasa [*]

    Moc pěkně jsi to napsala, Hanelko Hned bych se tam vypravila

    superkarma: 0 19.03.2003, 13:48:08
  6. avatar
    [5] medved [*]

    hanel
    muselo to byt fakt super...jak je smajlik na zavist ?

    superkarma: 0 19.03.2003, 09:48:55
  7. avatar
    [4] Hanula [*]

    Mexiko je opravdu nadherne, i kdyz jsem nemela moznost videt Yucatan, ale tam se vratim.

    superkarma: 0 19.03.2003, 09:46:56
  8. avatar
    [1] clarCa [*]

    Jejda, Hanel, nešlo by to nějak podrobněji? Třeba postupně rozepsat na víc pokračování....? Moc by mě to zajímalo.

    superkarma: 0 19.03.2003, 00:44:56

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme