Čtenářka Maryene dobře ví, o čem mluví. Nebýt jí, kdoví, jak by to dopadlo s autobusem jedoucím do Chorvatska. Přečtěte si další tematický příspěvek, v druhé polovině ještě napínavější.

Myslím si, že nejnebezpečnější je mikrospánek za volantem. Já na delší cesty právě ale volím takovou dopravu, kdy za ním nemusím sedět sama. Letadlo nebo autobus, protože důvěřuji profesionálům. Mikrospánek je však velmi zrádný a nemusí se vyhnout nikomu. 
Na cestách mám spíše problém usnout. Když už všichni cestující spí a já se snažím o totéž, nepodaří se mi to nikdy a probdím celou noc.

Pamatuji na jednu cestu do Chorvatska autobusem, kdy už všichni usnuli. A já, na předním sedadle jsem si všimla, že opravdu všichni spí, včetně obou řidičů.  Na rovném úseku dálnice jsme svým autobusem proplouplali bez očí řidiče. Velmi jsem se lekla a naštěstí jsem nezpanikařila. Přiskočila jsem ke druhému řidiči, který seděl na sedadle přede mnou, zatřepala s ním a ukázala na řidiče za volantem. Ten okamžitě situaci zachránil. Chytil volant a svého kolegu probral. Měla jsem v sobě malou dušičku, ale nic se nestalo a do cíle jsme dojeli dobře. Od té doby bych si usnout už ani nedovolila. 

Stalo se však něco ještě horšího, naštěstí s dobrým koncem. Syn po maturitě nesehnal práci a nastoupil do spediční firmy. Já, která jsem se bála pustit ho samotného v noci i na cestu do vedlejšího města,  jsem nyní musela trpět jeho cesty obrovskými dodávkami a poté i kamionem do zahraničí. Na cestách býval několik dní a často mi volal, že už se vrací, aby se vzápětí ozval, že musí ještě po zpáteční cestě něco vyzvednout na druhém konci Evropy. A tak se to stalo i na jeho poslední pracovní osudné cestě. Volal mi, že je blízko Benátek a do rána by měl být doma. Byla to další z cest, kdy neodpočatý, unavený a nevyspaný procestoval zcela sám celou Evropu za čtyři dny. Byly to velmi náročné cesty, protože měl odpovědnost i za náklad, od kterého se bál na odpočívadle odejít třeba jen na záchod. Během noci  mi volal podruhé, že nepřijede, že měl na dálnici nehodu. Byla jsem z toho velmi rozrušená, ale podrobnosti jsem se dozvěděla až po jeho příjezdu. Během krátkého mikrospánku narazil do svodidel a jeho dodávka se převrátila na bok. Převrácená dodávka se sunula podél silnice a zastavila těsně před betonovým hrazením. To mu zachránilo život. Okna, dveře, skla, vše bylo pryč. Synovi navíc spadla na hlavu malá lednička. Naštěstí neměl vážnější zranění. Byl na cestě úplně sám, takže si musel sám i přivolat pomoc a poradit si v cizí zemi s nabouraným autem i sám se sebou.

Po jeho návratu jsme sice museli zaplatit obrovskou finanční částku jako spoluúčast na dopravní nehodě, ale pro mě bylo hlavní, že přežil.  Byla jsem ráda, že po této zkušenosti svůj pracovní poměr u této společnosti zrušil.

Přeji všem hezký den bez nehod a spánek si dopřávejte jen v posteli.
Maryene

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

_________________________

Uf… Váš syn má nad sebou anděla strážného, který nakonec zvítězil nad tím druhým. A vy jste zase byla andělem strážným pro všechny turisty jedoucí do Chorvatska. Patří Vám velké poděkování.
Děkuji, že jste napsala a přeji už jen bezpečné cesty (i vašemu synovi)
Saša

Téma dnešního dne 1. srpna: Mikrospánek

Mikrospánkem se dá nazvat i náš stav nevědomí, nevnímání, „hledění do blba“.

  • Měly jste tento stav někdy?
  • A kdy a kde nejčastěji?
  • Zažila jste vy sama nebo někdo z blízkého okolí i mikrospánek za volantem?
  • Napište, i když tyto stavy nemáte, jak to děláte, že jste svěží, bdělé a odpočaté?
  • V čem je podle vás mikrospánek nejnebezpečnější a nejzákeřnější?

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží pěkný dárek, knihu od nakladatelství ARGO Něžnost (psali jsme o ní zde) a krém na ruce od AVONU.

darek

Reklama