Rodina

Mé miminko stále pláče

 

 

Když člověk vidí plačící dítě, je jeho reakce vždy stejná.

První reflex velí pochovat, utišit.

 

Situace se změní po narození dětí vlastních.

Malé děti pláčou neustále, a pokud je nikdo neutiší svou pozorností, intenzitu křiku zvyšují. Některé ženy radí, pochovat vždy, některé nechat plakat. Jak ale najít tu správnou míru a intervaly tišení, není pro novopečené maminky vůbec snadné.

 

Přečtěte si zpověď jedné ze čtenářek:

„Po narození dcery jsem byla přešťastná. Narodila se zcela zdravá, je to celý manžel a od prvního dne zvědavě pojukává po svém okolí. Už v porodnici jsem vše stíhala jen tak tak. Mé bezdětné kamarádky se mne vyptávaly, co vlastně tedy dělám. Nedalo se jim vysvětlit, že se neustále sprchuju, kojím, chovám, koupu a někdy dokonce spím.

Po příchodu domu se kolotoč teprve roztočil. Dcera byla a je nespavec, spí většinou přes den v kočárku, v noci se promění ve řvouna s hlasem, za který by se nemusel stydět kdejaký operní pěvec. Já z toho už skutečně šílím. Jsem strašně nevyspalá a hlavně zoufalá. Je pravdou, že teď ve svých třech měsících se na chvíli utiší po jídle, ale jinak vyžaduje neustálou pozornost. Je hrozně zvídavá, pořád musí vidět do okolí a stále velmi málo spí. Když se jí nevěnuju, začne příšerně řvát a vztekat se. Nemám čas na nic, ani na to umýt si hlavu, a jsem zoufalá…“

 

Někdy je každá rada drahá a zkušené ženy matky radí každá něco jiného. Je to jistě podle vlastních zkušeností s dětmi, vždyť je každé jiné.

 

Zeptali jsem se Mgr. Ireny Švábové z pedagogicko psychologické poradny v Praze 9:

 

Jak přistupovat ke stále brečícím dětem? Chovat, nebo nechovat?

 

"Každé dítě se samozřejmě liší svým řekněme temperamentem tak jako dospělý člověk. Některé děti jsou např. aktivnější či „vzrušivější“a ty pak většinou také vyžadují více pozornosti a péče rodičů než děti „klidnější“.  Je samozřejmě potřeba rozlišovat, zda pláč dítěte nesignalizuje např. nemoc. Zkušení pediatři však říkají, že maminky intuitivně poznají, že se jedná o jiný pláč dítěte a že není vše v pořádku. Dlouho trvající neutišitelný pláč je mamince podezřelý a kontaktuje lékaře.

 

A co dělat když takové miminko pláče?  Tady je opravdu každá rada drahá. Každé miminko je jiné, a proto se obávám, že žádná rada není univerzální. Na každého drobečka platí trochu něco jiného a záleží při tom také hodně na jeho věku a okolnostech, kdy pláče.

 

Zda chovat, nebo nechovat se říct úplně nedá. Důvody i takového obyčejného pláče mohou být různé. Myslím, že to každá maminka dobře zná. Podobá se pak totiž většinou detektivovi a přemýšlí, jestli nesnědla něco špatného a miminko nebolí bříško, jestli nemá hlad nebo mu není zima atp. Některá miminka pak svou nepohodu dávají najevo více a jiné zase méně.

 

Většinou platí, že pokud si dítě od malička zvykneme na to, že ho často chováme, pak náruč matky také víc vyžaduje. Pokud v něm navíc zafixujeme vazbu mezi pláčem a chováním se,  pak je úplně zřejmé, že častěji pláče. Radila bych proto novopečeným maminkám již od narození dítko těšit nejprve v postýlce, pokud jim to nervy umožní. Důležité při tom je, aby maminka byla  s dítětem v tělesném kontaktu a mluvila na něj. Ale to neznamená nechovat miminko vůbec!!! Někdy je takového drobečka, pokud pláče, naopak nutné pochovat, aby se uklidnil.

