Dobrý den!
Na základní a střední školu vzpomínám nerada a hned vám vysvětlím, proč.

Moje maminka byla i mojí třídní učitelkou, a dokonce celých sedm let. Ptáte se, jak je to možné, že sedm let? Chodila jsem do školy na Ukrajině a tam je většinou základní a střední jeden celek. Od čtvrté třídy byla moje matka naší třídní, možná myslela, že pro dceru to bude přínosem, ale opak byl pravdou. Jako třídní byla na mě velice přísná, když měla někoho zkoušet z obtížnějšího úkolu, tak mě vždy jako první. Když se stal ve třídě nějaký průšvih, tak zase jako bych za všechno mohla hlavně já. Ale bez ohledu na matku, když skoro celá třída utekla z nějaké hodiny, tak jsem utekla také. Prostě snažila jsem se být jako ostatní.
Nikdy jsem neměla žádné ústupky nebo výhody u paní třídní. I někteří spolužáci vyprávěli doma rodičům, jak je na mne maminka přísná, pak jí rodiče zkoušeli i trochu „domluvit". Nepomohlo.

Maturovala jsem BEZ vyznamenání - měla jsem jednu jedinou dvojku, a ta mi byla nadělena mojí paní třídní. Doma mi řekla, že ví, že její předmět ovládám na výbornou (jezdila jsem i na meziškolní olympiády z tohoto předmětu), ale chce předejít řečem a že ví, že na kteroukoliv další školu se dostanu i bez vysvědčení s vyznamenáním.
Chci jen dodat, že je to nejlepší maminka pod sluncem, ale jako třídní pro svou dceru bohužel ne.
Viksam
Muselo to být těžké pro vás obě. Maminka chránila sebe i vás před pomluvami a závistí. Takhle opravdu nikdo nemohl mít řeči o protekci, což by se jinak určitě stalo, zvlášť když jste byla tak dobrá studentka. Díky za příspěvek a přeji pěkný den.
Reklama