Bulvár

Měla jsem kliku, máme príma úču!

Moje dítě je komunikativní, nestydí se a miluje děti.
Měli jsme tedy všechny předpoklady k tomu, že nástup do školky bude bez problému. Celé léto každému na potkání říkala, že jde od září do školky a jak moc se těší.

Jaké tedy bylo naše překvapení, když jsme ji první den našli samotnou na záchodě a plakala nám celou cestu domů.
Druhý den plakala fázovitě po celé dopoledne, a když jsme pro ni přišli, spustila srdceryvný nářek. Třetí den nám předvedla svůj vůbec první hysterický záchvat, když jsme se s ní ve školce loučili.

A co teď?

Jak jsem uvedla, měli jsem štěstí.
Paní učitelka vzala vše do svých rukou. Mluvila současně na mě i na dceru, vysvětlila mi, že pokud bych ji tam nenechala, bude toto dcera předvádět i nadále.
Držela dceru za ruce a odporoučela mě se slovy: "Přijďte za půl hodiny, uvidíme, jak na tom bude." Zavřela dveře a já se moc snažila nevnímat, jak moje dítko brečí. Byla to hrůza, mámy pochopí.

Za půl hodinky jsem zazvonila a paní učitelka mi ihned přišla otevřít. "Pojďte se podívat, půjdeme tudy zadem," řekla s úsměvem a vedla mě do jídelny. Viděla jsem svou dceru zezadu, jak způsobně svačí s ostatními dětmi.
"Jí ... je to dobrý," řekla mi učitelka a já nabyla dojmu, že moji situaci osobně prožívá. Potom mi trpělivě vyprávěla, že dcera přestala brečet ihned poté, co jsem odešla. Učitelka jí prý řekla, že jsem už pryč a že ji neslyším. Ihned se zklidnila a šla si hrát.
"Byl to pláč jen pro vás, ne pro nás," pověděla mi. "Já za vámi ještě vyběhla, abych vám řekla, že už nepláče, ale už jsem vás nikde neviděla. Přijďte si pro ni ale před obědem, já jsem jí to slíbila."

Když jsem dostatečně poděkovala, šla jsem domů a bylo mi líp.
Hlavou mi běželo, "Jí, je to dobrý". Byla jsem dokonce schopna doma i trochu poklidit.

Od půl jedenácté jsem už brousila okolo zahrady, kde si děti ze školky hrály.
Hrála si taky, a tak jsem ji jen pozorovala. Během půlhodiny oslovila paní učitelku asi pětkrát, z toho třikrát se jí ptala po mně. Paní učitelka jí vždy trpělivě odpověděla, jednou jí upravila triko a jednou u toho zavazovala boty jinému dítěti. Pak šla sebrat klučíka, který upadl z klouzačky, a cestou pokárala děti, které se hádaly o bábovku, a tak dále..

Nechtěla bych být v její kůži, nejsem zřejmě typ vhodný na povolání učitele.
Když se začaly uklízet hračky a přikrývat pískoviště, chtěla moje dcera strašně pomáhat. Znám to, dělá to vždy. Výsledný efekt její ohromné snahy o pomoc je vždy stejný. Plete se pod nohy, bere z rukou potřebné a vzrušeně a důležitě přitom cosi drmolí.
Paní učitelky to zvládla, i když o brebentící dceru málem zakopla, a také díky ní jí úklid trval o něco déle.

"A kdy teda už přijde moje maminka?"
Paní učitelky ji vzala za ruku a přivedla mi ji k vrátkům.
"Už byla dobrá, hezky si pohrála se stavebnicí, neplakala..."

Paní učitelka mě povzbudila, že se to určitě časem zklidní a dcera si zvykne. Při odchodu mi připomněla, že mám vzít dceři domů špinavé oblečení, jelikož jsem díky svému rozrušení zapomněla. Poradila mi také pár všeobecných rad do budoucna.

Chcete znát rady naší učitelky?