Nezbývá než kapitulovat a konstatovat, že neexistuje žádný univerzální návod, jak se ke svému plačícímu miminku chovat."

 

I dle psycholožky je každá rada drahá.
Ale nezoufejte, děti se stále více zabaví úměrně svému růstu. Začnou lézt, chodit, poslouchat a dívat se na pohádky. Trocha času pro vás bude stále delší... 

   
11.04.2005 - Těhotenství a porod - autor: Jindřiška Kleknerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [82] peguša [*]

    Jane11: Už jsem to někde psala, že naše starší spala od 5 neděl jako dudek celou noc. Přes den sice moc nenaspala, ale nevyžadovala stálou pozornost. Dokázala si hrát sama buď v postýlce, nebo jako starší si hrála ve svém pokoji a jen občas mě přišla zkontrolovat do kuchyně. Proto jsem beze strachu šla do druhýho a dostala pořádný kapky. Ale ta první fakt zlatíčko. Dnes už jsou zlatíčka obě. V tu dobu ti to přijde šílený, ale pak už se vzpomíná s úsměvem. Jdi do toho a neboj se.

    superkarma: 0 11.04.2005, 19:33:24
  2. avatar
    [80] Vivian [*]

    emma: správně. Matka. Ne maminka .

    superkarma: 0 11.04.2005, 19:06:19
  3. avatar
    [78] emma [*]

    Vivian: rozená budoucí matka

    superkarma: 0 11.04.2005, 17:50:26
  4. avatar
    [77] gavi [*]

    Jane11: taky tě jdu uklidnit má doma tři kluka a dvě holčeny od malička krásně spali , jedli ,na nočník chodili brzy , prostě paráda a dneska protože jsou tři se občas porvou ale většinou si umí spolu vyhrát V těhotenství jsem byla vždy v pohodě ,hodně jsem spala ,porody jsem měla rychlé takže neboj . Někdy mám pocit že uřvané děti mají uřvané maminky nebo opačně

    superkarma: 0 11.04.2005, 17:48:28
  5. avatar
    [76] Meander [*]

    Manx 66: Kocouři jsou obludy darebácký. Ten můj, když si vzpomene, tak hází bodychecky na dveře tak dlouho, až s kvílením vlítnu do kuchyně. On se na pět minut schová, než mě to přejde, a má vyhráno. Zmeťour, vždycky bych ho nejradši

    superkarma: 0 11.04.2005, 16:31:25
  6. avatar
    [75] Markýza [*]

    Vivian: eště že u nás není přesprdel(plíny) -zatím- trestný čin týrání dítěte

    superkarma: 0 11.04.2005, 16:29:02
  7. avatar
    [74] Markýza [*]

    Jane11: já nevím, já jsem od přírody cholerik - ale těhotenství jsem si fakt užívala, hodně jsem spala, přečetla jsem hory knížek - sladkobolných dojáků a zamilovaných románů, celou červenou knihovnu - taky jsem chodila na procházky do přírody a pak aspoň do parku, když to do přírody nešlo

    superkarma: 0 11.04.2005, 16:27:06
  8. avatar
    [73] Vivian [*]

    No, s tím prvním odstavcem bych si teda dovolila nesouhlasit Někdy, když vidím plačící (a řvoucí, kvílející, vyvádějící) dítě, tak se mi chce všechno možné, jen ne pochovat, utišit... Možná tak fracka pochovat do hlíny

    superkarma: 0 11.04.2005, 16:21:30
  9. avatar
    [69] Markýza [*]

    přibývali protože uměl - samá perla

    superkarma: 0 11.04.2005, 15:42:49
  10. avatar
    [68] Markýza [*]

