11 září jsme měli úplně jiné starosti.

Chystali jsme oslavu 1.narozenin naší první dcerky a měla to být událost - to víte - první dítě. Když jsem viděla záběry v TV, myslela jsem si, že jde o nějaký film, až po nějaké době mi došlo, že je to realita. Veškerá euforie ze šťastné roční dcerky byla pryč a já měla strach, že začne válka.

Ta představa byla příšerná a já jsem ráda, že to nakonec dopadlo trochu jinak. Dcerka letos oslavila v míru a pokoji další narozeniny, ale když vidím pana Bushe, nejsem si jistá, zda nás čeká poklidná budoucnost, nebo celosvětový konflikt.

Nevím, zda je dobré vytloukat klín klínem, ale politika USA se mi ani trochu nelíbí a ten divný pocit  ne a ne zmizet.

B.


Děkujeme za pěkný příspěvek.

Také mi politika USA nepřipadá zrovna rozumná. Ale to by bylo na delší povídání...

Reklama