- pokud dítě brečí při vašem odchodu, zkraťte dobu loučení na minimum. Rozlučte se a ihned odcházejte.
- vyzkoušejte poslat ráno s dítětem manžela, děti nejsou na otce tolik fixované
- v žádném případě se nenechte ovlivnit jejich brekem. Většinou je jen pro vás, děti vás svým způsobem vydírají.
- nakonec si zvykne každý
- a maminko, hlavu vzhůru!

Tímto tedy vzdávám hold všem učitelkám, zvláště těm, které svoji práci dělají s takovou zodpovědností a profesionalitou, jako ta naše.
Dnes totiž díky učitelčiným radám probíhá vše bez problému.

Tedy vlastně jeden zádrhel máme ... Dcera  totiž odmítá odejít ze školky dříve, než dá paní učitelce pusinku.

Takže maminky, hlavu vzhůru! 

               
   
16.09.2004 - Společnost - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. avatar
    [47] Křeček [*]

    Já zkoušela dát dceru ve 2 a kousek letech do jeslí, čtyřikrát tam byla hrozně hodná, popáté brečela a hned ji vyhodili, že je ještě malá a mám to zkusit až v září. To moje zvíře si to snad pamatuje, a když okolo těch jeslí jdeme, hned říká "nene", že tam jako nepůjde :-/ Tahle "úča" teda vůbec úžasná nebyla

    superkarma: 0 17.09.2004, 08:16:30
  2. avatar
    [45] Andula [*]

    Bobča: tak se tím tak netrap

    superkarma: 0 16.09.2004, 18:59:50
  3. avatar
    [43] Andula [*]

    Pavluska: náš junior je nejradši když žádný slipy nemá Jinak preferuje jedny s autobusem ja mam nicmene dojem, ze ani nejsoou nase, ze je kdysi s tatinkem stipli v jeslich

    superkarma: 0 16.09.2004, 18:37:42
  4. avatar
    [42] Petronilka [*]

    Žábina: myslím, že to asi ani my "nechápavé maminy" nemůžeme pochopit . Náš má kromě svého trička, nejraději, když se může třikrát a vícekrát denně převléknout. To co měl na sobě předtím už znovu neobleče, protože je to špinavé, takže mým největším koníčkem je praní jeho čistého prádla Jen vydržet

    superkarma: 0 16.09.2004, 15:32:37
  5. avatar
    [41] Žábina [*]

    Petronilka: mýmu je ale právě jedno, co má na sobě...vadí mu jen ty slipy...které vlastně vůbec nejsou vidět...takže to nechápu ....

    superkarma: 0 16.09.2004, 15:21:56
  6. avatar
    [40] Petronilka [*]

    Žábina: Pavluska: máme doma stejného malého manekýna. Každé ráno mu připravím něco na sebe a on přijde v něčem úplně jiném. U nás zase vede to nejhorší tričko, vytahané, co už mu jsou krátké rukávy.Říká mu pracovní podle tatínka a nejradši by ho ani nesundaval

    superkarma: 0 16.09.2004, 14:48:36
  7. avatar
    [38] alko [*]

    ...sestra...

    superkarma: 0 16.09.2004, 14:38:15
  8. avatar
    [37] alko [*]

    Já taky přidám svou vzpomínku na školku. Byla jsem tam jen 2x, řvala jsem prý až jsem modrala. Tak jsem pak vyrostla u takové hodné paní sousedky. Nepomohla ani starší setra, ani děti, které mi vodila domů

    superkarma: 0 16.09.2004, 14:37:38
  9. avatar
    [36] Žábina [*]

    Pavluska: snažím se ..proč bych dělala zbytečně z prkotin problémy, no ne ?

    superkarma: 0 16.09.2004, 13:59:35
  10. avatar
    [34] Žábina [*]

    Pavluska: Suzanne: mě je jen divný, že má takovej problém se slipama, který stejně nejsou vidět...kdyby třeba nechtěl nějaké tričko nebo tak ...asi před rokem mu babička koupila krásnou sadu slipů, ale měli našité cedulky...já je musela všechny odpárat, on by je nevzal na sebe ...