    Jane11 63: klííííííííd, ne všechny miminka pláčou, já měla doma , spinkali, papali, kakali a přibívali na váze úplně ukázkově, v kuchyni jsem měla ohrádku, tak na mě furt viděli a slyšeli mě, když byli větší stěhovala jsem ohrádku i do obýváku a tam jsme si hráli a povídali a když jsem byla moc unavená klidně jsem si zdřímla, protže tam si nic neudělali, u toho druhýho to bylo horší - to už starší syn běhal, ale na druhou stranu si iměl krásně stavět z kostiček, nebo jezdit s autíčkem a ani nevíš, jak moc stačí deset minut nebo čtvrt hodinky na odpočinek. Jde to, děti ti prej! oplatí těhotenství, když budeš stresovaná budou plakat - ale na prosto stejně z tebe "vytáhnou" i momentální náladu, fakt To bude dobrý jsou fajn.

    superkarma: 0 11.04.2005, 15:41:16
  11. avatar
    [67] Meander [*]

    Manx: Mám staršího bráchu a ségru a prý jsem vydala za oba dva a ještě jednou tolik, prostě zmetek vyškabanej ze dna.
    Jane11: Vidíš, jsou i matky ne-Herodesky.

    superkarma: 0 11.04.2005, 15:03:37
  12. avatar
    [64] Meander [*]

    A já jsem byla prý jako dítě strašná, uřvaná příšera. Máti spala s kočárem, šátkem uvázaným k ruce, a celou noc se mnou mávala. Řvala jsem prý skoro nepřetržitě. Docela se divím, že mě máti nehodila do rybníka. Měla ho rovnou pod okny

    superkarma: 0 11.04.2005, 14:43:08
  13. avatar
    [62] Meander [*]

    Manx: Jo, kočky. Mám dvě. Někdy kocourovi rupne v bedně a začne pustošit kuchyň uprostřed noci. To pak pološílená vylítnu a mám co dělat, abych se ovládla a nepřerazila ho. Strašně špatně spím a každé probuzení pro mě znamená konečnou. Naštěstí moje kočky mě znají a respektují. Dorka, co bydlí se mnou v ložnici, nidky nedělá rámus před budíkem. Někdy se probudím dřív a zjistím, že tiše sedí u okna, pozoruje ptáky a občas se koukne, jestli už jsem vzhůru. Takovéto ohledy od mimina čekat nelze No, a pak jsou samozřejmě ještě závažnější důvody, které se mi ale nechce hrnout do éteru.

    superkarma: 0 11.04.2005, 14:40:04
  14. avatar
    [61] Kuře [*]

    breberka: můj táta k nám chodí každé dopoledne, co má chudák jinak dělat, že? Ale jenom tak na hodinu. Pochová mládě, vypije kafčo, pochová mládě a de. Ale musím nechat,že se pokaždé ptá, jestli nepotřebuju něco dělat, že by kluka dal do kočáru jel s ním ven. Pokud to potřebuju, tak klidně vařím, uklízím, kojím...

    superkarma: 0 11.04.2005, 14:28:16
  15. avatar
    [59] breberka [*]

    Kuře: No jo, k Vám asi starouškouvé nechodí každý den jako k nám,že?Tchán u nás prosedí celé dopoledne a vůbec netoleruje i to, že bych někdy chtěla kojit, spát, uklízet si...a né se jen věnovat jeho návštěvě.

    superkarma: 0 11.04.2005, 14:22:59
  16. avatar
    [58] Meander [*]

    Důvodů, proč nemám v úmyslu stát se někdy v životě matkou, je mnoho. Některé jsou hodně závažné, některé méně. Tohle je jeden z těch hodně závažných. Tři noci beze spánku a přestala bych se ovládat

    superkarma: 0 11.04.2005, 14:06:41
  17. avatar
    [57] Clerenc [*]

    Jeee ja tam dala neco jineho omlouvam se a vkladam spravny clanek: http://bleskove.centrum.cz/celebrity/clanek.phtml?id=7486

    superkarma: 0 11.04.2005, 13:53:11
  18. avatar
    [55] Clerenc [*]

