Tak jsem včera byla na třídní schůzce. Začalo to dobře - nedostala jsem ani jeden ošklivý lísteček, pomocí kterého jednotliví profesoři upozorňují rodiče na velmi slabý prospěch studenta ve svých předmětech! Jupí!
Pak se ale do třídy dostavila paní ředitelka. A jelikož jsme 3.B (na poměrně prestižním pražském gymnáziu), všichni rodičové s napětím očekávali její slova. Budou či nebudou naše děti maturovat po novém způsobu? A pokud dojde na nejhorší, jak to vlastně bude vypadat?

Hned na začátku je třeba říct, že pokud jsme už předtím pociťovali nejistotu a určité obavy (vždyť kdo by toužil po tom, aby se zrovna jeho dítě stalo pokusným králíkem!), po emotivním proslovu paní ředitelky jsme propadli hlubokým chmurám. Dozvěděli jsme se, že ona sama ví jen o málo víc než my, rodiče. O posunutí státní maturity by prý měli poslanci hlasovat koncem května – pokud všechno půjde dobře, na sklonku školního roku by tedy aspoň mělo být jasné, zda ano či ne. Pokud odsunutí neprojde, státní maturity prostě budou, vem kde vem.

To je ale asi tak všechno, co bude jasné. Prováděcí protokol, který by měl řešit různé ty drobné a nedůležité organizační detaily, je zatím v nedohlednu. „Nevíme například, kdo nové maturity zaplatí. Kdo bude maturitní vysvědčení vydávat a kdo je bude podepisovat. Netušíme, kdo bude učit ostatní třídy, když bude velká část profesorského sboru zaměstnaná opravováním velkého množství prací. Musíme si opatřit na písemky trezor, že je ale povezeme do školy metrem, to nikomu nevadí…“

 

Nutnost či naopak neužitečnost jednotné maturitní zkoušky, při které se bude měřit stejným metrem studentům gymnázií i odborných učilišť, je věc diskutabilní. Naše paní ředitelka soudí, že jsou záměrně směšně lehké, protože není politicky únosné, aby vznikl velký „odpad“. Faktem je, že na středních odborných školách bývá až poloviční hodinová dotace pro český jazyk a literaturu, než je tomu na gymnáziích. Na SOŠ učí mnohem víc nekvalifikovaných učitelů cizích jazyků a jsou tam přijímáni slabší žáci. Je skutečně možné předložit dětem s tak odlišnými podmínkami stejné testy?

 

I kdyby ale byla státní maturita rozumná a potřebná (což nedokážu posoudit), není vážně škoda ji uspěchat? České děti už mají za sebou reforem, pokusů a kotrmelců až dost. Pamatujete si třeba na množiny? Já jsem je zažila a legrace je to až dnes, s odstupem času. Tehdy to taková psina nebyla…

A signálů, že ta uspěchanost opravdu hrozí, je docela dost. V březnu rezignoval ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Martin Chvál, který měl dozor nad připravovanými testy. I ministryně školství Dana Kuchtová vidí odložení státních maturit jako nutnost. Na ní to teď ovšem nezáleží. Rozhodovat budou páni poslanci.
„Asociace ředitelů gymnázií už poslala do parlamentu celou hromadu dopisů, rozborů a peticí,“ odpověděla nám hořce paní ředitelka, když jsme se ptali, jestli můžeme jako rodiče pro celou věc něco udělat. „Myslím, že to tam prostě strkají do skříně a nikdo to ani nečte.“ Po této větě nastalo ve třídě ticho jako… no, jako v hrobě. „Co k tomu dodat…“ porušila ho jedna maminka. Následovala informace o vodáckém kurzu. Hlavně ať si s sebou neberou žádný alkohol! Bylo nás ale víc, komu by v tu chvíli nějaký ten frťan přišel vhod.

 

Na stránkách www.stopstatnimaturite.info najdete iniciativu studentů, rodičů i učitelů, kteří považují projekt státních maturit za nedotažený. V pátek 4. května pořádá tato skupina protestní pochod centrem Prahy, během kterého chtějí slušnou formou vyjádřit svůj názor. Člověku by se chtělo skoro říct – vida, konečně je tu něco, co studenty opravdu zajímá a za co jsou schopní dokonce i demonstrovat.   :-)

 

A co si myslíte o státní maturitě vy?

Myslíte si, že je jednotná zkouška potřeba?

Zkoušela jste si maturitu nanečisto? A jak to dopadlo?

Maturuje vaše dítě letos? Nebo ho to čeká právě ten kritický příští rok?

Či snad to už má za sebou?

Reklama