    superkarma: 0 16.09.2004, 13:18:52
  11. avatar
    [33] Janinas [*]

    Něco podobného jsem zažívala se svojí dcerou, když jsem ji začala dávat do jeslí. Hrozně každý den brečela a mě to bylo moc líto a chtělo se mi brečet taky. Za týden si zvykla a byla tam spokojená. Když šel do jeslí syn, tak ho tam vodil manžel a musím souhlasit, že syn nebrečel. Nevím, jestli se před tatínkem styděl, ale pro mě to bylo vysvobození. Potom šly obě děti do školky a to už bylo bez problémů. Obě jsou totiž kamarádské a rády si hrají.
    Učitelky ve školce obdivuji za jejich trpělivost a laskavost.

    superkarma: 0 16.09.2004, 12:37:27
  12. [32] Rikina [*]

    mam-ča: já jsem starší sestra, co musela vodit mladší do školky - děs. Nebrečela, ale měla vždycky tisíc otázek na téma, proč ona musí do školky a já ne ... Nechápala, že já půjdu pro změnu do školy, a ještě s tou perspektivou, že ji musím zase vyzvednout. Myslela, že jdu někam ven s kamarádkama bavit se. Mezi mými dětmi je věkový rozdíl jen dva roky, tak chodili pěkně spolu, a nebyl problém.

    superkarma: 0 16.09.2004, 12:09:32
  13. avatar
    [30] deti [*]

    Pavluska: Ráno před školkou jsem se rozbrečela já,tak manžel je raději zavedl sám do třídy-prý vůbec neplakaly.Za chvíli si pro ně půjdu,tak jsem zvědavá,co mi řeknou děti,jak se jim ve školce líbilo a co řeknou pí.učitelky.Asi je bude muset nějaký čas vodit manžel do škoky než to zvládnu já sama.Bohužel jsem taková měkota.

    superkarma: 0 16.09.2004, 11:43:17
  14. avatar
    [28] deti [*]

    Super článek!Děkuji,dneska jsem to potřebovala.

    superkarma: 0 16.09.2004, 11:19:35
  15. avatar
    [26] Suzanne [*]

    Žábina:
    Setkala jsem se s názorem - ty ho necháš rozhodovat o oblečení? To si pak bude dupat u všeho!
    Není to pravda, můj si taky bral od malička zásadně to, co se líbilo jemu. Vydrželo mu to dodnes, nevidím na tom vůbec nic špatného. A možná díky tomu, že se postupně učil o sobě rozhodovat, je dneska dost rozumný a zodpovědný pubescent

    superkarma: 0 16.09.2004, 10:57:03
  16. avatar
    [25] mam-ča [*]

    Současné maminky, pamatujete si ještě svůj nástup do školky ? Já ano. Každé ráno mě maminka vedla řvoucí po smyku do školky, já jsem hystericky padala na kolena a prosila, aby mě tam nedávala. Maminka to vyřešila jednoduše : Vodila mě tam pak starší sestra, se kterou jsem odcházela dobrovolně a bez scén. Sestra totiž neměla „rozhodovací pravomoc“, nechat mě doma.

    superkarma: 0 16.09.2004, 10:46:19
  17. avatar
    [23] Kuře [*]

    Peťula: Já si s ní v té třídě nehrála. sedla jsem si vedle ní a to bylo všechno. Pokud bych si začala hrát, tak bych odejít nemohla. Malé stačil na chvíli ten pocit, že jsem tam, a jak se zapojila do hry s dětma, už nebyl problém.
    Ale je fakt, že toho pláče bylo opravdu málo a jenom asi třikrát. A až po delší době, zvykání proběhlo pohodově bez jediné slzičky.

    superkarma: 0 16.09.2004, 10:21:18
  18. avatar
    [22] Žábina [*]

    jinak my dnes měli před odchodem do školky doma slzavé údolí kvůli tomu, že si nechtěl vzít slipy s obrázky ...všechny ostatní měl vyprané na balkoně...nakonec jsem mu musela jedny ještě vlhké sundat a dát, protože mi ho bylo líto...a byla spokojenost ....