    Doporucuji si precist tento clanek Julii Roberts:
    http://bleskove.centrum.cz/celebrity/clanek.phtml?id=4929

    superkarma: 0 11.04.2005, 13:48:22
  19. avatar
    [54] catcat [*]

    Moje drahé začalo po nocích vyvádět až v necelých dvou letech, kdy musela do jesliček. Ještě dneska mám pocit, že mám otlačené čelo od postýlkových žbrdlinek, jak jsem seděla celé noci u postýlky a konejšila... Já v té době už pochopitelně chodila do práce! No a dnes abych tu děvenku budila alespoň na oběd

    superkarma: 0 11.04.2005, 13:43:44
  20. avatar
    [53] Kuře [*]

    breberka: nutně to tak být nemusí, a pak, to chceš, aby na jenom koukali? Když k nám prijdou starouškové, tak má Kuba druhý Vánoce, jde z ruky do ruky.
    A navíc, mám zážitek, kterej potvrzuje, že tak malý dítko už ví, kdo je "chovací":
    Když měl Kuba 4týdny, skončila jsem v nemocnici s mastitidou a dalšími problémy. Zrovna byla chřipková epidemie a zakázaný návštěvy. Kubu přijali taky, ale ležel na oddělení pro hodně nedonošené děti (důvod byl prostý, mě stačilo jenom vyjít z pokoje a projít spojovacími dveřmi, takže jsem mohla chodit kojit, bylo to jen pár kroků). Sestřičky z něho byly celý pryč, měly tam moc malinký mimča (950g apod.), pro Kubu si oblečení museli půjčit. A Kuba se na ně chechtal a dělal cukrbliky. Tudíž ho začaly chovat miloučkýho. A on si je ochočil a sestřičky chovaly a chovaly. Když jsem jim říkala, že on přece nepotřebuje uspávat, že to neděláme, že si umí hrát sám, tak to bylo zbytečný. Prostě to bylo jejich zlato a když ho doktorka začala vozit v poledne na procházku, tak jsem rezignovala. Děsně jsem se ale bála, že mi ho zkazily, že bude doma řvát. Po návratu domů se ale řev nekonal. Kuba se během dne srovnal s domácím režimem a pohoda.

    superkarma: 0 11.04.2005, 13:42:28
  21. avatar
    [52] breberka [*]

    Nejhorší jsou babičky a dědečkové, co k vám chodí, mají ty kecy, že jsou tu od toho, aby rozmazlovali, pořád tahají a pak si jdou zase domů,jenže vám tam nechají rozmazlené dítko, které se cchce pořád nosit, takové bych .Mám doma pěti týdeního kloučka, byl taky moc hodný a pořád nebrečel, ale teď je to naopak a za to můžu poděkovat takovýmhle návštěvám.Dejte si na to pozor

    superkarma: 0 11.04.2005, 13:11:50

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [48] peguša [*]

    Jane11, Nicki: Holky neblázněte, všechno se dá vydržet. Jak už jsem níž psala, mě řvala dcera do 3 let. Manžel byl zlatý a nikdy nešel spát do jiné místnosti. Naopak spíš někdy poslal mě, abych si schrupla. Než jsem ohřála mlíko, tak stál s holkou v náručí a koukali na světýlka z okna (máme úžasný výhled na celou Prahu). Jakmile si sedl na postel a ta malá potvůrka neviděla, hned zase vřeštěla. Ve dne jsem jí nechala, v noci to nešlo. Celý panelák by byl vzhůru.
    Ale taťka se prostě musí zapojit. Koneckonců mimi jsme nenašly na ulici, ne? Je to "dílo" obou.
    Takže žádnou paniku. Vydržely jiný, vydržíte taky. Držím palce.

    superkarma: 0 11.04.2005, 12:14:37
  2. avatar
    [46] medved [*]

    neni nad clanky, ktere cloveka pouci deti breci a nikdo nevi proc a co s tim

    superkarma: 0 11.04.2005, 12:06:01
  3. avatar
    [44] Nicki [*]

