Vztahy

Mé dceři je 16 a čeká dítě!

Anička nedávno oslavila krásných šestnáct let. Pamatuji si, jak jsem si tak sama pro sebe právě při oslavě říkala, že jsme zdatně překonali období její puberty. Žádné toulání po nocích, žádné drogy, žádný alkohol.

 

Anička nebyla nikdy problémové dítě. Měla své mouchy, hlavně kolem třinácti let, ale to je myslím normální. Ve škole patřila k premiantům třídy a učitelé si ji nemohli vynachválit.
Když po základní škole nastoupila na gymnázium, měli jsme s manželem trošičku obavy, jak tuto změnu přijme.

Nechytne se nějaké party?

Půjde jí učivo stejně dobře jako na základní škole?

Dnes vím, že tyto obavy byly zbytečné. Anička se stále učila výborně a hned první měsíc si na nové škole našla několik kamarádek.

 

Takovou radost jsem měla! Můj vztah s Aničkou byl vždy víceméně kamarádský. Alespoň jsem se o to snažila. Pochopitelně byly chvíle, kdy jsem zasáhla s autoritou matky, ale většinou jsem se snažila různé problémy řešit v klidu a s vysvětlením, proč to nejde, či proč se mi to a ono nelíbí.

Na Aničku totiž vždy platil mírný a klidný způsob výchovy než křik, či dokonce výprask.

 

Bohužel, pak poznala chlapce o tři roky staršího, než je ona....

Nejprve se s Honzou jen kamarádili a mně i manželovi se hoch velice líbil. Byl slušný, milý a dokonce jsem poznala i jeho rodiče, se kterými jsme si velice dobře rozuměli.

 

Neměla jsem proto důvod Aničce vztah zakazovat, či mu dokonce bránit.

S manželem jsme jí stanovili jasná pravidla a řekli jsme jí, že pokud je bude dodržovat, nemáme nic proti tomu, aby se s Honzou stýkala.

 

Anička pravidla skutečně dodržela. Vždy řekla, kam jde, kdy přijde a nikdy se nestalo, aby ji večer po kině Honza k nám nedoprovodil. Navíc měla pokaždé u sebe zapnutý mobilní telefon, takže jsem jí v případě potřeby mohla i zavolat.

 

Ještě před pár dny jsme si s manželem pochvalovali, že se nám vyhnuly starosti ostatních rodičů. To jsme ovšem netušili, jaká rána nás čeká!

 

Před týdnem se Anička objevila u dveří s Honzou a řekla, že s námi chtějí mluvit. Zatrnulo mi. Tak nějak jsem vycítila, že se něco děje.

 

„Čekám děťátko....“ oznámila nám dcera u šálku čaje s naprostým klidem.

Myslela jsem, že si snad dělá legraci! Když mi však došlo, že se o žádnou legraci nejedná a že to, co řekla, je pravda, bylo mi na omdlení.

 

Pochopitelně první co mne napadlo, bylo, jak se to proboha mohlo stát?! S Aničkou jsem o sexu mluvila otevřeně. Pokaždé, když ji něco zajímalo, zeptala se a já jí popravdě odpověděla.

Dokonce když začala chodit s Honzou, měly jsme spolu vážné téma týkající se ochrany při sexu. A ona mne ujistila, že používají kondom! Tak jak je možné, že se teď dozvídám, že je má dcera v šestnácti těhotná?!

 

Strašně jsem plakala. Ani jsem neměla sílu se zlobit, jen jsem stále myslela na to, jak situaci vyřešit. Obvolala jsem lékaře a zjistila, co obnáší interrupce v tomto věku.

Když jsem řekla Aničce, co jsem od lékařů zjistila, jen se usmála a řekla: „Ale, mami, já to dítě chci. V žádném případě na interrupci nepůjdu.“

 

To byla pro mne další rána.

Jsem z toho úplně vedle. Nespím, nejím, mám pocuchané nervy.

Anička chce chodit do školy, co to jen půjde, a až se maličké narodí, zůstane s ním doma, a po čase se ke studiu vrátí.

 

Je jí ale přeci šestnáct!!! Co když si tímto rozhodnutím zkazí život?!

Honza mě ujistil, že Aničku miluje a že bude pro to maličké tím nejlepším tátou na světě. Ale proboha, co on ve svých letech může vědět?

