Milá redakce,

snad každé dítě mělo v dětství svojí oblíbenou hračku - nejčastěji medvídka.

Měla jsem ho i já. Jenže to nebyl medvídek, ale pořádný plyšový medvěd. Prošel si se mnou celé dětství, všechny nemoci a dokonce i několik školních epidemií vší.

Vzpomínám, jak ho maminka pokaždé prala v Orthosanu. Bohužel časem už se opotřeboval natolik, že už nešel zachránit.

Ale teď mám medvídka nového. Moje láska k plyšákům a medvídkům je všeobecně známa a tak mi mí milí kolegové, když jsem se s nimi ve staré práci loučila, koupili malého naprosto úžasného medvídka a pro jistotu ještě obřího modrého slona.

Slon dostal jméno Láďa 2 Víla Amálka a přes den má vyhrazené čestné místo na naší posteli. Maličký medvídek dostal jméno Pipík, i když většinou je to prostě medvěd.

Teď zrovna bydlí u mojí bezvadné babičky, která mu ušila dvoje kalhotky s laclem, čepičku, noční košilku a upletla mu i maličký svetřík. Má i batůžek, když jde k nám na návštěvu.
Je to sice praštěné, ale neměnila bych. A tak je vidět, že dítě žije v člověku ať už je mu 26 nebo 77 a záleží jen na tom, zda ho v sobě nechá žít nebo ho utluče dospěláckými starostmi.

No a tohle už je náš medvídek.

Jadwiga

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Milá Jadwiga,

 

vitajte v klube! Moj medvedík sa volá Skobo a beriem si ho so sebou takmer všade. Je to malý medvedík cestovateľ a zároveň ochranca :-)


Krásny a veselý deň :-)

Reklama