    Holky, já mám osmnáctidenní miminko. Občas řve tak často, a nedá se zastavit, že z něj nejsem vůbec šťastná. Dokonce si představuju, že kdyby se dal vrátit čas, tak bych nikdy nechtěla otěhotnět. Doufám, že se to po šestinedělí zlepší, ale moc nadějí tomu nedávám. Ach jo.

    superkarma: 0 11.04.2005, 11:20:56
  4. avatar
    [43] zelvicka [*]

    Moje 5 tydenní naštěstí neplače bezdůvodně, buť má hlad, nebo chce přebalit a nebo jí trápí bříško. Nenosíme a celou noc krásně spí, kojim co 3hod v noci, přes den když začne mlaskat a strkat si do pusinky prstíky i dvakrát do hodiny a je spokojena a neplace.

    superkarma: 0 11.04.2005, 10:36:51
  5. avatar
    [41] Žábina [*]

    nejhorší je po každým kniknutí dítě hned vzít a nosit ...nebo ho nedejbože uklidňovat houpáním a vozením v kočárku
    pak máte o celodenním programu v 6ti neděli rozhodnuto

    superkarma: 0 11.04.2005, 09:47:20
  6. avatar
    [40] lilithheta [*]

    misam: Dítě naštěstí nemám a po těch článcích na Ženě asi ani mít nebudu, ale tohle mi říct ten můj, tak mu toho malého uřvance strčím do postele a jdu spá k sousedům, ať se tatínek stará.

    superkarma: 0 11.04.2005, 09:32:37
  7. avatar
    [39] Gabi [*]

    Lesana:

    superkarma: 0 11.04.2005, 09:29:35
  8. avatar
    [37] Kuře [*]

    Gabi: U dcerky jsem chovala při každém kníknutí. Naštěstí nebyla řvoun a tak to skončilo jenom tím, že musím do dneška uspávat zpíváním. Ale u mladýho to mám na háku. Jasně, vždycky se přesvědčím, že nejde o problém, ale už rozhodně neodkládám jídlo, mystí a podobné věci "až bude spát". Když spí on, spím já, takže nemám kruhy pod očima a užívám si mateřskou.

    superkarma: 0 11.04.2005, 09:11:44
  9. avatar
    [35] peguša [*]

    Naše mladší dcera byla příšerný hladovec. možná jí to vypěstovali v porodnici, nevím..... Ale měla jsem málo mléka a jako dokrm jsme dostávaly málo. Proto dcera vždycky řvala jako tygr, ale další mlíčko jí nedali. Nakonec se vždy uřvala do spánku a byla tak vysílená, že prospala další krmení. Při tom dalším jí dali zase málo a tak zase ječela. A tak pořád dokola. Lékařka se pak divila, že jí klesá váha. Naštěstí, opravdu naštěstí, dostala novorozeneckou žloutenku a šla na fototerapii. Tam musela jíst nejpozději po 4 hodinách kvůli dehydrataci a dokrm byl vydatný. Ihned začala nabírat, ale to ječení před krmením jí zůstalo. Spala do poslední chvilky a uprostřed noci začala vřískat takovým stylem, že jsem se bála, že na nás někdo ze sousedů zavolá sociálku, co to s tím děckem tropíme. Tenhle stav s jídlem jí vydržel do roka a půl. Ale až do tří let se v noci budila jen tak a řvala. Třeba desetkrát za noc. Stačilo na ní udělat šššššš a zklidnila se. Ale z postele mě vytáhla, protože už spala se starší sestřičkou v pokojíčku. Nikdy jsem si ani jednu dceru nebrala v noci do postele, ze zásady. Nepomohla ani homeopatika. Úderem třetího roku věku se to zlomilo a dnes je jí šest a spí jako batole. Ale fakt jsem měla stavy, kdy jsem si říkala, že se vyspím až v hrobě. Starší dcera byla totiž hrozně hodná a od 5 týdnů spala celou noc. O to horší pro mě byl ten malý křikloun. Těžko něco radit. Snad jen: Využij prostě ke spánku i tu malou chvilku po jídle. Práce ti neuteče, ale odpočinout si prostě musíš. Nebo pošli tatínka, babičku nebo třeba kámošku ven s kočárem a zalehni.

