Čtenářka Pinokio žije již deset let na vesnici a stále nemá pocit, že by ji místní brali jako svoji. A také jí některé ženské ztrpčovaly život.

Dobrý den,
já jsem typická naplavenina.Před deseti lety jsem se totiž přistěhovala k mému tenkrát příteli,teď manželovi, do klasické moravské dědiny.
Byla jsem typická městská dívka ošlehaná barovýma ventilátorama.

Dopouštěla jsem se strašlivých/pro starousedlíky/ trapasů-nezdravení každého člověka,kterého na dědině potkám,kouření na zastávce-jedna babka si stěžovala manželovi,že ji dýmím pod nosem,kecala samozřejmě,příliš krátké sukně a vysoké podpadky atd.
Co mě ovšem dorazilo,asi před 9 lety jsem šla do místního obchodu a chtěla koupit manželovi k nedělnímu obědu pivo. Paní prodavačka,po mě chtěla občanku,přitom mě 100procentně znala.Řekla jsem jí,že nemám,ale venku mám kočárek s miminkem. Nato ta milá žena odvětila,že děcko si může udělat každý v každém věku.Když jsem odcházela,mile prohodila ke kolegyni,že nemám co chlastat,když mám malé mimino.Nic jsem tenkrát neřekla,nechtěla jsem se před nimi rozbrečet.
Naštěstí se to spravilo,když jsem na místní zábavě všechny přesvědčila,že jsem normální holka,žádná namyšlená městská slečinka.

Ale stejně jsem naplavenina. Snad po dalších deseti letech nebudu,ale moc tomu nevěřím.

pinokio
text nebyl redakčně upraven


Děkuji pinolo za váš příspěvek k tématu dne. Přesně to, co popisujete, jsem měl včera na mysli, když jsem se nad tímhle tématem zamýšlel. Někde přistěhovalkyní přestanete být až tehdy, kdy si nikdo nebude pamatovat, že jste se přistěhovala…

Dnešním tématem dne je: jste tam, kde žijete „naplaveniny“, nebo starousedlice.

  • Jak jste se přizpůsobila novému prostředí?
  • Dával vám někdo „sežrat“, že jste odjinud?
  • Vadí vám přistěhovalci?

Jedna z vás bude za příspěvek  odměněna třemi výbornými čokoládovými bonboniérami. Klasickou, čokoládovou i kokosovou Tatianou od Figara

cc

Stačí přispět na tento e-mail:

redakce@zena-in.cz

a máte velkou šanci.

Reklama