Sice má práci a celkem dobře placenou, ale i tak! Copak může být šestnáctiletá matka zodpovědná stejně jako například ve třiceti?

 

Jsem zoufalá a nevím, zda se mám snažit dceru přemluvit k interrupci, či jí to dokonce přikázat a nebo akceptovat její rozhodnutí.

Manžel říká, že se tak rozhodla a že si myslí, abychom to akceptovali. Já si tím ale vůbec nejsem  jistá.

Honzovi rodiče jsou z toho stejně zoufalí jako já a i oni se snažili dětem říci, že nechat si to dítě je bláznovství.

Ani má dcera a ani Honza si však nedají říct. Honza už dokonce sehnal pronájem bytu!

 

Kdyby má dcera byla starší, budu šťastná a na miminko se budu hrozně těšit. Ale takhle opravdu nevím, co s tím, a jen se bojím, že si Anička zkazí život.

 

Stalo se některé z Vás něco podobného? Můžete mi prosím sdělit, jak jste situaci vyřešila? Předem moc děkuji za odpověď.

 

   
17.01.2005 - Láska a vztahy - autor: Sabina

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [198] paviocko [*]

    Bohužel, na to si každý musí přijít sám... Kamarádka měla chtětě první dítě v 18 ti, druhé o rok později a teď, když je jí 22 tak trochu lituje, že byla hloupá a mohla ještě chvíli "blbnout" a užívat si. Má hodnýho manžela, ale stejně si trochu stěžuje, že je jen u plotny a mezi plínkama...

    superkarma: 0 23.08.2006, 13:16:54
  2. avatar
    [186] Meander [*]

    X-Bella: Jasně, že spolužečka, která porodila ve 14 nebo 15 neměla to štěstí na otce a zůstala sama. Jestli otěhotněla před 15. rokem, otce by totiž pravděpodobně zavřeli do vězení

    superkarma: 0 19.01.2005, 13:50:47
  3. avatar
    [180] dadamac [*]

    petruška 2 (176) : Bohužel ti nemůžu říct, co ti děti "tak úžasnýho" přinesou. Pro někoho to úžasný je, pro někoho ne, každýho věc . Víš jak to je, někdo rád holky, jiný zase vdolky. Já tím chtěla říct, že na věku mámy nezáleží, někdo je skvělá máma v 16, někdo ve 30 a někdo nikdy. A taky to, že ekonomická situace rodiny je na ve 20 i ve 30. Mám dvě děti, teď jsem na MD, a vím, že každá koruna od babiček je dobrá, to ale neznamená, že je to pro ně povinné... Tchýni (brrr, to zní hnusně)mám skvělou, prcky miluje, přesto jezdí každý rok tak dvakrát k moři, chodí s bandou každý týden posedět do "kulturáku" a prcky si vezme třeba na víkend, to samý moje mamka, když chce kluky, zavolá a vezme si je. Jinak se staráme sami, takže myslím, že to je opravdu o vztazích v té rodině, on má totiž každý právo na svůj život, a to jak máma a táta, tak jejich rodiče a v životě pořád platí : Jaký si to uděláš, takový to máš..

    superkarma: 0 18.01.2005, 17:43:33
  4. avatar
    [179] risina [*]

    Niky83: Ale jo, ať "si" to mimi nechají, ale ať nechodí pak za rodiči pro peníze a nechtějí po nich hlídání...

    superkarma: 0 18.01.2005, 14:52:38
  5. avatar
    [174] risina [*]

    Ashley: Šikovná zřejmě moc není, když se jí povedlo otěhotnět, ačkoli používali kondom...

    superkarma: 0 18.01.2005, 09:42:32
  6. avatar
    [172] risina [*]

    elfos: Děti život obohacují, ale nezastírejme si, že taky omezují - a je dobře si to uvědomit, když si nějaké "pořizujeme". A jak je vidět na Mirčině příkladu, omezují i když jsou relativně samostatné, tedy v těch 16 letech. nevím, kolik Mirce je, ale teď měla mít to období relativního klidu, o kterém mnoho z vás píše - dítě velké, samostatné, mohli si s manželem užívt... a místi toho se chtě nechtě zapojí do péče o vnouče. Ano, Anička bude mít v pětatřiceti klid a pohodu, dítě odrostlé - a její matka?

    superkarma: 0 18.01.2005, 08:31:47
  7. avatar
    [169] dadamac [*]

