Rodina

Matka si ke mě cestu nenašla, tátu jsem milovala

Velice zajímavé vyprávění zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Ekleinovka. Píše v něm o své matce, která si k ní nikdy nevytvořila vztah jako k dceři a o otci, kterého bezmezně milovala...

Na rodiče vzpomíná ve svém příspěvku čtenářka Ekleinovka. S nostalgií, láskou ale i s pocitem utrpení...


Téma by mne nadchlo v případě,že by moji rodiče ještě žili,zvláště otec....Takže se mne na chvíli zmocní nostalgie a zavzpomínám si s lítostí v duši i srdci....
Jak jsem se tady již zmiňovala,matka si ke mně nikdy nevytvořila vztah jako k dítěti.Trpěla jsem tím celý život.Poznamená vás to,aniž byste chtěli.Zemřela,když mi bylo 25 let a narodil se mi druhý syn.Musím říci,že ke konci se ke mně chovala úplně jinak.Umírala v hrozných bolestech.Těžce jsem její odchod nesla..Jezdila jsem za ní každý den,objímala mne a plakala.Poslední den jsem odjížděla a v duchu se s ní loučila,aby odešla bez bolestí a v klidu,že jí všechno odpouštím.Ráno mi otec volal,že krátce po mém odjezdu zemřela.Usnula a neprobudila se.
Tak jsme se navštěvovali s otcem.Toho jsem milovala nade vše.Byl smrtí matky hodně zdrcený,jezdil k nám skoro denně a rozptylovaly ho moje děti.Postupně se dal zase dohromady a jezdili jsme my také k němu.Měl vždycky naklizeno,navařeno,napečeno.Dbal o sebe,vždy oholený,navoněný.Prostě,můj jediný táta na světě.Měla jsem těžký úraz na lyžích.Táta se celý rok staral o mladšího syna,vařil mu,jezdili za mnou denně do nemocnice.Byl hrozně hodný a obětavý.Po roce se mi narodila dcerka.Celé těhotenství rizikové.Kdo jiný mi nejvíce pomohl???Táta! Manžel už v té době pil a střízlivého jsem ho neviděla.
Naše soužití trvalo do jejích šesti let.Myslím s tátou.Najednou přestal chodit,ucpala se mu tepna na noze.Musel na operaci a bypasy.Starala jsem se zase já a ráda.Ne z povinnosti,ale z lásky.Mám jeho školu i povahu.Dostal sepsi a následovala reoperace.Vyvíjelo se vše dobře.Zase začal jezdit s dcerkou na balet a nazpěv.Nikdy nevynechal jediné její vystoupení.
Musela jsem na operaci čelních i vedlejších dutin - polypy mi ucpaly dýchací cesty a prorůstaly nebezpečně kolem nervových center - přestávala jsem chvílemi vidět atd...Byla to tehdy těžká operace - naštěstí se už  neotvírala lebka,ale provrtávala se dutinami.Táta to věděl a hrozně se o mně bál.,,Já se vrátím“,objímala jsem ho.To bylo naše poslední objetí.Po operaci jsem začala mít divné stavy - viděla jsem tátu,jak se ode mne vzdaluje...pořád odcházel...Najednou jsem začala hrozně plakat - ,,Táta mi umřel,táta tu není!!!!!!“ .Opilý bývalý manžel nasedl na mé naléhání do auta a jel.Našel jej v posteli - bez známek života.Byla to pro mne strašná rána.Bylo zase před Vánocemi a já nemám toho nejlepšího tátu na světě.Můj spojenec,moje opora,člověk mému srdci nejbližší.Už mne neobejme,nepohladí,nepopovídáme....
Dcerka měla vánoční vystoupení v Hiltonu v Praze.Bylo jí skoro sedm let a zpívala svým nádherným hláskem ,,Angela“ od Kelly Family.Nechtěla jsem jet,přemluvili nás a tak zazpívala.Zpívala pro dědu..krásně..procítěně,čistě..V duchu jsem na něj myslela,jestli ji ještě slyší...určitě ano.....Protože lidé v hledišti stáli,byl ,,standing ovation“ a dojetím plakali.Já také přes slzy neviděla, i kluci....a mráz mi lítal po celém těle ještě dlouhou dobu...a mám zimnici i teď,když jsem si na to vzpomněla.
Takže kdo máte ještě rodiče a navíc jste snimi v dobrých vztazích,važte si toho.Řekněte jim,jak je máte rádi,dokud je čas...
 
Ekleinovka

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 17. února 2012: Jak často se vídáte s rodiči?

  • Jak často se vídáte s rodiči?

Kontakt s rodiči, to je velké téma. Každý vnímáme jinak a každý k nim máme jiný přístup. Někdo kladný, někdo záporný. Pevně ale věřím, že nikomu nejsou rodiče tak říkajíc „jedno“. Pište mi své příběhy o tom, jak často se s rodiči stýkáte a proč. Modelů je mnoho, někdo vídá rodiče každý den, někdo další jednou za rok. Jsem zvědavý, jak je to u vás! Za svůj příběh můžete získat dárkový balíček čokolád Merci v hodnotě 500 korun s díkem pro rodiče za to, že jsou.

Váš příspěvek ať je dlouhý alespoň jako předchozí podstavec a zašlete ho nejpozději 17.2.2012 do 15.30 hodin na e-mailovou adresu redakce. Tedy chcete-li mít šanci na uveřejnění.

