Nemocný depresí není žádný blázen

Deprese není v žádném případě slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně. A není to ani známka nějaké abnormality. Mít depresi rozhodně neznamená, že je člověk „blázen“.  Může však cítit prázdno v duši, být bez energie. Je smutný a vyčítá si to. Nemůže fungovat v každodenních záležitostech, nesoustředí se. Nedokáže se radovat z věcí, které ho dříve těšily.


Jaké jsou typické příznaky deprese:

  • přetrvávající smutná, úzkostná nebo „prázdná“ nálada
  • negativní pohled na sebe a sebepodceňující myšlenky
  • pocity beznaděje, pesimismu nebo bezmoci
  • sebeobviňování a ztráta smyslu života
  • ztráta zájmu a radosti
  • nespavost, předčasné ranní probouzení nebo naopak nadměrná ospalost a spavost i během dne
  • ztráta chuti k jídlu, výrazné snížení váhy nebo naopak přejídání se a přibývání na váze
  • pokles energie, únava, ospalost, malátnost (jednoduché činnosti vyžadují nadměrnou námahu)
  • nezájem o sexuální život
  • nadměrné polehávání nebo posedávání, neschopnost se přinutit k činnosti, odkládání činnosti
  • myšlenky na smrt nebo sebevraždu, pokusy o sebevraždu
  • neklid, nervozita, nadměrná podrážděnost, potíže se soustředěním, zapamatováním si, rozpomínáním se a s pamětí vůbec (naštěstí přechodné) a problémy s rozhodováním
  • přetrvávající tělesné příznaky, jako jsou bolest hlavy, poruchy trávení, zácpa, dlouhodobé bolesti a tíha na hrudi, ztuhlost nebo ochablost svalstva, snadná unavitelnost
  • nadměrné obavy a starosti, časté pocity napětí

Je deprese u muže jiná než u ženy?

Statisticky hlášený výskyt deprese u mužů je dvakrát nižší než u žen. „Udává se, že je to způsobeno rozdílnou vnímavostí obou pohlaví ke vzniku deprese,“ tvrdí MUDr. Jaroslava Laňková.  Nicméně  se stále častěji objevují  i práce, které  zpochybňují zdánlivě nízký výskyt deprese u mužů a dokazují, že deprese není u mužů dostatečně rozpoznávána a léčena.. Zatímco u obou pohlaví se rozvíjejí stejné příznaky deprese, muži depresi pociťují jinak, jinak interpretují své obtíže a jinými způsoby se s nimi vypořádávají. 

 

Muži prožívají depresi jinak než ženy

 

Ženský vzor prožívání deprese

Mužský vzor prožívání deprese

Obviňuje sebe

Obviňuje druhé

Cítí se smutná, apatická a bezcenná

Je zlostný, podrážděný a egoistický

Cítí se úzkostná a má strach

Je podezřívavý a rezervovaný

Snaží se vyhnout konfliktu za každou cenu

Tvoří konflikty

Snaží se být vždy milá

Otevřeně nebo skrytě nevlídný

Když je zraněna, stáhne se do ústraní

Když je zraněn, útočí

Má malou sebeúctu

Vyžaduje úctu od druhých

Má pocit, že je od narození určena k neúspěchu

Má pocit, že svět způsobil, že neuspěl

Je zpomalená a napjatá

Je nepokojný a rozrušený

Vždy vše odkládá

Nutkavě dodržuje čas

Nadměrně spí

Spí velmi málo

Cítí vinu za to, jaká je

Stydí se za to, co je

Nejistě přijímá chválu

Je frustrován, když není dostatečně chválen

Bez obtíží předestírá pocity nedostatečnosti a pochyb

Hrozí se představy, že by měl s někým mluvit o své nedostatečnosti nebo pochybách

Má strach z úspěchu

  strach z neúspěchu

Potřebuje se zařadit do skupiny, aby se cítila bezpečná

Potřebuje kontrolovat a vést, aby se cítil bezpečně

Jako samoléčbu užívá jídlo, přátele a potřebu milovat

Jako samoléčbu užívá alkohol, práci, televizi

Věří, že její problém se může vyřešit, jen kdyby mohla být lepší (manželka, spolupracovnice, matka, přítelkyně)

Věří, že jeho problém se může vyřešit jen, když s ním (jeho žena, spolupracovníci, rodiče, přátelé) budou jednat lépe.

