Reklama


Na konci tohoto týdne (8. března) nám kalendář připomene Mezinárodní den žen. Svátek, jenž je považován za kontroverzní. Těsně po revoluci v roce 1989 byl spíše vysmívaný, především díky tomu, že byl během minulého režimu svojí často směšnou formou oslav zprofanovaný. Tento nádech ztratil a nyní je stále více přijímán nikoliv jako komunistický svátek, ale jako připomenutí toho, že ženy musely dnes samozřejmá práva těžce získávat.


Oslavovaný i nenáviděný Mezinárodní den žen zůstává v českém kalendáři zařazený mezi významnými dny, přestože Senát několikrát navrhl vypustit 8. březen ze seznamu významných dnů. Sněmovna to zatím vždy zamítla.

Pro

Jana Bystřická, místopředsedkyně KSČM
MDŽ není svátek naší strany KSČM, je to svátek, který má dlouhou historii a stojí za ním ženy z USA. Ženy bojovaly dlouhá léta za svá práva, nyní jsou tato práva odlišná podle toho, kde žena žije. Řešit aktuální problémy žen není jednoduché ve společnosti a já tvrdím, že je to běh na dlouhou trať. Sama společnost, ale i samotné některé ženy musí přijít na to, že nejde o to, aby za každou cenu byla žena pasovaná do vyšších sfér politiky nebo firmy, aby šlo za každou cenu o uplatnění pozitivních opatření. Jde nám o to, když žena má zkušenosti a schopnosti, aby byla postavena na roveň muže, aby se podařilo zlomit některé muže, kteří většinou o těchto věcech rozhodují, aby postavili do vedení ženu.
Já věřím, že Mezinárodní den žen bude čím dále tím více uznávaným svátkem i v naší zemi…

Proti

Senátor Josef Pavlata (ODS)
MDŽ byl vždy svátkem bolševickým. Námitku, že se tento svátek slaví i v jiných demokratických zemích, nelze u nás vznášet. V zahraničních demokraciích je ledacos jiné, nebyl tam praktikován 40 let zrůdný komunistický režim a totalitní moc bývalého režimu tuto, ve svobodném světě dobře míněnou, oslavu žen v naší zemi zcela zdiskreditovala. Myslím si, že významný den ČR by mělo reprezentovat něco, na co je dobré a správné si pravidelně vzpomenout. Takovým dnem podle mne nemůže být 8. březen, jeden z nejodpornějších komunistických kolektivních svátků. Bolševická taškařice, kdy ženy dostávaly bonboniéry, karafiáty, mýdlo, ručník, případně stokorunové poukázky na nákup v Bílé labuti nebo přímo aktuálně nedostatkové zboží. A muži se opili.

 

Svátek připomínající boj žen za svá připomínají i celebrity: 


Kate Mossová na snímku od Hedi Slimaneho speciálně k MDŽ 

Z historie MDŽ…

V roce 1908 se v New Yorku švadleny rozhodly stávkovat za zkrácení pracovní doby, lepší platy, hlasovací práva a ukončení zaměstnávání dětí. Stávka se nesla pod heslem „chléb a růže", kdy chléb symbolizoval ekonomické jistoty a růže lepší kvalitu života. V průvodu městem šlo přes 15 tisíc žen.
V květnu téhož roku rozhodla Socialistická strana USA, že Národní den žen připadne na poslední únorovou neděli. První Národní den žen se takto slavil v roce 1909 a oslavy v tento den pokračovaly až do roku 1913.
V roce 1910 se v Kodani konala Mezinárodní konference socialistických organizací. Na ní vzešel návrh na zavedení Mezinárodního dne žen, svátek ale nebyl pevně stanoven. Poslední slovo k určení data svátku dalo nakonec Rusko v roce 1917. Kolem osmého března se v zemi konaly protestní akce proti válce. Rozhodující byl čtvrtek 23. února juliánského kalendáře, což odpovídalo 8. březnu kalendáře gregoriánského. Tehdy totiž ruský car abdikoval a prozatímní vláda schválila ruským ženám volební právo. V roce 1975 Mezinárodní den žen oficiálně uznala OSN.

Anketa mezi ženami

Je pro vás MDŽ nenapravitelně zprofanovaný svátek, nebo jej vnímáte jinak? Jak na něj vzpomínáte?


Monika
kadeřnice, Praha
Já můžu hodnotit jen ze vzpomínek, a ty nejsou špatné. V ten den moje maminka dostala vždycky kytky, žádné mužské opíjení se nekonalo. Netvrdím, že to tak nebylo, jen já tu zkušenost nemám.

 



 

Míša
účetní, Sokolov
MDŽ je připomenutí toho, že ženy neměly vždy ta práva jako dnes. Muži jim je upírali, a tak o ně musely bojovat, často za cenu obětí. Nevidím důvod, proč by se to nepřipomínalo. Navíc je ještě dnes stále dost oblastí, kde ženy mají méně práv než muži. To znamená, že úplně dobojováno ještě není.


Jitka
učitelka, Praha
Byl to svátek, kdy ženy dostaly kytku a muži se šli opít. Tak to bylo a tak to je dosud tam, kde si MDŽ připomínají.

 

 

 

 

 

 

Střípky z doby, kdy byl svátek spíše zprofanován



 

Jak MDŽ vnímáte vy? Dostanete od protějšku květinu?