Dnes jedna z nejvýznamnějších a nejrychleji rostoucích vysokoškolských vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice Masarykova univerzita v Brně byla založena 28. 1. 1919.

V průběhu devíti desetiletí se stala uznávanou a úspěšně se rozvíjející středoevropskou univerzitou.

 

Univerzita v Brně vznikla krátce po zrodu samostatného československého státu. Parlament o ní jednal dokonce už 15. listopadu 1918, tedy hned druhý den svého prvního zasedání. Návrh předložila skupina poslanců národnědemokratického klubu v čele s Aloisem Jiráskem a Karlem Englišem.

Zákonem číslo 50 ze dne 28. ledna 1919 pak Národní shromáždění zřídilo Československou státní Masarykovu universitu o čtyřech fakultách: právnické, lékařské, přírodovědecké a filosofické.

 

Na potřebu vytvořit druhé středisko národní vzdělanosti a kultury, které by bylo důstojnou konkurencí pro tehdy jedinou českou univerzitu v Praze, upozorňoval již od 80. let 19. století především Tomáš Garrigue Masaryk.

Rektor Petr FialaJeho snahy a názory sdílela a podporovala nejen pražská česká univerzita, ale i česká veřejnost. Požadavek na zřízení univerzity v Brně zazníval po desetiletí v poslanecké sněmovně ve Vídni i v moravském zemském sněmu.

Až do roku 1918 tyto snahy ztroskotávaly také na situaci v samotném Brně. Město bylo dvojjazyčné a brněnští Němci se obávali, že univerzita oslabí jejich pozice.

 

Činnost měla slavnostně zahájit v listopadu 1919 za přítomnosti T. G. Masaryka, tehdy již prezidenta republiky. Předání zakládací listiny se však pro prezidentovo onemocnění neuskutečnilo. Listina, výtvarně upravená Františkem Kyselou, zůstala nepodepsaná, a do dnešních dnů se ani nezachovala.

Jako „náhradu“ pak Masaryk věnoval v roce 1935 univerzitě rektorský řetěz s medailí, který se stal základem pro pořízení univerzitních insignií. Řetěz vytvořil Otakar Španiel spolu se sochařem Jaroslavem Bendou.

 

 

Od počátku se univerzita vyznačovala velkou myšlenkovou průbojností a v celé řadě vědních oborů záhy dosáhla vynikající úrovně. Mezinárodně proslulou byla takzvaná brněnská právní škola, o její rozvoj se zasloužil František Weyr, jeden ze zakladatelů normativní teorie právní a jeden z tvůrců první československé ústavy. Působil tu také přední právník a významný národohospodář Karel Engliš, který byl také prvním rektorem univerzity.

 

Roku 1922 měla univerzita už 1400 posluchačů a 150 učitelů. Nyní má devět fakult: právnickou, lékařskou, přírodovědeckou, filozofickou, pedagogickou, ekonomicko-správní, informatiky, sociálních studií a sportovních studií s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami.

Vzdělává na 41000 studentů v řádném studiu, o které se stará přes 2000 pedagogických pracovníků.

 

V současnosti je Masarykova univerzita nejžádanější českou univerzitou. „Jsme hodně úspěšní ve výzkumné oblasti a myslím si, že máme všechny předpoklady pro to, abychom se mohli dále úspěšně rozvíjet,“ tvrdí rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Na univerzitu se podle něj hlásí velké množství uchazečů, a to i ze zahraničí.
Reklama