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:50:25
  19. avatar
    [21] Žábina [*]

    u nás se říkalo - maminka je na mazlení, tatínek na rošťárny...a možná tak je to myšleno ...tatínek to prostě bere více "sportovně"...

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:49:07
  20. avatar
    [17] Peťula [*]

    Zapomněla jsem: moc prima článek! Líbí se mi!

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:24:36
  21. avatar
    [16] Peťula [*]

    Kuře: já kdybych si šla s malou hrát do třídy, už by mě nechtěla pustit, bylo by to ještě horší. Takže u nás: pusinka a odchod. Neprotahovat. I když teď už jsme v pohodě. A co se týče tatínku - ty se z toho tolik nenervují jako mamky. Já z toho byla vždycky hodně špatná, když jsem ji tam nechala, brečela jsem skoro a bylo mi smutnoooooo!

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:24:02
  22. [15] Nanka [*]

    Až příliš podobná situace jako u nás. Ale tatínek taky zabodoval.

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:22:54
  23. avatar
    [14] Petronilka [*]

    Rada s tatínkem u nás fungovala , náš neprolil ani slzičku, když jsem šla já to byl řev jak v pavilonu opic. Nakonec jsme ale stejně změnili školku a teď už nepláče ani mně a do školky se těší

    superkarma: 0 16.09.2004, 09:13:50
  24. avatar
    [13] Riccione [*]

    Vzpomínám na svoje dětství. Byla jsem přesně taková. I sama maminka mi líčila to, co já sama si až tak nepamatuju. Že vždycky ráno jsem řvala jak tur a odpoledne jsem nechtěla ze školky. Brek při chůzi do školy mi vydržel ještě v druhé třídě základní školy.

    superkarma: 0 16.09.2004, 08:42:51
  25. avatar
    [12] Kuře [*]

    U nás je to spíš tak, že dcerka nechce pustit tatínka pryč. Nedělá scény, to ne, ale vytrvale škemrá, aby si šel na chvíli hrát do třídy.
    Co se týče toho "rychle odejít", to jsem nikdy neuznávala. Jedině snad, pokud se jedná o opravdu hysterický jekot za účelem vydírání. Jája mi ráno bečela za minulý rok asi třikrát, pokaždé učitelka nabídla, že si ji odnese, ale já to pokaždé odmítla. Pomuchlali jsme se v šatně, šli spolu do třídy, počkala jsem, až si začne hrát a pak jsem mohla v klidu odejít. Pokud bych šla na poslední chvíli, tak by to nešlo, ale do školky vodím vždycky s rezervou, takže nebyl problém těch deset minut obětovat.
    Kdysi mi tohle právě vysvětlovala teta v jeslích, že pro děti je lepší, když se můžou chvíli vybečet u mámy v náručí. Pokud to trvá dlouho, nebo máma celou dobu drmolí, že už musí jít, pak se musí holt dát do třídy a utéct. Ale většinou stačí, když máma bez komentáře počká, mazlí se s dítkem a pak ho teprve předá.

    superkarma: 0 16.09.2004, 08:40:34
  26. avatar
    [11] Pajinka [*]

    Rada s tatínkem mě taky zaujala, že bychom měli nástup do školky bez problémů právě proto, že s ním chodí tatínek? Možné to je.

    superkarma: 0 16.09.2004, 08:26:26
  27. avatar
    [9] Landriel [*]

    Pavluska: stav se, ráda se o ně podělím.

    superkarma: 0 16.09.2004, 07:46:00
  28. avatar
    [4] Eva_CZ [*]

    Morgan II.: U Landriku maji nestovice....

    superkarma: 0 16.09.2004, 02:54:12
  29. avatar
    [1] Eva_CZ [*]

    superkarma: 0 16.09.2004, 01:10:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme