Reklama


Zánět močového měchýře (cystitida) potrápí alespoň jednou za život každou druhou Češku. Patří mezi nejčastější příčiny absence žen v práci. Ženy jsou ohroženy infekcí dolních močových cest podstatně častěji než muži. Může za to snadná anatomická dostupnost močové trubice a sliznice měchýře pro bakteriální infekci z okolí konečníku a pochvy. Obtíže většinou spouštějí prochlazení, celkové vyčerpání, pohlavní styk nebo oslabení při jiném souběžném onemocnění. Tedy stavy, kdy se mění prokrvení sliznice a bývá snížena celková obranyschopnost organizmu.

Příznaky

Symptomy zánětu močového měchýře jsou nezaměnitelné. V první fázi se onemocnění projevuje častějším nutkáním k močení, avšak postižený se vždy vyprázdní jen trochu. Pociťuje pálení a tupou bolest. Moč může být krvavá, kalná a páchnoucí. To však neplatí u lidí, kteří trpí infekcí dolních močových cest opakovaně a naučili se hodně pít. Ti mají většinou moč vodnatou a v barvě slámy.

S postupujícím zánětem jsou cesty na toaletu stále častější a také pálení se prodlužuje a stupňuje. Zánět močového měchýře se neprojevuje celkovými příznaky  tedy například teplotou, zvracením, změnami krevního tlaku a pulzu.

Možná rizika

„Téměř u poloviny žen, u kterých spontánně odezněl nekomplikovaný zánět močového měchýře, vznikne do jednoho roku recidiva. Studie hovoří o 36 procentech recidiv u mladších žen a až o 53 procentech u žen starších 55 let,“ tvrdí lékařka Kateřina Bartoníčková z Urologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.

Většina opakovaných infekcí se odehrává v prvních třech měsících po prvním akutním onemocnění. Časté záněty dolních močových cest vedou až k chronickým změnám jejich sliznic. Mohou být dokonce příčinou přestavby stěny močového měchýře, který má pak nižší kapacitu. Neléčené nebo nedostatečně léčené infekce močového měchýře mohou vyvolat zánět ledvin. Zánět ledvin je vždy považován za potenciálně rizikové onemocnění, které i v dnešní době může být důvodem velmi závažných až život ohrožujících komplikací.

Prevence

Především ženám, u kterých bylo prokázáno, že důvodem recidiv zánětů dolních močových cest je oslabená imunita, je doporučovaná preventivní čtvrtletní terapie imunomodulanty každý rok. Ty zajistí, že organizmus je na případné osídlení močových cest střevními bakteriemi připraven a imunitní systém je dostatečně silný na to, aby nedovolil jejich rozmnožení a zlikvidoval je.

Součástí preventivních opatření proti infekci dolních cest je samozřejmě i pravidelné vyprazdňování močového měchýře, správné vytírání (směrem dozadu) po použití toalety, řádné vyměňování ručníků, vložek i tamponů a vymočení se před a po pohlavním styku. Ženy s opakovanými záněty dolních močových cest by se měly vzdát tang. Jejich celodenní nošení totiž ke vzniku uroinfekce přispívá. Tenká textilie zvlhne potem a sekrety a slouží jako knot, po kterém bakterie cestují.

Léčba

Pro zahájení léčby je prvořadé mikrobiologické vyšetření moči. Z něho lékař zjistí přítomnost bakterií a také, který lék bude pravděpodobně nejvíce účinný. Výsledky vyšetření jsou však známé až za několik dnů a léčbu je třeba zahájit ihned. Je-li prokázána infekce, nasadí lékař antibiotikum tzv. naslepo. Tedy takové, které působí proti nejpravděpodobnějším původcům infekce.

První volbou jsou močová antiseptika. Pokud neúčinkují nebo je pacient nesnáší, nastupují léky se systémovým účinkem (nepoužívají se pouze k léčbě močových infekcí). Nutným doplňkem léčby je dostatečný pitný režim, dočasná sexuální abstinence, péče o pravidelnou stolici a teplo, především pak suché teplo v oblasti ledvin, například svetr uvázaný kolem pasu.

Při léčení chronických nebo často se opakujících infekcí se užívá čtvrtina léčebné dávky jedenkrát denně na noc, kdy zůstává moč v měchýři nejdéle a uchycení a rozmnožení bakterií je nejpravděpodobnější. Přes den se pak při dostatečném pitném režimu opakovaně měchýř vymývá. Téměř dvě třetiny žen, kterým se záněty dolních močových cest opakovaně vrací, pocítí příznaky již za 24 hodin po pohlavním styku. Tyto ženy by měly souběžně s antibiotiky používat vaginální antibakteriální krém nebo tablety. Starším ženám je doporučován lokální hormonální lék, který podporuje kvalitu sliznic pochvy i močové trubice. 

 

Alternativní léčba

Slabé projevy infekce dolních močových cest (bez krve v moči, jen při mírném pálení a nepříliš častém nucení k močení) lze zkusit řešit samoléčbou. Nejjednodušší cestou je zůstat alespoň týden doma, být v teple a pít zklidňující čaje. Takzvané urologické čaje by neměly v žádné domácnosti chybět. Výborná je směs zlatobýlu, řepíku lékařského a květu hluchavky bílé v poměru 1:1:1. Stejně tak pomáhá čaj z kombinace petržele, vlaštovičníku, medvědice léčivé a truskavce podávaný třikrát denně před jídlem. (Není vhodný pro děti a těhotné ženy.)

Ženy, které trpí opakovanými záněty, mohou preventivně pít čaj ze směsi kořenu kozlíku, omanu a proskurníku, chmele, mateřídoušky, natě mařinky a semena tykve. Poměr všech těchto složek však musí být velmi přesný, proto je lepší koupit si jej přímo v lékárně či ve specializovaných obchodech. Na sáčku by tedy měl být vždy uveden český a latinský název rostliny, její použitá část (nať, květ, kořen, kůra), gramáž a doba spotřeby.

Výborně se při léčbě zánětu osvědčily také brusinky. Pokud ale příznaky infekce dolních močových cest během dvou až tří dnů nezačnou ustupovat, je třeba zajít k lékaři. Bylinné čaje pak mohou být vhodnou součástí léčby zvolené urologem. Stejně tak mohou vhodně navázat na preventivní terapii či ji doplňovat. S bylinkami ale opatrně. Neuvážené užívání bylin, jejich nesprávná kombinace či příliš velké dávky bývají příčinou i vážných zdravotních problémů.

Podle PhDr. Olgy Krumlovské může být součástí léčby při zánětech dolních močových cest i jóga či akupresura, kterou zvládne každá žena. V žádném případě by ale neměla nahrazovat standardní léčbu. Používat lze tyto akupresurní body:

  • jednu šířku prstu nad stydkou kostí
  • na horním okraji stydké kosti ve střední čáře
  • na hřbetu nohy v jamce za skloubením metatarzálních kůstek palce a druhého palce
  • na hřbetu nohy, půl šířky prstu před skloubením prvního a druhého prstu nohy z kraje

Body je třeba pevně, avšak citlivě zmáčknout a držet po dobu dvou až tří minut.

Také vás to potkalo? Jak jste se léčila?