Čtenářka Maryene si u porodu všech svých tří dětí opravdu „užila“ svoje. A jak to prožíval nebo neprožíval její manžel? To se dočtete v dalším příspěvku.

Hezký den všem žínkám, maminkám stávajícím i budoucím.
Před nedávnem jsem se stala babičkou. Díky tomu mohu porovnávat, jaké to bylo u porodu dříve a dnes. Pokrok se nedá zastavit v ničem, ale není vše jen o pokroku. I o přístupu lidí a o tom, že dnes se dočkaly maminky v porodnici opravdu zasloužené pozornosti a úcty a tatínci a příbuzní už tady také nejsou na obtíž.

Mám tři děti a u všech jsem měla tu smůlu, že se rodily koncem pánevním. Pro neznalé, normálně se dítě rodí hlavičkou napřed, moje děti se neotočily a šly napřed nožičkami. První těhotenství bylo rizikové. Voda mi praskla, když jsem byla poblíž porodnice. Tam mi ale oznámili, že malují, tak ať si jdu něco stopnout, že mi v tom stavu určitě někdo zastaví. Byla jsem v šoku. Dobelhala jsem se k nejbližší telefonní budce a zavolala manželovi. Ten mě zavezl do porodnice v Brně, odkud ho vyprovodili už ode dveří. Porod to nebyl jednoduchý. Byla středa, syn se narodil až v pátek večer. Přesto normální cestou, stejně jako další dva jeho bráškové. Dítě jsem si nesměla ani rozbalit, vozili nám je jen na kojení. Protože se mnou na pokoji byla maminka, které se narodilo postižené dítě, chtěla jsem se podívat, jestli je synek v pořádku a rozbalila si ho. Dostala jsem od sestry za to pěkně vynadáno.

Druhý syn se mi narodil za dva roky. Do porodnice jsem však opět přišla „po svých“. Přenášela jsem druhý týden a porod mi během dne vyvolali. Byl to opět těžký a dlouhý porod. Přestože maminky už měly svá děťátka u sebe, já jsem to štěstí neměla, syn musel do inkubátoru. Na pokoji nás bylo šest. Navzájem jsme se velmi rušily a nebyl klid. Když dnes vidím, že snacha byla na pokoji sama jen se svým miminkem, měla k dispozici i sprchu a vlastní WC, syn u ní mohl být celou dobu před porodem, během porodu a také po něm, vidím v tom velký krok dopředu. Než se vnouček narodil, měli dokonce pokoj s manželskou postelí a s vanou, ve které si mohla před porodem ulevit od bolestí. Nás si nikdo nevšímal. Zavřeli nás na „mrčárnu“,  jak tomu zkušené maminky říkaly a občas se na nás přišla podívat sestra.

Třetí syn, jak jinak, než koncem pánevním. Bolesti na mě přišly v noci, tentokrát mě manžel do porodnice zavezl. Ptali se ho, jestli chce zůstat u porodu. Překvapilo nás to oba, do té doby nám to nikdo nenabídnul. Já jsem to přivítala, protože si myslím, že by u porodu měli být oba rodiče. Důvody rozebírat nebudu, bylo o tom už napsáno mnoho. A já jsem to potřebovala i kvůli sobě. Manžel prohlásil, že si skočí ještě pro něco do auta. A zbaběle utekl. Vyvětlil mi potom, že se prý na to necítil. Řekla jsem mu, že jsem se na to po předchozích zkušenostech také necítila. 

Moje babička mi vyprávěla, jak porodila na poli dvojčata, zabalila děti do (nevím do čeho), dokončila práci a domů se vrátili už tři. Děti však nežily dlouho.

Jsem pro to, aby maminky rodily v přítomnosti svých manželů, ale ať už se rozhodnou jakkoliv, hlavně v nemocnici a pod lékařským dohledem. Díky tomu jsou na světě všechny mé tři děti. Proto se nestačím divit tomu, že ještě dnes chtějí některé matky rodit doma.

Co se týká mého manžela, nejenom že nechtěl být u porodu, ale pamatuji si, že nikdy ani žádné z dětí nepřebalil, nenakrmil, nevykoupal. Když dnes vidím syna, jak se točí kolem malého, je mi trochu líto, že jsem si to také takhle nedokázala zařídit.

Maryene

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

_____________________

Tak to by mi taky bylo líto, zejména když jste měla u všech příchodů vašich dětí na svět takové problémy. Ale každý muž to má jinak. Důležité je, že máte tři zdravé děti (a řeknu Vám, taky, že už to máte za sebou. Porod koncem pánevním, to byl strašák pro maminky. Jste velmi statečná!
Mějte krásný den
Saša

Téma dnešního dne: Tatínci u porodu (a po porodu)

  • Co byla první slova vašich partnerů, manželů, když svého potomka uviděli?
  • Plakali? Byli rozpačití?
  • Slavili a slavili?
  • A byli i u porodu?
  • Zajímají mě důvody, proč partnera u porodu chcete.
  • Jak se u porodu chovají?
  • A ty, které muže u porodu neměly, chtěli byste ho tam dnes mít?

O mužích u porodu (a po porodu) pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Moc se těším na vaše historky.
Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem. Pokud se jí narodila dcerka, tak přijde vhod Kuchařka pro dceru. A pokud má syna, může ji schovat třeba pro vnučku.

kniha

 

Reklama