Trvale si není jistá: „Jsem dost dobrá, abych mohla být milována?“

Trvale si není jistý: „Jsem dost milován?“

 

Muži umírají na depresi častěji než ženy

Muži 4x častěji než ženy spáchají sebevraždu. Často k sebevraždě dojde bez předchozího varování, kdy nikdo z okolí nepoznal, že muž již delší dobu trpěl depresí.  A přitom je deprese dobře vyléčitelná, jen kdyby byla rozpoznána a léčena včas.

Deprese dokáže vzít muži život i méně nápadnými způsoby

Depresivní muž, kterému přestává záležet na životě, má tendenci se chovat riskantně a lehkomyslně, a to např. nedbale řídí auto, ignoruje nebezpečí, přehlíží zásady zdravé životosprávy – kouří, pije, tloustne, nechodí k lékaři a podobně.

Závěr - deprese se vůlí překonat nedá

Přestože se udává, že se deprese u mužů vyskytuje méně často než u žen, je pro muže nebezpečnější, protože muži 4x častěji než ženy na depresi zemřou. Je to způsobeno zejména tím, že se u nich deprese nezjistí včas a neléčí se včas. Muži bohužel často považují depresi za slabost, kterou nechtějí přiznat ani svému okolí, ani sami sobě, a věří, že ji mohou překonat vůlí. Deprese je však nemoc, kterou je nutno léčit, jinak může skončit smrtí.


Deprese je jednou z nejlépe léčitelných psychických poruch.
Léčba pomáhá naprosté většině postižených, zatímco bez ní mohou příznaky trvat i léta a postupně vést ke ztrátě výkonnosti, k izolaci a v neposlední řadě i k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu - snížením obranyschopnosti organismu. Čím dříve lékař depresi objeví, tím dříve odezní.


Jak se deprese léčí
 

Existují tři základní metody, které lze kombinovat: psychoterapie, farmakoterapie a biologická léčba.

Psychoterapie  pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v nemoci děje. Učí, jakým způsobem zacházet s příznaky a s problémy v životě a do budoucna bránit rozvoji nové epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit a vyjádřit všechno, co ho trápí.
Antidepresiva dokáží postupně zvýšit dostupnost  serotoninu, dopaminu a noradrenalinu v mozku a tím pomáhají normalizovat biologickou rovnováhu. Chybějící látky přímo nedodávají, ale svým působením mohou zvýšit jejich nabídku tam, kde je to potřeba či zpomalit jejich odbourávání.  Antidepresiva jsou nenávykové léky, nehrozí tedy rozvoj závislosti ani abstinenční příznaky po jejich vysazení. .

Biologická léčba. Jde především o elektrickou stimulaci mozku, která je přes všechny pokroky stále nejintenzivnější a nejrychlejší léčbou. Samozřejmě ale nejsou pro pacienta komfortní, dělají se v celkové anestezii a jsou až tou poslední možností, když už nic jiného nepomáhá. Jako k primárnímu prostředku se k nim sahá jen, je-li pacient ohrožen na životě svými sebevražednými úmysly.

 

 

Screening deprese bude zahájen v dubnu 

Deprese patří mezi deset nejvýznamějších onemocnění na světě. 
Podle MUDr. Jaroslavy Laňkové, praktické lékařky, která je zároveň koordinátorkou celého projektu screeningu deprese u praktických lékařů, tato nemoc postihne v současnosti alespoň jednou za život 10 až 15 % populace.
Primární péče jako místo prvního kontaktu má unikátní příležitost pro záchyt časných stadií nemocí,“ tvrdí lékařka. „Je to však nelehký úkol, protože právě včasná stadia, bez rozvinutých typických příznaků, se diagnostikují těžko, vyžadují bdělost a dobrou znalost problému.“


„Pacienti s depresí trpí duševně i tělesně. Proto lze předpokládat, že naprostá většina z nich dříve anebo později svého – nejčastěji praktického – lékaře navštíví pro různé somatické obtíže. Bohužel odhadem jen polovina z nich je rozpoznána a správně diagnostikována.  Ovšem mnohem více alarmující je zjištění, že celých 40 % z těch, kdo spáchali sebevraždu, navštívilo v předchozích čtyřech týdnech lékaře.

 

Praha - Už za dva týdny bude spuštěn ve vybraných ordinacích praktických lékařů po celé ĆR screening deprese. Cílem tohoto projektu je zjištění prevalence deprese v daných lokalitách, ale i vyzkoušení a výběr vhodné a praktické metody pro všeobecný screening deprese. První výsledky  tohoto projektu budou předneseny na výroční konferenci SVL ČLS JEP  v listopadu 2006 v Karlových Varech.

 

 

Zdroj: Tisková konference SVL ČLK JEP ke screeningu deprese mezi praktickými lékaři, konané 22. března.

Reklama