Čtenářka Kristina zaparkovala auto u nákupnu a když se vracela viděla velký Jeep co jí muchloval auto. A jak to dopadlo? 

Zdravím...
Dneska uplně ale uplně nesoutěžně, neboť květin mi netřeba, Ibalgin nenabízíte a čaj si uvařím sama.
Jelikož jsem sama aktivní řidička a na zadním sedadle vozím tři malé děti, vždycky když vidím ve zprávách nějaké auto omotané okolo stromu a statistiky mrtvých na silnicích, zkroutí se mi žaludek a přestávám si drobit do výstřihu. Takže vlastně ani nebudu psát o žádné velké nehodě , ale jednu takovou úsměvnou mi připomněl Radek.
Bylo to na parkovišti před marketem. Člověk by řekl, že zaparkovat tam, nemůže činit potíže vůbec nikomu. Píchla jsem to na jedno místečko poblíž vchodu a šla pro zásoby proviantu.
Když jsem se vracela, všimla jsem si, že ve výhledu na mé auto zaclání černý  jeep. „Á,slečna bude právě odjíždět, super, alespoň jí to neotluču, až budu vyjíždět.“  Jenže zatímco já jsem podceňovala sebe, ozvalo se skřípění plechů. Slečna zařadila totiž zpátečku, zatočila volant.....a  do mého vozítka vydřela elegantně černou čáru.
Popojela dopředu a druhý pokus......skřípění, rýha se prohloubila a o kus níž vznikla druhá.
Třetí pokus...to už jsem stála vedle jeepu. Zajímavé, že ani po třetí ji nenapadlo, že by asi tím volantem takhle točit neměla. Ještě jednou si zaryla a pak jí došlo, že jsem jediný z diváků, který má ruce v bok a výraz vzteklého býka.
Skončila s pokusy a vyskočila z auta: „ To je vaše?“  vypadlo z drobné postavičky nepřesahující metr padesát. Jelikož na ní odstávaly i džíny velikosti 34, nabyla jsem přesvědčení, že má tak velké auto, aby jí neodfouklo, když jede víc jak padesát. Záhadou mi zůstávalo, jak se za ten volant vyškrábala. Mám vysokou spoluúčast. A jelikož jsem v tu chvíli měla morální i váhovou převahu, paní uznala, že mi fakturu za opravu zaplatí. Vyměnily jsme si kontakty na sebe.
Fakt mě zajímalo, jak vyleze do té výšky za volant, ale po předchozím představení. : „ Já radši vyjedu, ať můžete vycouvat.“
Druhé představení bylo doma.... I když jsem jednou myslela, že tahle chřipka je fakt ta poslední v mém bídném životě, neslyšela jsem manžela použít tolik něžných slov a zdrobnělin, jako když hladil nárazník a utěšoval odřené světlo. Ale to už je na jiné téma:)  Jo a paní zaplatila, jak slíbila.
Kristina
Text nebyl redakčně upraven


Kristino děkuji a přeji brzké uzdravení. Víte, je hezké vědět, že váš muž je schopen takového citu. Třeba se jednou také dočkáte… Ale s rýmičkou to na něj nezkoušejte. To je vedle odřeného nárazníku a odřeného světla slabý kalibr.

Dnes máme téma dne Dopravní nehody, kterých jsme se zúčastnili. Vaše zkušenosti s piráty i anděly silnic.

  • Už jste někdy bourala?
  • Byla jste účastníkem nehody?
  • Jak se to přihodilo?

Napište mi vaše příběhy smutné i veselé. Napište mi, co si myslíte o pirátech silnic. Znáte nějakého anděla?

Vše směřujte na e-mail:

redakce@zena-in.cz

Jedné z vás za dnešní příběh pošlu krásnou květinu!

Od 10. hodiny soutěžíte o překvapení sledujte novinky…

Reklama