Reklama

hradec

Možná leží tak trochu ve stínu slavnějších jihočeských měst, ale pozornost si určitě zaslouží. Výlet a procházka Jindřichovým Hradcem může být příjemným zpestřením podzimních dní.

Nikdy jsem nebyla v Jindřichově Hradci, v Telči, ani ve Slavonicích. Tak to je velká mezera ve vzdělání a musí se to napravit. Jedeme tedy na výlet. Prvním městem, z něhož jsem vám přinesla své zážitky, byly Dačice, město kostkového cukru.

Zajímalo mě, čím je město Jindřichův Hradec. Zpočátku jsem byla trochu zklamaná, ale když jsme se „prokousali“ současnou zástavbou, která město obklopuje, dostali jsme se do úžasně zachovaného historického jádra a nechali se okouzlit jeho půvabem.

Když jsme procházeli náměstím a přilehlými uličkami, napadla nás otázka, na čem mohlo takové město zbohatnout. Co bylo hlavním zdrojem jeho příjmů? Zjistila jsem, že to bylo už ve 14. století díky rušné obchodní a řemeslné činnosti, hlavně soukenické. Jindřichohradečtí soukeníci byli prý vyhlášení a vyváželi své zboží nejen do dalších měst v Čechách, ale i daleko do zahraničí.

Pokud vás zajímá název města, tak vězte, že je odvozeno od Jindřicha IV. z Hradce, za jehož vlády (16. století) dosáhl rozkvět města vrcholu. V té době se ke gotickým stavbám přidávaly i stavby renesanční, kvůli nimž stojí za to město navštívit. Díky umu italských stavebníků, přestavujících hrad na moderní zámek, vzniklo na náměstí mnoho velmi výstavných domů s podloubími.

Nic netrvá věčně, a jak už to chodí, zlatý věk města končí. Stalo se tak  roku 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu. Počátkem největšího úpadku byla třicetiletá válka, byť byl Jindřichův Hradec v té době druhým největším městem celého Království českého. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

A jaká je současnost? Monumentální soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci byl v roce 1996 prohlášen národní kulturní památkou a patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. S přiléhajícím městem se spojuje v harmonický celek, jehož historický ráz a jedinečné stavební a umělecké památky tvoří městskou památkovou rezervaci. (Vyhlášenou již v r. 1950). 

A kdyby se vás někdo zeptal na 15. poledník, můžete s hrdostí říct, že prochází právě Jindřichovým Hradcem.

Čtěte také: