Pojišťovny v ČR nepřispívají na včasnou léčbu keratokonu (chronické nepravidelné vyklenutí rohovky) ani na odstraňování vysokých dioptrických vad. Tyto zákroky jsou u nás paradoxně vnímány spíše jako kosmetické než zdravotní. Keratokonus a vysoké dioptrické vady přitom významně ovlivňují kvalitu života. Neléčený keratokonus může vést k transplantaci rohovky nebo až ke ztrátě zraku. Vysoká dioptrická vada člověka zásadně omezuje a invalidizuje. Ceny zákroků, které tyto vady odstraňují, se pohybují v desítkách tisíc korun. Přitom například na Slovensku jsou příspěvky na léčbu ze strany pojišťovny při těchto zákrocích běžné.

eye

Co je keratokonus?

Keratokonus je onemocnění oční rohovky, při kterém se rohovka pomalu ztenčuje a nepravidelně vyklenuje. Onemocnění se projevuje nejčastěji mezi 10 a 20 rokem a je poměrně časté - týká se zhruba jednoho člověka z tisíce. Toto onemocnění může postupně způsobit výrazné zhoršení zraku až ztrátu vidění. Moderní oční medicína sice neumí keratokonus zcela vyléčit, ale umí jej úspěšně zastavit a stabilizovat. Onemocnění se může rozvíjet velmi pomalu, často 10 až 20 let. Stav se velmi těžko napravuje brýlemi.

Příčiny vzniku keratokonu nejsou zcela objasněny. Na jeho rozvoji se podílejí genetické faktory, mechanické vlivy, jako je mnutí oka, a častěji se vyskytuje v souvislosti s celkovými alergickými onemocněními.  Ještě před několika lety se keratokonus léčil pouze pomocí tvrdých kontaktních čoček a v pokročilých fázích byla jediným řešením transplantace rohovky.

„Při léčbě keratokonu klademe zásadní důraz na přesnou diagnózu a hlavně včasné zahájení léčby. Hlavním cílem léčby je keratokonus pozastavit a zabránit či oddálit transplantaci rohovky. Pro léčbu používáme nejmodernější osvědčené metody. Tzv. CXL je moderní metoda léčby ranějšího stádia keratokonu, při kterém dochází ke stabilizaci rohovky a většinou také zastavení dalšího vyklenování a ztenčování rohovky. Druhou osvědčenou metodou jsou rohovkové prstencové segmenty Keraring. Pomocí Keraringů umíme dosáhnout oploštění rohovky, zastavení dalšího vyklenování a snížení nekorigovatelných dioptrií. Obvykle se úspěšně kombinuje s metodou CXL,“ popisuje primářka Oční kliniky NeoVize MUDr. Věra Kalandrová.

Léčba pomocí metody CXL (Corneal cross linkig – zpevnění rohovky pomocí riboflavinu, který je následně ozařován UV zářením ze speciální lampy) se pohybuje od 16 000 do 20 000 Kč, léčba pomocí Keraringu vyjde pacienta na 35 000 až 40 000 Kč. Pojišťovna u nás na tuto léčbu keratokonu pacientům nepřispívá. Přispívá až v konečné fázi, která přichází po neléčení keratokonu, tou je transplantace rohovky. „Přesto, že je na tom slovenské zdravotnictví v mnohých ohledech hůř než to naše, tak za CXL hradí pojišťovna na Slovensku zhruba 350 eur a za Keraring okolo 1200 eur. Slovenské pojišťovny pochopily, co je pro pacienty důležité a že se jim léčba vyplatí. U nás tomu tak bohužel není a pojišťovna financuje až poslední stádium nemoci, které může být fatální a při kterém dochází k transplantaci rohovky. Tento zákrok přitom paradoxně ve výsledku vyjde dráž, než samotná léčba,“ vysvětluje Petr Kocian, ředitel očních klinik. V případě, že musí pacient podstoupit transplantaci rohovky, stojí léky 10 000 Kč měsíčně, obvykle se podávají 3 měsíce. Samotné léky tedy stojí více, než léčba, která může transplantaci zabránit, na kterou však řada pacientů nemusí mít finanční prostředky. Celkové náklady a ztráty z transplantace hrazené pojišťovnou přesáhnou 100 tisíc a více.  Úspěšnost léčby pomocí CXL a Keraringů je téměř 100%, zatímco u transplantací, i když se podaří, je mnohdy nutné následně řešit další reoperaci. „Léčba keratokonu prošla v posledních letech značným rozvojem a keratoplastika byla ještě poměrně nedávno jedinou chirurgickou léčbou. Moderními metodami léčby keratokonu, tj. pomocí rohovkové kolagenního cross-linkingu nebo implantací umělohmotných obloučků do rohovky je možné u většiny očí toto onemocnění stabilizovat,“ dodává primář Očního centra Praha MUDr. Radan Zugar. 

Kromě finanční částky se samozřejmě jedná o zdravotní a psychickou zátěž pro pacienta, který v případě nepodstoupení léčby postupně ztrácí zrak.

Odstranění vysokých dioptrických vad? I to u nás platí pacient

Vysoké dioptrické vady nejde většinou řešit pomocí laserové operace.  U dalekozrakosti se za vysokou dioptrickou vadu označuje +6 dioptrií, u krátkozrakosti -10 dioptrií a více. Vysoké dioptrické vady jsou často spojené i s dalšími problémy jako je např. tupozrakost nebo šilhání a také s problémy psychickými - ztrátou sebevědomí či s bázlivostí. Od -18 dioptrií pacienti nemají k dispozici kontaktní čočky, musí proto nosit těžké brýle, které mají omezené zorné pole a pacienti ztrácejí i periferní vidění. Oční vada jim způsobuje vážné komplikace v běžném životě. Řešení existuje, ale jeho financování je u nás opět na pacientovi. Jedná se o nitrooční operace. Při nitroočních operacích je buď nahrazena lidská čočka čočkou umělou, která svojí dioptrickou mohutností odstraní dioptrie pacienta (metoda RLE – Refractive Lens Exchange neboli refrakční výměna čočky) a zajistí, aby obraz vytvářený na sítnici byl jasný a ostrý. Nebo je nová čočka umístěna přímo do oka před čočku pacienta (tzv. fakická čočka). Záleží na typu vady, věku pacienta a na zvoleném řešení pro konkrétního pacienta. U složitějších očních vad jsou čočky vyráběné přímo na míru. Cena operace se pohybuje od 20 do 50 tisíc za výměnu čočky (RLE) a u fakické čočky od 30 tisíc Kč za operaci jednoho oka. Na Slovensku na tyto zákroky opět přispívá zdravotní pojišťovna, u nás si pacient hradí léčbu sám.

eye

„Považujeme za potřebné, aby zdravotní pojišťovny hradily nebo alespoň přispívaly jak na léčbu keratokonu, tak i na odstranění vysokých refrakčních vad (krátkozrakosti vyšší než -10 dioptrií a dalekozrakosti nad +7 dioptrií). Pacientům to nesmírně zvýší kvalitu života, lépe se uplatní na trhu práce, zvýší to jejich sebevědomí i bezpečnost a v dlouhodobém horizontu je to i pro pojišťovny finančně výhodné,“ dodává primářka Kalandrová z brněnské NeoVize.

Reklama