Dnešním tématem si ulevila a na svou maminku zavzpomínala čtenářka Maryene. Ale ještě předtím jedna pěkná oslava :)

Mié ženy,
víkend byl pěkný, oslavili jsme narozeniny mého nejmladšího syna. K jeho 25. narozeninám jsem mu připravila prezentaci s hudbou z jeho fotek od narození až doposud a přestože jsem nad tím strávila mnoho hodin času, při konečném zhlédnutí jsem se neubránila slzám.
Vždycky jsem si myslela, že jsem hodně tvrdá a hned tak něco mě nerozbrečelo. Za slzy jsem se dříve snad i styděla. Dnes je to jinak. Rozbrečím se i u filmu a dojmou mě i fotky mých dětí, když byly malé. Přesto jsou situace, kdy by se člověk slzám podal a aby tak ze sebe vyplavil všechen smutek a bolest, ale nemůže si to dovolit.

Jako tehdy před deseti lety. Deset let je zdá se, dlouhá doba, ale pro mě ne. Je to stále čerstvé, bolestné a při vzpomínce i dnes mám slzy v očích. Sedávala jsem tehdy každý den na kraji postele mojí maminky, držela ji za ruku a doufala, že se uzdraví. V ní bylo přesto všechno nejvíce optimismu z nás všech, kteří jsme za ní docházeli. Jednoho dne ji ovšem rychlovka odvážela do jiné nemocnice a já za nimi ujížděla autem. Na oddělení, kde měla maminka být převezena, jsem ji však nenašla. Ošetřující lékařka mi tehdy sdělila tu nejhorší zprávu. Umírá a není jí pomoci.

Setkání s maminkou byla jedna velká milosrdná lež. Snažila jsem se ji povzbudit, plánovaly jsme spolu, co podnikneme na jaře a já věděla, že její čas už se počítá na dny, možná jen na hodiny. Hrdlo jsem měla sevřené hořkostí, slzy se mi draly do očí a přesto jsem to na sobě nesměla dát vědět. Po odchodu jsem nebyla schopná nasednout do auta a odjet. Propukla jsem v pláč a myslela jsem, že už nikdy nepřestanu plakat. Musela jsem sednout na vlak, ale ani mezi lidmi jsem nedokázala přestat plakat.

Maryene

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

________________

Mamince se odcházelo ze světa krásně, věřte mi. Musela jste být ve své milosrdné lži hodně silná, to není málo
Ale slzičky stranou a velká gratulace vašemu synovi. Má skvělou maminku :)
Saša

 

Téma dne 20. února 2012: Dojmy a pocity

  • Kdy a nad čím jste se naposledy dojaly
  • Jste s přicházejícím věkem dojatější než dřív?
  • Skrýváte slzy dojetí před okolím?
  • U čeho se dojmete nejvíc? (film, děti, partner, zármutek)
  • Můžete psát i názvy filmů (včetně romantických), které vás zaručeně dojmou a rozbrečí.
    Jsem zvědavá na jejich tituly, stejně jako na vaše příspěvky a komentáře.
  • Pište dojemně a s citem, všechno co vás napadne, všechno co vás dojalo či dojme.
    Ať už jde o události veselé, smutné či na zamyšlení.

redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměním tělovou kosmetikou solutions od Avonu a vzorkem Weleda

kosmetika

Reklama