    superkarma: 0 11.04.2005, 09:00:41
  10. avatar
    [34] sara.l [*]

    moje ..plakala až do dvou let...a hlavně v noci...žádná rada..nebyla dobrá,protože v noci zabíralo právě to nosení v náručí....vlasy jsem nosila do očí...aby nebyly vidět vaky pod očima ....ploužila jsem se ulicemi...a napadlo mě zkusit se zastavit u Homeopata...protože dětská lékařka...řekla,že je ..zdravá a některé děti jsou více plačtivé... ..homeopat ji mrkl do pusinky a prohlásil,že má zánět dásní...napsal homeopatika a já jsem první noc spala...od té doby máme klid a zatím jsme žádné jiné léky nepotřebovali....neberte to jako propagaci,ale pro mě to byl prostě zázrak...nikdo nemůžu dát radu..jak se chovat když malé pláče...to snad ani nejde..každý tvoreček je jiný

    superkarma: 0 11.04.2005, 08:42:14
  11. avatar
    [33] Májík [*]

    Probděla jsem prakticky prvních 18 měsíců života mého drobečka a přežila jsem.
    Gabi: , ono se opravdu dá poznat, kdy je to pláč kvůli nějaké bolístce a kdy jen kvůli pozornosti, to jsem si tu hlavu šla taky klidně umýt

    superkarma: 0 11.04.2005, 08:38:14
  12. avatar
    [32] Lesana [*]

    Gabi: Ale že mi trvalo, než jsem na to přišla (myslím tu moudrost z poslední věty)

    superkarma: 0 11.04.2005, 08:14:55
  13. avatar
    [31] Gabi [*]

    Kotě: sice žádný "manuál" k mimi nedodávají, ale neboj . Dcera byla křiklounek hned od narození, první tři měsíce jsme proskákaly na balónu a pak byla dost živé a zvídavé batole, ale velice samostatné. Syn byl naopak kliďas (pohodovej porod, od narození pořád se mnou), klidně usnul sám v postýlce, ale pak najednou zlom (cca 9 měsíců) a postýlka=vězení (resp. postýlka = pokyn ke spánku, a to se mu zrovna vůbec nechtělo). Sice jsem se snažila opakovat stejné usínací rituály, ale jediné absolutně účinné bylo kojení do usnutí
    Ale, že bych si kvůli rykotu nešla umýt ani hlavu - tak to NE - když se zavřou dveře od koupelny a pustí se voda NENÍ NIC SLYŠET.

    superkarma: 0 11.04.2005, 07:49:33
  14. avatar
    [30] AČKA [*]

    Landriel: tak mně takle malej řádil jednou a to bylo po očkování trojkombinací,jinak je v pohodě,ale to má po tátovi jeho taky nic nerozhází.

    superkarma: 0 11.04.2005, 07:42:12
  15. avatar
    [29] Landriel [*]

    AČKA: proč celej den, po tom by právě spala, takže by byl klid, až by se probudila a začala řvát, tak znova... ...jinak s dotyčnou soucítím, protože jsem zažila v bleděmodrém to samé, navíc malá je na mě pořád dost fixovaná, takže si nechce ani ve 3 letech hrát sama, vyžaduje skoro pořád moji přítomnost a spolupráci....

    superkarma: 0 11.04.2005, 07:36:22
  16. avatar
    [28] AČKA [*]

    no počkej to by ta jindra měla tu malou celej den nalitou,ale taky jsem to o té slivovici slyšela.

    superkarma: 0 11.04.2005, 07:28:34
  17. avatar
    [27] Landriel [*]