    Jak může někdo tvrdit, že s dětmi je život v háji ???
    Pokud vím, tak každá rodina, kde je ženská na MD má jen jeden plat, věk se nebere v potaz.
    Každá rodina s malým dítětem občas "strčí" dítě k babičce.
    Každá rodina s malým dítětem je ráda za nějakou "kačku" od rodičů navíc.
    V každém věku od matky s dítětem se stane, že manžel odejde...
    I mí rodiče - a to je mi 31 - chodí do práce.
    Škola ? Já maturovala když šel syn do první třídy. Studovala jsem dálkově 5 let, přitom jsem chodila do práce a byla jsem rozvedená samoživitelka a taky to šlo a na věk se mě nikdo neptal...
    To není o věku, to je o přístupu, takže držím , ať je zdravé, a hlavně, ať se mají všichni rádi..to důležitější, než drahé dovolené, nové a diskotéky..

    superkarma: 0 18.01.2005, 01:37:38
  8. avatar
    [168] elfos [*]

    Řekli jste to (většina) i za mě

    Miroslavo, myslím, že není důvod k obavám. Máte prima dceru! Věřím, že Anička s Honzou rodičovství zvládnou, a doufám, že jejich rodiče právě tak zvládnou svou roli prarodičů. Mrňouskovi přeji všechno hezké.

    Nyotaimori (a spol.): děti život nekazí, nýbrž obohacují. Asi to vidíme různě.

    superkarma: 0 18.01.2005, 00:28:18
  9. avatar
    [167] Léthé [*]

    Asi to vaše téma týkající se ochrany při sexu nebylo dostačující. Kondom je velice nespolehlivá ochrana, navíc jsou situace kdy se nějak může opomenout.
    Co se stalo, se stalo. Hlavně ať je miminko zdravé a dcera šťastná. Nekaž jí to štěstí. Jestli ve dvaceti nebo v šestnácti? Teď už to nezměníš. Smiř se s tím.

    superkarma: 0 17.01.2005, 23:30:41
  10. avatar
    [166] elfos [*]

    Anička je dospělejší než její maminka. Tolik můj první pocit po přečtení příběhu. Ještě si teď pročtu ohlasy.. ;-)

    superkarma: 0 17.01.2005, 22:48:12
  11. avatar
    [162] risina [*]

    Jsem dcera risiny a mýslím si, že takováhkle situace může velmi snadno nastat... Kdybych se dostala do podobné situace, zvažovala bych jestli si dítě nechat či ne, ale pravděpdobně bych se rozhodla pro interupci. Avšak existuje určité riziko, že bych v dospělosti, až bych byla ve všech ohledech připravena, dítě mít nemohla. Tudíž je tato situace velmi sporná a jistě i těžká jak pro onu dívku, tak pro muže, který ji k tomu jaksi dopomohl, ale i pro rodiče obou dospívajících lidí. Myslím, že takovýmto situacím se dá zabránit velmi snadno, používáním patřičné ochrany a také trochou opatrnosti. Jistě, existuje malé riziko.. ale v jakém případě v životě ne? Když dospívající žena začne sexuálně žít, s takovouto situací musí počítat a měla by s ní být předem obeznámena... Dalo by se dlouze polemiziovat, co je a není správné.. ještě chci ale říct, že si nemyslím, že by matky měly dcerám bránit v tom, si dítě nechat nebo jit na interupci, jsou na takovéto situace již dost vyspělé, alespon podle zákona..a jestli to tak matkám nepřipadá, to už je jejich věc.. Matky by měly své dcery podporovat v jejich rozhodnutích a být jim oporou..

    superkarma: 0 17.01.2005, 20:58:43
  12. avatar
    [157] Gedžitka [*]

    Jen jim nebránit, to by bylo to nejhorší. Dostudovat může i doma, tak jako plno dalších před ní. A zákrok jí může i ublížit, co kdyby pak nemohla další děti mít?

    superkarma: 0 17.01.2005, 18:31:57
  13. avatar
    [156] kubikm [*]

    bude to sice trošku problém, ale obě "děti" se k tomu stavějí zodpovědně, chtějí se postavit na vlastní nohy...nakonec proč ne. Myslím, že byste se s druhými rodiči měli spíše domluvit, jak dceři pomoci udělat školu.
    Jinak znám jeden příběh z dávna...když jsme měli do školy donést rodné listy pro vystavení občanky, jedna spolužačka zapomněla. Doběhla si pro něj domů a zjistila, že její o 16 let starší bratr není žádný bratr, ale její otec
    I tehdy se stalo a rodiče chlapce to řešili tak, že dítě vychovávali jako vlastní...
    takže když se chce, všechno se dá vyřešit

    superkarma: 0 17.01.2005, 17:22:58
  14. avatar
    [155] Mab [*]