Merci

   
17.02.2012 - Příběhy - autor: Jakub D. Kočí

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [35] ekleinovka [*]

    gaba23 — #15 To máš pravdu,asi jich tolik není,byl to dobrák od kosti,na rozdíl od matky

    superkarma: 0 20.02.2012, 20:59:28
  2. avatar
    [34] ekleinovka [*]

    Danulka K. — #18 Také si myslím,že je to smutné téma a to pondělní zřejmě bude nevazující na tohle

    superkarma: 0 19.02.2012, 12:53:10
  3. avatar
    [33] mandzarik [*]

    Au. Krásné a bolavé.

    superkarma: 0 19.02.2012, 07:52:15
  4. avatar
    [32] ekleinovka [*]

    ToraToraTora — #6 Máš pravdu,už se nevyplní....

    superkarma: 0 18.02.2012, 17:26:59
  5. avatar
    [31] ekleinovka [*]

    LudPa — #25 Je to tak,život si s námi někdy hraje......

    superkarma: 0 18.02.2012, 17:25:58

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] jerenika [*]

    to je moc smutné, tolik bolesti Sml15

    superkarma: 0 17.02.2012, 23:40:11
  2. avatar
    [29] saruz [*]

    Moc pěkné,na dnes nám redakce vybrala opravdu silné téma,slzám se člověk neubrání.

    superkarma: 0 17.02.2012, 22:21:26
  3. [28] Reni [*]

    Je to smutný příběh. Jsme různé povahy, je to dost drsné v životě.

    superkarma: 0 17.02.2012, 21:53:17
  4. [27] FAXÍK [*]

    nádherně napsané Sml59Sml59 Sml67Sml67

    superkarma: 0 17.02.2012, 19:41:46
  5. avatar
    [26] HankaPU [*]

    Krásně napsané...smutné a dojemné...i takový je život, bere nám i to na čem nám záleží Sml25

    superkarma: 0 17.02.2012, 19:12:07
  6. avatar
    [25] LudPa [*]

    Hezky napsané, takový je život.

    1. na komentář reaguje ekleinovka — #31
    superkarma: 0 17.02.2012, 18:29:50
  7. [24] Jala [*]

    Opravdu dojemné!

    superkarma: 0 17.02.2012, 15:49:33
  8. [23] magic11 [*]

    A zase bulím..

    superkarma: 0 17.02.2012, 15:41:02
  9. [22] czempkova [*]

    hezký příběh,ale smutný

    superkarma: 0 17.02.2012, 14:49:46
  10. avatar
    [21] datura [*]

    Hezky napsané

    superkarma: 0 17.02.2012, 14:24:36
  11. [20] kajinek [*]

    Slzy v očích mám moc pěkně napsané.

    superkarma: 0 17.02.2012, 14:22:47
  12. [19] jithule [*]

    smutné, ale krásně napsané

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:40:38
  13. [18] Danulka K. [*]

    Tak to by pro dnešek stačilo - teď tu brečím a představuji si,jaký by b yl můj manžel dědeček,protože táta byl skvělý. Krásně dojemný článek.

    1. na komentář reaguje ekleinovka — #34
    superkarma: 0 17.02.2012, 13:40:24
  14. avatar
    [17] řeřicha [*]

    krásný i když smutný Sml79

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:19:41
  15. [16] FAXÍK [*]

    moc hezky napsané a smutné

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:19:40
  16. avatar
    [15] gaba23 [*]

    Tak tohle mě dostalo. Tvůj táta byl skvělej táta i děda. Sml67 Takových moc není Sml22

    1. na komentář reaguje ekleinovka — #35
    superkarma: 0 17.02.2012, 13:08:11
  17. [14] Saritka [*]

    Moc pěkně napsané, brečím.Sml22

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:06:15
  18. avatar
    [13] átéčko [*]

    ToraToraTora — #6 Sml22Ano! Dojalo mě to. Krásný příběh!!Sml67Sml67zasloužilo by to poděkování Merci Sml33

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:04:39
  19. [12] Cahoun [*]

    teeeda uplne se mi vehnaly slzy do oci...

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:02:03
  20. avatar
    [11] enka1 [*]

    Sml16Moc milé

    superkarma: 0 17.02.2012, 13:01:06
  21. avatar
    [10] adgam [*]

    tak jsem si přečetla příspěvek a moc u toho brečím totiž zrovna dneska před 14 lety mi zemřel otec ,nebyl svatej ale měla jsem ho moc ráda a on mě a pak i moji rodinu moc mi chybí moc Sml13Sml13

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:58:10
  22. avatar
    [9] vmarta [*]

    smutný a překrásny příběh Sml67Sml67

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:49:57
  23. avatar
    [8] Žofie [*]

    Je to krásně napsané, ale moc smutné.

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:47:27
  24. avatar
    [7] zsuzsika [*]

    pěkná, ale smutná vzpomínkaSml67

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:39:07
  25. avatar
    [6] ToraToraTora [*]

    Takhle by měla rodina fungovat. I ve s******ch po krk jste pořád jeden pro druhého. Taková díra se jen těžko vyplňuje.

    1. na komentář reaguje átéčko — #13
    2. na komentář reaguje ekleinovka — #32
    superkarma: 2 17.02.2012, 12:38:24
  26. avatar
    [5] carmi [*]

    Dojalo mne to. Hezky jsi to napsala.

    A koukám, žes to v životě neměla zrovna lehké.

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:37:31
  27. avatar
    [4] Jindriska8 [*]

    Smutný příběh a dojemnýSml22

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:36:46
  28. avatar
    [3] denkas [*]

    Moc hezky napsaný a moc smutný.

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:36:44
  29. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Tento článek je pro mně vítězný Sml67

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:35:12
  30. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml13 krásně jsi to napsala, je tak smutný Sml15Sml79

    superkarma: 0 17.02.2012, 12:32:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme