Takový pětiletý capart, a on místo poletování s kamarády z vlastní vůle plynule čte a počítá. Na druhé straně udržet jeho pozornost u běžných věcí je mnohdy velice problematické. Vychovávat takové je dítě je rovněž potíž. Nadané děti zpravidla odmítají autority, všechno si chtějí řídit podle svého, na všechno mají vlastní názor. Donutit je večer usnout se rovná boji a uspokojit jejich hlad po nových poznatcích také někdy leze do peněz.

 

Další problém nastává nástupem nadaného dítěte do školy mezi ostatní děti. Zatímco děti se potí nad úkolem, takový kluk nebo holka má hotovo za pár minut a pak si pod lavicí čte noviny, nebo se cpe svačinou. Za to pochopitelně vyfasuje poznámku. Navíc se dítě může časem stát třídním otloukánkem, protože je jiné, a to se v dětské společnosti prostě neodpouští.

Rodiče si neví rady a učitelka také ne. Divit se nestačí až při hodnocení IQ testů. Verdikt: Na hranici geniality, nebo přímo geniální.

Co teď? Nezbývá nic jiného než se poohlédnout po nějaké alternativní škole, která se třeba na takové děti přímo specializuje a kde se například zabývají individuálním přístupem a kde třeba nebude vadit, že dítko se uprostřed vyučování jednoduše sebere a odejde k oknu, protože ho právě napadlo něco ohledně atmosféry...

 

Paní Katka: „Když byl Filip maličký, pořád zpíval. Bouchal na xylofon nebo na klávesnici piána a zpíval - ještě neuměl ani pořádně mluvit.“  A tak jsem ho jako předškoláka přihlásila do sboru. Zakrátko Filip začal pokukovat po nějakém hudebním nástroji. Vybral si housle. Když udělal přijímací zkoušky na Hudební školu hlavního města Prahy, bylo mu pouhých čtyři a půl roku.

Dnes je Filip žákem páté třídy základní školy a chystá se pokračovat ve studiu na osmiletém Gymnáziu Jana Nerudy, pod které hudební školička spadá. Posledních pět let vyhrává nejrůznější hudební soutěže, letos získal velmi prestižní Čestné uznání 1. stupně na Kociánově houslové soutěži.
Navíc se koncem první třídy rozhodl, že ještě bude hrát na klavír… Během té doby jsem otěhotněla, takže toho na mě bylo opravdu hodně.
Je neuvěřitelný - cvičí, učí se, nezanedbává vůbec nic. Ve škole patří k nejlepším. Skoro bych byla ráda, kdyby aspoň trochu zalajdačil! Naopak chodí každý den s novým nápadem. Jednou je to golf, pak zase aikido, bruslí, plave, lyžuje, na co sáhne, to mu jde – neposedí.
Dcerka Klára, které jsou teď čtyři roky, nedávno prohlásila: Filip má housle, já je chci taky!“ Tak teď jen čekám...“

 

Klinický psycholog Jiří Tyl, který zpracovává testy takovýchto dětí, uvádí: „Neurověda objevila, že mozek nadaných lidí se do patnácti let vyvíjí pomaleji. Proto mimo oblast nadání zaostávají. S tím měl problémy i Albert Einstein. My se jim zde můžeme věnovat v plné míře.“

Tyto děti prý skvěle zvládají matematické příklady, zajímají se o vesmír, znají latinské názvy rostlin, ale nedokáží si třeba zavázat tkaničku od bot. Na normálních školách se proto stávají terčem posměšků a šikany. 

 

Kde rodičům poradí

 Jestliže rodiče pozorují na svém dítěti určité odlišnosti, měli by se obrátit na psychologa. Ten by měl zjistit, v čem je dítě nadané, anebo poradit kontakt na specialistu.
Jedinou samostatnou základní školou určenou pro nadané děti je Cesta k úspěchu. Sídlí v Šantrochově ulici v Praze 6 (www.skoladetem.cz).
Nadanými dětmi se zabývají i některá občanská sdružení. Například Společnost pro talent a nadání vedená PhDr. Evou Vondrákovou (www.talent-nadani.cz) nebo Centrum nadání (www.centrumnadani.cz)

 

Já doma Einsteina v sukních tedy nemám

A to moje devítiletá dcera taky neposedí – nejspíš to ani neumí. Při psaní domácích úkolů se například podivně kýve, zpívá, jednou nohu má za uchem, druhou pohupuje, a když se jí zeptám, jestli už je hotová alespoň z poloviny, kouká na mě jako buližník a počastuje mě otázkou typu: „Maminko, proč se stůl jmenuje stůl, proč se mu neříká třeba tramvaj“? Je samá poznámka a paní učitelka zřejmě v zájmu zachování duševního zdraví brzy přestane učit a půjde prodávat akvarijní rybičky. Mé dítko ovšem není geniální. Jen zhodnotilo, že mi své dětství rozhodně nedá zadarmo…

 

Jaký je ten váš malý Einstein?

Reklama