    Já bych Aničce nebránila. Mě je 24 a chtěla bych miminko, ale musím dodělat VŠ, pak nějaká praxe atd. a dítě si budu pořizovat na "stará kolena" kolem 30 let, co když to pak nepůjde. Spolužačky, co si pořídily mimi už na škole jsou teď za vodou. Studium neměly jednoduché, ale dostaly individuální studijní plán.A nemají problém s hledáním práce apod. Takže já bych dceři vše vysvětlila, nabídla svou podporu, ale ne že za ni převezmu její povinnosti. Mirka bude babička a ne neplacená chůva. Co se financí týče, tak existuje snad sociální podpora a příspěvek na dítě...

    superkarma: 0 17.01.2005, 17:15:59
  15. avatar
    [153] risina [*]

    pavlinkaf: I dnes se musí k soudu na zplnoletnění, když se chceš ženit/vdávat před 18. narozeninami, s tím nemá totalita co dělat.

    superkarma: 0 17.01.2005, 16:11:46
  16. avatar
    [149] navia [*]

    Anička si nezkazí život. Škola se dá přerušit. Těhotenství ne. (Že interupce není žádné PŘERUŠENÍ těhotenství o tom snad není sporu).

    superkarma: 0 17.01.2005, 15:35:21
  17. avatar
    [147] Ladia [*]

    petruška 2 140: pokud to vmínáš takhle, nemyslím si, že za deset let změníš názor

    superkarma: 0 17.01.2005, 15:17:34
  18. [145] Rikina [*]

    Amina*: tak s tím já tedy hluboce nesouhlasím. Mám syny dva, 19 a 21 let, a trvám na tom, že mateřství je jen jednou složkou mého života, nehodlám proto, že jsem matka, rezignovat na všechno ostatní. Celou dobu jsem se snažila, jak nejlíp jsem uměla, vychovat z nich co k čemu. Teď jsou dospělí, zanedlouho budou i ekonomicky nezávislí, a já už můžu věnovat svůj čas a energii i věcem, které jsem 20 let odsouvala do pozadí. Což neznamená, že své potomky přestanu mít ráda, a nepomohu jim v případě nouze. Jestli jsem proto sobec, dobrá, tak jsem. Ale ti mladí by pak sobci nebyli, kdyby si nárokovali péči a pomoc rodičů, i když dle svých vlastních slov jsou přece dospělí, a nikdo jim nemá co vykládat ?

    superkarma: 0 17.01.2005, 14:53:47
  19. avatar
    [144] Vivian [*]

    petruška 2: ty fakt chceš mít za deset let děti?

    superkarma: 0 17.01.2005, 14:46:40
  20. [141] Rikina [*]

    petruška 2 ad 134: ono to dost lidí neví, ale opravdu je to povinnost. Dokonce soudně vymahatelná. Pravda, dá se to zredukovat na nějakou sumu výživného, například. Ale komu by se chtělo soudit se s vlastní dcerou ? Mně ne. Ještě že mám syny. Ale i oni mi mohou přijít s nějakou 16tiletou - "mami, jsem v průšvihu, pomůžeš mi ?" Nevím, co bych potom dělala, protože ani mně by se nechtělo měnit svou představu o mé budoucnosti, a stát se hlídací babičkou...

    superkarma: 0 17.01.2005, 14:32:52

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [138] Rikina [*]

    Vivian: nikdo nemůže za ženu rozhodovat, jak má žít. Takže, vzato z opačného úhlu pohledu, nemůže Anička nutit svou matku, aby ta převzala její názor, a zařídila se podle toho. Copak paní Miroslava nemá právo na to, aby svůj život žila podle svého ? Tady se jí přitom upírá i prosté právo říct svůj názor. Bohužel existuje v tomhle státě zákon o rodině, kde se praví, že rodiče mají povinnost živit své děti do té doby, dokud děti nejsou schopny se živit samy. Není tam žádné věkové omezení. Tedy paní Miroslava je povinna se postarat o dceru i její dítě, pokud toho manžel té dcery z jakéhokoliv důvodu nebude schopen ( například bude studovat a nebude mít vlastní příjem, nebo onemocní, nebo ji opustí ). A já se vůbec nedivím, že o takový závazek paní Miroslava nestojí, a že se jí do toho nechce. Ani mě by taková perspektiva dvakrát nepotěšila. Nemůže samozřejmě svou dceru nutit k potratu. Ale i dcera by se měla zamyslet, kolik pomoci od matky očekává, a zda na to má právo...

    superkarma: 0 17.01.2005, 14:11:34
  2. avatar
    [136] vlcice [*]

    Mirko jako 27-letá a bezdětná můžu těžko radit, co je dobré a co špatné. Ale mám skvělou a myslím, že i moudrou mámu, se kterou jsme toto téma mnohokrát diskutovaly. Má máma má s výchovou dětí větší zkušenosti než kterákoliv jiná žená, která vychovávala jen vlastní děti. Je bývalá dětská zdravotní setstra a za svůj život vychovávala desítky dětí a musela řešit nějednu složitou situaci. Taky zná osudy mnoha maminek (i těch 16-letých), jejichž děti měla na starosti.
    Vím přesně, jak by se zachovala, kdyby byla v tvé situaci a já v situaci Aničky.
    Nikdy by mne do interrupce nenutila. Řekla by mi, že by mi sice ráda poradila, ale nakonec se budu muset rozhodnout já, zda si dítě nechat či ne. Taky by mi řekla, že ať se rozhodnu jakkoliv bude při mne stát. Upozornila by mne na fyzické a psychické následky interrupce. Zároveň by mne však také upozornila na všechny potíže spojene s výchovou dítěte (tj. vstávání v noci, přebalování, běhání po doktorech...atd.). Řekla by mi, ať si uvědomím, že ona i táta pracují a že nám nebudou moci hlídat dítě a že jej budu muset dát do jeslí či do školky. Pomohla by mi zjistit ceny oblečení a veškeré výbavy pro děti, krmení a ceny za jesle a školky. Pomohla by mi udělat si tak představu, zda na to budeme stačit. Jelikož, když mi bylo 16, chodil můj bratr i má sestra ještě do školy a tudíž bydlely s námi, upozornila by mne tedy, že bychom si museli obstarat své bydlení.
    Taky by mne upozornila, že pokud dostuduju gymnázium, že těžko seženu práci a že těžko budu moct studovat VŠ (nebo jen dálkově) a tak bude lepší, když změním střední školu, abych našla lepší uplatnění v zaměstnání.
    Ale také by mi řekla, že kdykoliv budu potřebovat pomoc, pomůže jak to jen půjde.

    Za sebe pak můžu napsat jen toto, že bych interrupci psychicky nezvládla. To by pro men byla přijatelnější (v krajní situaci) adopce mého dítěte.

    superkarma: 0 17.01.2005, 14:05:34
  3. avatar
    [128] Lubar [*]

    Taky se přidám k těm, kteří si myslí, že Miroslava nemá právo dceru přemlouvat k interupci, natož ji interupci přikázat.
    Dcera si podlě mě život nezkazí, pokud k těhotenství přistupuje takhle ...a to, že si neužije, to je blbost ... neužije si teď, užije si za dvacet let, kdy pořád bude mladá na cestování a pod.
    Mám švagrovou, která první dceru měla těsně po 18. narozeninách, druhou o čtyři roky později - dneska už jsou holky skoro samostatné a já jí tak trošku závidím - je o tři roky starší než já a už zase má tu svobodu (tedy skoro, na tu úplnou si ještě tak pět šest let počká), s manželem překonali všechny nesnáze (toho dokonce kvůli svatbě nechali "zplnoletnit"), mají krásné bydlení, v době, kdy peněz moc neměli by jich měli málo tak jako tak, s dětmi či bez, a pořád jsou mladí a svěží ... zato mě teď všechno začalo - miminku jsou dva měsíce a určitě budeme chtít další ... takže první velká dovolená tak možná za patnáct let, to už na ní možná budeme mít ...
    nikdy jsem po světě necestovala - jako studentka vš jsem na ní neměla a pak jsem se chtěla hlavně dobře rozjet v práci ... a z kariéry stejně dneska nezbylo vůbec nic ...
    Takže bych se vůbec nebála toho, že si zkazí život, je to mýlka, že užívat si člověk může jen ve dvaceti

    superkarma: 0 17.01.2005, 13:39:31
  4. avatar
    [126] Vivian [*]

