A máme tady i fotografii prvního muže s deštníkem. Společně s tematickým příspěvkem nám ji poslala „smutná“ čtenářka Maryene.

Milé ženy,

přeji hezký slunečný den, pro mě trochu uplakaný. Zítra jsem měla odlétat na třítýdenní dovolenou, už jsem měla sbaleno, ale v pátek jsme museli dovolenou zrušit. Místo toho, abych deštivý podzim trávila na slunečných plážích Řecka, stačil jeden špatný krok a končím tento týden na operačním stole s kolenem. Ale raději k tématu.

Deštník nemám ráda, potřebuji mít volné ruce a tak ho téměř nenosím. Dlouho jsem ani žádný nevlastnila, raději si dám bundu s kapucí. Před třemi lety na dovolené na Mallorce se mi to ale vymstilo. Ostrov proslavený téměř 355 slunečnými dny v roce to léto postihly deště a dokonce i záplavy. Podmračená obloha nás inspirovala k tomu, že část dovolené strávíme na výletech spojených s poznáváním ostrova. To ráno jsem měla ale chuť výlet zrušit. Od rána vydatně pršelo a byla zima. Přibalila jsem si svoji oblíbenou větrovku s kapucí a vydali jsme se na celodenní výlet. Během dne se začaly lít z oblohy proudy vody, ani stěrače autobusu nestačily stírat. Ještěže autobus měl první zastávku na poloostrově Formentor ve městě Inca, kde zastavoval, aby si turisté mohli zakoupit proslavené výrobky z kůže. V obchůdku se všichni však vrhli na deštníky. Připomnělo mi to časy totality, kdy lidé stáli fronty na zboží, které si ani neměli možnost vybrat, hlavně, že na ně něco zbylo.

Nerada se někde cpu a tlačím. Zbyl na mě červený deštník s mouchami. Mouchy nemám ráda a deštník byl nekřesťansky drahý, ale pokud jsem zbytek výletu nechtěla trávit pouze schovaná uvnitř autobusu, jeho koupě byla naprostou nutností.  Z přístavu Soller nás čekala cesta lodí kolem pobřeží do soutěsky Sa Calobra. Loď pobrala několik autobusů turistů, kteří se tlačili v zakryté části lodi, původně měla být nejméně polovina lidí na nekryté vrchní palubě. Chtěla jsem si jako mnozí další výlet užít  a se svým novým deštníkem se odvážně na houpající lodi vydala nahoru. Teprve tady jsem ocenila jeho kvality. Přestože se mnozí vraceli dolů s torzy drátů a potrhanými deštníky, můj se ani neobrátil naruby a zůstal nepoškozený a vcelku, takže jsem ho mohla použít i na další část cesty.

Tento deštník s námi trávil i zbytek pobytu na ostrově a mám ho stále. Občas si ho beru s sebou, když jedu autem a potřebuji někde jen přeběhnout po dešti. Když jdu ale někam pouze pěšky, deštník by pro mě byl zbytečnou zátěží, protože není skládací. Je tudíž neskladný a dám opět přednost nepromokavé bundě s kapucí.

Deštivé dny letošního podzimu jsem se rozhodla trávit pod slunečnou řeckou oblohou. Přestože tomu tak nebude, ani v uplakaných podzimních dnech svůj španělský deštník nevyužiju. Čeká mě prý osm týdnů na berlích.

Přeji všem krásný den a celý podzim ať už s deštníkem nebo bez.

Maryene

Text nebyl redakčně upraven

manzel

Na Mallorce se ujal deštníku manžel

_______________________

Milá Maryene, přeji Vám brzké uzdravení, ale zdraví máme jenom jedno a Řecko vám neuteče.
A jeden máte i jeden super-deštník. Ať vám ještě dlouho slouží – jako zdravíčko. Tak teď jsem se do toho nějak zamotala…
Prostě, ať vám všechno dobře dopadne a děkuji, že jste napsala a poslala tu pěknou fotografii.
Saša  

Téma dnešního dne: Deštník, pláštěnka nebo nic

  • Je deštník součástí vaší kabelky?
  • Upřednostňujete malý skládací nebo velký, elegantní?
  • A kolik deštníků jste už poztrácely?
  • Nebo je vám slovo deštník cizí a na to „přeběhnutí“ si ho neberete.
  • Když už si koupíte nový, jak dlouho vám vydrží?
  • Kupujete deštník podle ceny, nebo i podle barvy?
  • Nutíte deštník svým dětem a svému manželovi?
  • A nosí ho?
  • A  jestli nosíte pláštěnku, tak na vaše příspěvky se obzvlášť těším ))

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem: vlasovou kosmetikou GARNIER, která obsahuje kvalitní šampon a kondicionér (to kdybyste zmokly ))

garnier

Reklama