    Lesana: na Valašsku se ještě donedávna takovým dětem máčel cumel do slivovice, nebo se jim dávalo napít trošku piva.

    superkarma: 0 11.04.2005, 07:19:32
  18. avatar
    [26] AČKA [*]

    to můj malej je v tomto v pohodě moc nepláče dokonce i v noci spinká až 12 hod.ale je strašně živej.

    superkarma: 0 11.04.2005, 06:50:50
  19. avatar
    [25] man-mimo [*]

    *Kotě*: ten dětský pláč Dítě většinu času prospí, část se baví samostatně .... a občas zabrečí

    superkarma: 0 11.04.2005, 04:00:54
  20. avatar
    [24] *Kotě* [*]

    man-mimo: Co - že je každý svého štěstí strůjce nebo že děti furt brečej?

    superkarma: 0 11.04.2005, 03:32:15
  21. avatar
    [23] man-mimo [*]

    *Kotě*: klídek to jsou jenom ženský výmysly

    superkarma: 0 11.04.2005, 03:18:03
  22. avatar
    [22] *Kotě* [*]

    Nyotaimori: tak tak

    superkarma: 0 11.04.2005, 03:05:37
  23. avatar
    [20] *Kotě* [*]

    Mně se z takovýchto článků a reakcí pod nimi chce vždycky oběsit se na prvním stromě - při představě, že za pár dní něco takového porodím

    superkarma: 0 11.04.2005, 02:54:27
  24. avatar
    [15] *Kotě* [*]

    Lesana: No, hlavně se mrně vrazilo chůvě nebo kojné a matka ho taky třeba neviděla, jak byl rok dlouhej

    superkarma: 0 11.04.2005, 01:10:14
  25. avatar
    [11] Léthé [*]

    Lesana:dnes místo v makovém odvaru, můžeš dát rohypnolovou kašičku

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:55:29
  26. avatar
    [9] Lesana [*]

    Beruška Elliah: Nyotaimori: Jóóó, holky, holt žijete ve špatné době. Vyprávěla mi kamarádka, co studuje dějiny rodiny (nebo tak něco), že prý dřív bylo běžné úplným mrňousům dávat cumel máčený v makovém odvaru, aby se jim (i přes den) dobře spinkalo, ty starší prý zase svazovat, aby se nezabili pádem do studny, ohniště nebo tak... Mám pocit, že to by vám mohlo vyhovovat

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:50:59
  27. avatar
    [8] páťa [*]

    Nyotaimori: to moc k smíchu neni.

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:50:27
  28. avatar
    [5] Lesana [*]

    Hmmm. První dítko bylo křiklounek uřvanej - tak jsem ho přes den nosila v šátku, přes noc spalo se mnou v posteli a postupně se osamostatňovalo. Byl to jediný způsob, jak si doma alespoň něco udělat a v noci se vyspat a nezbláznit se z neustálého řevu Druhé dítko bylo kliďas, od malička přes den přes noc spinkalo ve své postýlce, nosit v šátku se teda nosilo, ale kočárek vyloženě neodmítalo a ani nevyžadovalo intenzivní chování, přes den si hrálo na zemi na dece nebo v postýlce... Rok se s rokem sešel a nějak se nám to pomotalo Ne, že by se po vzoru svého sourozence neosamostatňovalo, to zas jo. Ale zároveň s tím se nastěhovalo k nám do postele, začalo vyžadovat nošení, při každé příležitosti se hrne k pochování... zkrátka změnilo se v takového malého "tuleně" a jako by se snažilo vynahradit si všechno to, o co se v miminkovství nechalo připravit...

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:35:15
  29. avatar
    [3] páťa [*]

    Je fakt ,že takový články mohou být velmi dobrou antikoncepcí.Beruška Elliah: neboj tak hrozný to neni.

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:24:07
  30. avatar
    [2] Visnery [*]

    Beruška Elliah:

    superkarma: 0 11.04.2005, 00:17:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme