Reklama

Potřeboval jsem někomu říct, jak to celé bylo. Nejsem věřící, ke zpovědi by mě nikdo nedostal, proto hledám vyslechnutí na vašem magazínu. Nečekám, že mě někdo pochopí, ale někdo, je mi jedno kdo, by si prostě měl poslechnout moji verzi.

Začalo to, už když bylo Lence třináct. Ne, nebojte se, zas takový zvrhlík nejsem, i když vím, že mě za něj budete považovat. Přitom jsou kultury, kde jsou ženy považovány za dospělé od dvanácti let. Naše morálka daná staletími je ale pevná a vzpírat se jí prostě není možné. I mně by to tenkrát přišlo směšné, zvrhlé, nepřístojné.

Lenka je dcera mého nejlepšího přítele, s jehož rodinou se stýkám daleko déle, než jsme oba ženatí, i naše děti jsou zhruba stejně staré. Já mám dva syny, přítel syna a mladší dceru. Jezdili jsme spolu na společné dovolené od okamžiku, kdy to s dětmi mělo cenu, tedy od začátku devadesátých let. Tu a tam do jižních Čech, později do Chorvatska, poslední roky, od doby, co se nám začalo dařit, létáme na Mallorcu.

Proč o tom povídám? Protože právě tam začal můj konec, kterého bych se nevzdal ani za věčné zatracení. Pro obě přítelovy děti jsem byl strejda, stejně jako on byl pro ty moje. Pochopitelně Lenka byla naše princezna, jediná slečna mezi třemi kluky, nejmladší. Já byl její nejmilejší strýček od jejích tří let, dodneška si vzpomínám, jak jsme se tomu všichni čtyři smáli, jak jsem se já usmíval, když jsem ji měl na klíně častěji než její máma. Děti jsme vychovávali dohromady, nikomu to tedy nepřišlo.

Potom, když Lence bylo asi osm devět, začala se mě z ničeho nic stranit, dost po mě vyjížděla, byla na mě hodně protivná, její matka i moje manželka mě uklidňovaly, že to se v tomhle věku holkám stává, ale zcela chlapsky přiznám, že se mě to tenkrát dotklo. Ochladl i její vztah s vlastním tátou, vzpomínám, jak jsme spolu Lenčino „dospívání“ zapíjeli lahví bourbonu.

Na dovolenou jsme ale jezdili spolu dál. Pak, je to tři roky, jsme jeli už jen bez obou starších kluků, ti si našli brigádu v Praze a jako šestnáctiletí chtěli mít od nás pokoj, chápali jsme to, nebyli jsme jiní.

A tak jsme byli na Mallorce, a tam se začaly dít věci, ze kterých si pamatuji v podstatě jen to, že jsem se neustále červenal a byl nesvůj. Nevím, jestli to vyčetla z Bravíčka, okoukala od Britney Spears, kterou tehdy poslouchala, zkrátka a dobře jsem nevěděl, kam s očima. Věděla přesně, kdy se má protáhnout na lehátku, aby mi vyschlo v krku, věděla najednou přesně, jak se o mě otřít ve výtahu, když jsme šli na večeři, do dneška přesně vím, jak voněla každý z těch dnů, pamatuju si, jak ucucávala colu brčkem, jak se smála, kdykoli se to jen trochu hodilo, jak jsem na ni narazil u nás ve sprše, protože v jejich byla její máma…

Nikdy jsem nenaplaval takových kilometrů jako tenkrát. Byl jsem zoufalý! Bylo jí třináct! Jenže to, jak voněla, to, jak se česala, to, jak se jí od minulého roku zakulatila postava!

Manželce jsem se celou dobu vymlouval na to, že mám potíže s firmou. Byla to pravda, stál jsem o jednu zakázku, která by nás zabezpečila na dost dlouho. Mě, manželku, kterou jsem miloval nade vše, oba syny… Celou rodinu. Chtěl jsem po čtyřech dnech Lenčina předvádění, které bylo určené jen a jen mým očím, sbalit kufr a letět do Prahy pracovat, abych byl z jejího dosahu.

Manželka mne přemluvila, abych zůstal, abych si odpočinul. Jenže já už nemohl ani spát. Potřebovala namazat záda, zrovna když jsem byl kolem jen já, horní díl plavek pochopitelně nenosila. Její ňadra dorůstala asi tak velikosti dva a do dokonalé kulatosti jim chybělo minimum. Měla mě úplně na lopatkách. Absolutně jsem si nevěděl rady.

Když jsme vyrazili poslední večer do hotelového klubu, abychom oslavili konec dovolené, oblékla si takové to titěrné tričko, pod kterým nic neměla, k tomu sukýnku, která toho taky moc neschovávala. Nechápu, jak to dělala, že si jí nikdo jiný krom mě nevšiml! Zkusmo jsem se zkusil zeptat její matky, jestli se hodí, aby měla Lenka ve třinácti na sobě tohle… Jen se s mojí ženou zasmály mojí starostlivosti a ať se jen podívám na ně. Byly obě k pomilování a opravdu toho na sobě neměly víc. Vzdal jsem to tenkrát a pil raději jeden koktejl za druhým.

V jedenáct jsme poslali Lenku a našeho mladšího spát. Ona se rozloučila s úsměvem, když se všichni dívali stranou, podívala se na mě tak, že se mi roztekla kolena, a způsobně odcupitala k výtahu. Netušíte, jak se mi ulevilo. Pár minut na to jsem šel na toaletu, těch drinků už tou dobou pár bylo. Jen jsem zašel za roh, cesta vedla kolem výtahů, vybafla na mě Lenka. Než jsem stačil zareagovat, přitiskla se mi klínem ke stehnu, objala mě oběma rukama a tiše mi řekla větu, která mě pálí v mozku dodneška: „Nemám kalhotky!“

Než mi to všechno stihlo dojít, přitáhla se, jsem o dost vyšší než ona, a políbila mě tak, jak by třináctileté holky vůbec neměly umět líbat. Pak už jen vběhla do výtahu, který se zrovna otevřel, a mě tam nechala stát jako tvrdé Y. Nedokážete si představit ten zmatek, který jsem měl v makovici. Tohle přece není normální. K tomu jsem byl vzrušený jako nikdy v životě. Do té koupelny jsem musel akutně. Trvalo mi patnáct minut, než jsem byl schopen vrátit se k ostatním. Manželka se na mě dívala docela ustaraně, musel na mě být hrozný pohled.

Pro délku celého dopisu jsme nuceni rozdělit jej na dvě poloviny. Dokončení vydáme hned zítra.

Chcete se nám také svěřit? Napište na známou adresu redakce@zena-in.cz!