    Nutit ženu k ukončení těhotenství je, myslím, trestný čin... A to, že paní Miroslava nutí k něčemu takovému vlastní dceru (!), která po tom dítěti touží, je prostě nepochopitelné...
    Anička se holt rozhodla jít trochu jinou cestou, než jí nalajnovala maminka, a ta to teď není schopná rozchodit...
    Znám ze svého okolí maminku, která otěhotněla ve čtrnácti letech, byla to moje spolužačka ze ZŠ. Dnes má pěkného a zdravého kluka a je šťastná. A naopak znám nejednu, která "zodpovědně" otěhotněla ve třiceti a dnes lká na zkaženej život... Kdo může za ženu rozhodovat, jak má žít, aby byla šťastná?!

    superkarma: 0 17.01.2005, 13:28:05
  5. avatar
    [120] sarobrouk [*]

    vlcice: Přesně tak. že bude babička není určitě pro Mirku problém, ale její dcera by si měla uvědomit, že i babičky mají svůj vlastní život, práci, zájmy a finanční požadavky. Mirka by měla Aničce vysvětlit, jak je finančně i časově miminko náročné. A Mirka se nemusí vzdát svého života jenom proto, že se stala babičkou! Aniččino rozhodnutí změní totálně život její matky a to není její rozhodnutí, ale rozhodnutí její dcery, to by si mladá slečna měla uvědomit.

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:48:00
  6. avatar
    [119] Enya [*]

    Dřív bylo normální mít děti třeba ve 14 a taky to všichni zvládli.Vím,že teď je jiná doba,ale Anča to bude mít těžký možná tak první dva roky, pak už to bude OK

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:44:25
  7. avatar
    [118] Enya [*]

    Dřív bylo normální mít děti třeba ve 14 a taky to všichni zvládli.Vím,že teď je jiná doba,ale Anča to bude mít těžký možná tak první dva roky, pak už to bude OK

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:44:17
  8. avatar
    [117] vlcice [*]

    Risina: Myslím si, že 16-leté děvče je spíš zralé psychicky na mateřství než na interrupci. Přebalovat miminko, krmit, umývat, rozpoznat kdy je nemocne, ohlídat jej před nebezpečím (popálení...atd.), to se naučí i to 11-leté děvče (já hlídala, přebalovala, krmila, oblékala bráchu už v 7 letech). Samozřejmě, že bude 16 leté děvče potřebovat rady starších, ale ty potřebuje i 25 letá novopečená maminka. Zvládly to jiné (dokonce 15-leté maminky), zvladné to i Anička.

    Ale problém dnešního mateřství je někde jinde. Na to už psychicky připravená Anička být nemusí. Aby matka dokázala dítě zajistit (bydlení, teplo, voda, oděv, potravu, léky....atd.), potřebuje peníze. Aby měla peníze potřebuje zaměstnání a pro zaměstnání potřebuje vzdělání. A proto vše potřebuje určitou psychickou způsobilost. Sama to nezvládne. Pro studium bude potřebovat čas. Peníze zajistí manžel (ale možná to nebude úplně stačit). A v tomto bude potřebovat pomoc.
    Pokud se situace po finanční strance dá zvládnout, tak opravdu není důvod nutit dceru k interrupci.
    Anička nemá právo požadovat po mámě peníze. To je na Mirce, zda bude ochotna vypomoci své dceři finančně. Ale nemůže zakazovat své dceři její rozhodnutí. Mohla by si dceru akorát proti sobě poštvat. Interrupce je podle mne hodně závažné rozhodnutí a právě proto by jej měla učinit žena, které se týká.
    Ovšem to, že Mirka své dceři vylíčí všechny úskalí budoucího života s dítětem, je jedině dobře. Anička by měla vědět do čeho leze. Možná, že pak změní názor, ale možná že ne.

    Jinak mě stejně jako ostatní zaráží, proč Mirka dceru nepřesvědčila o hormonální antikoncepci.

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:40:02
  9. avatar
    [114] Landriel [*]

    Souhlasím s Lhasou na 100%. Navíc to dítě čeká Anička a jen ona má právo rozhodnout se, jestli si je nechá nebo ne. Vážně byste, Mirko, chtěla nutit svoji dceru k vraždě?

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:27:15
  10. avatar
    [109] Ladia [*]

    Líza@: jak u právníků nevím... Ale jsou firmy a není jich málo, kde jim záleží na tom, co skutečně umíš a ne na tom kolik máš titulů nebo let praxe Když někdo chce a umí dobře pracovat může mít několikanásobně vyšší plat než lenoch s hromadou letou praxe

    superkarma: 0 17.01.2005, 12:01:50
  11. [102] Luděk [*]

    já bych souhlasil s názorem Vašeho manžela, nemá cenu ji nutit k potratu, jediný důsledek bude, že na dítěti bude trvat, ale zároveň se zničí vztahy mezi Vámi a ty už nikdy dohromady nedáte. Což byste jistě nechtěla, lepší je se se situací smířit a pomoci jí ji zvládnout.

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:50:22
  12. avatar
    [99] Ladia [*]

    Líza@: to jsem nevěděla, že stav účtu souvisí s věkem
    Jinak k tématu: já poprvé byla těhotná v 18-ti letech a jsem svým rodičům velmi vděčná, že slovo interrupce přede mnou nikdy nevyslovili
    Aničce a Honzovi držím palce

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:45:15
  13. avatar
    [94] risina [*]

    Teda asi jsem snob, ale napadla mě ještě jiná věc. Co asi dělá budoucí tatínek za zaměstnání? Je-li mu 19, zřejmě nemá maturitu, ale je něčím vyučený. Anička si chce dodělat gympl, pak zřejmě studovat VŠ.. bude to Honza akceptovat?

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:34:00
  14. avatar
    [91] Wiki [*]

    kazdopadne mela brat antikoncepsi, kdyz uz pohlavne zila, u kondomu staci trocha nesikovnosti...

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:24:08
  15. avatar
    [90] Wiki [*]

    neprikazovat ;o/ ale skolu at si kazdopadne dodela

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:23:22
  16. avatar
    [88] risina [*]

    hracka: Proč by prarodiče měli přemýšlet, jak mladým pomoci? Je to jejich dítě, jeich rozhodnutí, tak ať se s tím poperou.

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:22:30
  17. avatar
    [87] Žábina [*]

    a kde je napsáno že ve 30 je člověk zodpovědnější a zralejší pro partnerství...někteří nedospějí nikdy...
    Anička i její přítel na mě dělají dobrý dojem, v žádném případě se nebrání zodpovědnosti, nebo jí nepřehrávají na rodiče, našli si dokonce i pronájem , dala bych tomu šanci

    superkarma: 0 17.01.2005, 11:21:33
  18. avatar
    [75] Vega [*]

    Těžko říct, co je správné. Já podstoupila interupci také v 16ti a nelituju toho. Byla jsem pod tlakem jak matky, tak i mého přítele. Máma mi dala vybrat, buď potrat nebo jdu z baráku. Přítel na mne tlačil, ať si dítě nechám. Takže jsem z toho presu byla tak vedle, že mi to bylo vcelku jedno. Sice to nebylo od ní správné, ale nezanechalo to na mě žádné stopy. V klidu jsem dostudovala a v současné době mám 3letého " naplánovaného " syna. a přítel? S tím už dávno nejsem. Kdybych s ním zůstala a dítě si nechala, tak bych žila pod mostem. Ale to už je zase na jiný článek.
    Držím vám palce, ať uděláte to, co je správné.

    superkarma: 0 17.01.2005, 10:47:52
  19. avatar
    [74] Vega [*]

    Těžko říct, co je správné. Já podstoupila interupci také v 16ti a nelituju toho. Byla jsem pod tlakem jak matky, tak i mého přítele. Máma mi dala vybrat, buď potrat nebo jdu z baráku. Přítel na mne tlačil, ať si dítě nechám. Takže jsem z toho presu byla tak vedle, že mi to bylo vcelku jedno. Sice to nebylo od ní správné, ale nezanechalo to na mě žádné stopy. V klidu jsem dostudovala a v současné době mám 3letého " naplánovaného " syna. a přítel? S tím už dávno nejsem. Kdybych s ním zůstala a dítě si nechala, tak bych žila pod mostem. Ale to už je zase na jiný článek.
    Držím vám palce, ať uděláte to, co je správné.

    superkarma: 0 17.01.2005, 10:46:55
  20. avatar
    [71] Lhasa [*]

    Reakce jsem nečetla, takže možná budu opakovat jinými slovy to, co už někdo napsal. Otěhotnět v šestnácti sice není ideální, ale to, jakým způsobem k tomu oba mladí přistupují, je na jedničku s hvězdičkou. A jestliže Anička i Honza děťáko chtějí, nenuťte je k interrupci Tím spíš, že Honza se k tomu staví jako dospělej chlap.

    superkarma: 0 17.01.2005, 10:30:43
  21. avatar
    [67] Angie [*]

    Milá Miroslavo,plně Tě chápu.Já prožívám práve nyní to samé,akorát s tím rozdílem,že mé dceři je"už"17 let.Ale u nás bych řekla je to trochu horší,protože má dcera s tím hochem začala chodit a ještě jí ani nebylo 15 let,ale ještě ke všemu je to hoch "romské národnosti",i když je to velice slušná rodina a tady u nás ve městě je nikdo ani za cikány nepovažuje,ale byl to pro nás obrovský šok,trvalo nám to rok a půl,než jsme to vydejchali.Ale to není všechno,dcera se k němu a jeho rodičům přestěhovala a to jí bylo 16 a půl,prý se tak milují že bez sebe nemůžou být,no a potom se ještě před koncem prvního ročníku na odborném učilišti vykašlala na školu.Toto všechno se událo v roce,kdy já jsem procházela různými terapiemi po těžké nemoci,takže mě to zdárně dopomáhalo k brzkému uzdravení.No a v srpnu dceři bylo 17 let,a v září nám oznámila,že je těhotná.Také jsme z toho nespali,ale během týdne jsme se s manželem shodli na tom,že vlastně budeme babička s dědečkem a že se na to vnoučátko vlastně těšíme.Takže já pletu soupravičky a sháním přes internet oblečky na mimčo a je mi fajn:-))Proto Miroslavo,neztrácej naději,jak vidíš,nejste v tom sami!!!

    superkarma: 0 17.01.2005, 10:21:39
  22. [58] xenie [*]

    gryzli: jo, sorry to jsem přehlédla... pokud Honza je schopen a ochoten se o ně postarat, tak kde je problém

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:52:43
  23. [55] xenie [*]

    "Jsem zoufalá a nevím, zda se mám snažit dceru přemluvit k interrupci, či jí to dokonce přikázat a nebo akceptovat její rozhodnutí" - skvělé, tak ji to přikaž, a přijdeš o dceru i o vnouče, anebo Ti to bude celý život vyčítat... spíš by mně zajímalo, kde a z čeho hodlá dcera i s děckem žít ...

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:46:18
  24. avatar
    [54] Markýza [*]

    Pavluska: no tak jsem to myslela, já mám pětatřicet brala bych mimčo - můj nechce ani slyšet, že dva kluci stačí - tak až vnoučata, už se těším.

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:44:12
  25. avatar
    [51] Markýza [*]

    ZAs když bude mít dceru a půjde v jejích stopách má holka reálnou šanci na to, že bude ve dvaatřiceti letech babička - to taky jde ne?

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:31:42
  26. avatar
    [50] Markýza [*]

    Pavluska: ona 35 letá prvorodička byla dost bílá vrány ještě i před takovými 10-15 lety.
    Já měla prvního kluka ve 22 letech a byla jsem nejstarší prvorodička na oddělení a to byl rok 1992

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:29:19
  27. avatar
    [46] Markýza [*]

    Jupíí: Honza mě ujistil, že Aničku miluje a že bude pro to maličké tím nejlepším tátou na světě. Ale proboha, co on ve svých letech může vědět?
    Sice má práci a celkem dobře placenou, ale i tak!

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:18:55
  28. avatar
    [45] Jupíí [*]

    risina: jo jo , hlavně neporovnávat s "dřív" .
    Někde nastala chyba a je třeba ji napravit. Mimochodem, kdopak bude mladé manžele živit ? Budou z nich manželé nebo jen přátelé?

    superkarma: 0 17.01.2005, 09:01:53
  29. avatar
    [44] *modrá [*]

    já bych ji k interupci nenutila, je sice mladičká, ale když už se to stalo snažila bych se jí spíš pomoct!

    superkarma: 0 17.01.2005, 08:59:43
  30. avatar
    [43] *modrá [*]

    já bych ji k interupci nenutila, je sice mladičká, ale když už se to stalo snažila bych se jí spíš pomoct!

    superkarma: 0 17.01.2005, 08:59:29

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme