Zdraví

Martina Mikmeková: Zhubla jsem, protože jsem se začala mít ráda

Sympatickou čtyřnásobnou maminku Martinu jsem poznala v rámci soutěže 7S, kterou vloni organizovala společnost STOB. Martina soutěž vyhrála, a jela tak poprvé v životě k moři. To největší vítězství ale zcela jistě představoval její nový život, který se naučila žít. A právě o cestě k němu si dnes budeme povídat.

Martina byla vždycky holka krev a mlíko a její postava se mužům líbila. Po čtyřech porodech ale viditelně přibrala a nešťastná událost, která postihla její rodinu, hluboce poznamenala další roky. Dnes už zase usměvavá paní učitelka se přestala tehdy dle svých slov prostě řešit. A kila šla samozřejmě nahoru.

Pak si uvědomila, že to chce změnit - kvůli manželovi, dětem, práci, ale hlavně kvůli sobě. A podařilo se. Začínala se sto pěti kily, ale obrovským optimismem a vírou, že to dokáže.

Martina Mikmeková

Martino, s čím přišel ten impuls k zásadní změně? Kdy jste si řekla to rozhodné slůvko DOST?
Pamatuji si to úplně přesně. Bylo to 7. ledna 2013. Ráno jsem snídala, vlastně pila jen kafe a projížděla titulky na netu. Objevila jsem tam článeček o STOBu. Už přesně nevím, o čem byl... Vím ale, že nabízel pomoc při změně životního stylu. Odpověděla jsem.

To vypadá velmi snadně...
Opravdu jsem nedoufala, že by to mohlo vyjít, ale život je o náhodách a taky o štěstí. Asi to tak mělo být. Ale tohle vlastně nebyl ten opravdový začátek... Tím totiž bylo mé rozhodnutí, že se sebou něco udělám. A to se stalo o pár měsíců dříve. Jako rodina jsme vyrazili do Aquaparku.

Obrovský zážitek! Děti byly nadšené, s manželem si užívali vodních radovánek. A já? Byla jsem tam s nimi, ale nedokázala jsem se radovat a dovádět. Byla jsem tam vlastně strašně sama. Seděla jsem v plavkách na břehu, zabalená ve svém růžovém županu napresnutá v plastovém křesílku, do kterého se mi pozadí tak tak vešlo. Sebevědomí na nule. A to byl ten můj pravý impuls!

Martina Mikmeková v rámci soutěže 7S

Při našem setkání jsme si povídaly o tom, že všechno je v životě o prioritách. Vy jste chtěla být dokonalou matkou, žila jste pro rodinu a na sebe tak trochu zapomněla. To se maminkám běžně stává, zvlášť když je doma více dětí, žádné nechceme ošidit. Co byste poradila těm, které si nyní náš rozhovor čtou a říkají si, že tohle by nezvládly...
Také jsem žila dlouho jen z výmluv, než jsem si uvědomila, že jsem ve svém těle vlastně nešťastná. Celá změna u mě probíhala a vlastně stále probíhá pozvolna, žádné výkřiky do tmy.

Naprogramovala jsem si v mysli, že se chci změnit. Netlačila jsem na sebe, víceméně jsem se jen začala mít ráda. První věcí bylo poctivé zapisování všeho, co za den sním. V programu Sebekoučink, podle kterého jsem jela, mi semaforky svítily červeně - tedy špatně.

Postupně jsem se naučila kombinovat potraviny tak, aby se to semaforkům, tedy důmyslnému programu, líbilo, a už to bylo. Jako pohybovou aktivitu jsem zařadila chůzi. Manžel je hodně pracovně vytížený a domů se vrací pozdě, proto jsem se na něho spolehnout příliš nemohla.

Po večerech, když už děti spí, místo sledování televize, vyrážím ven. Chodím jen po naší ulici s chůvičkou v kapse sem a tam. Velkým motivátorem je určitě krokoměr, ten vřele doporučuji. Touha překonávat cifry z předešlého dne byla hlavně na začátku obrovská.

Nejsem zastáncem velkých změn, ale někdy stačí maličko, a hned je náš život krásnější. A to za to stojí, ne?

Martina Mikmeková při seznámení s krokoměrem

To určitě ano. Navíc někdy se malé změny stanou zásadními. Například když jsme si povídaly o hlavních změnách v jídelníčku, vyplynulo, že jste skoro vůbec nepila. Daří se vám teď dodržovat pitný režim, a jak vypadá?
Díky účasti v soutěži 7S jsem si určitý pitný návyk vytvořila. Jsou dny, především ty teplé, kdy mívám pocit žízně a tři litry nejsou žádný problém. Jsou ale i takové, kdy se musím nutit... A opakuji si, že žádná kytička nevydrží bez vody krásná.

Zastáváte názor, že polévka je grunt. Mohla byste třeba čtenářkám ve stručnosti popsat své dva tři oblíbené recepty na polévky, které se vám osvědčily?
V jednoduchosti je krása, a to platí o jídle dvojnásob. Z dětství mám oblíbenou babiččinu zelňačku. Snažím se ji vařit tak, aby chutnala stejně jako ta v mých vzpomínkách. Někdy se povede líp, příště chutná zase trošku jinak. Používám domácí kvašené zelí, naše brambory, sůl, kmín, naše vajíčka a na rozdíl od babiččiny domácí smetany do ní dávám jen krabicové mléko. Vždycky je to taková nostalgie. Nic nevážím ani neměřím, jen vzpomínám a pochutnáváme si. Milují ji naše děti i manžel.

Často vařím také čočkovou polévku. Receptů a chutí je opět celá řada. Jediné, co bych mohla čtenářkám doporučit, je používání červené čočky, která se nemusí předem namáčet a je lehčeji stravitelná než klasická čočka.

A taková rajčatová z domácích rajčátek? Lahůdka. Rajčata jen mírně povařím s bobkovým listem, pepřem, novým kořením a solí, pak rozmixuji, dochutím a přidám drobení nebo ovesné vločky. Někomu by mohly vadit drobné kousky slupiček, protože rajčátka ani neloupu (myslím, že je to škoda).

Děkuji za skvělé tipy. A když už jsme u těch popisů, dal by se nějak zjednodušeně zveřejnit váš typický jídelníček? Z vlastní zkušenosti vím, že ačkoliv mám v hlavě poskládané, co jíst a co ne, v zápalu všedních dní sahám opakovaně po stále stejných surovinách.
V životě mám ráda stereotypy. Nesnáším studování návodů, nerada měním mobilní telefon, nepodléhám módním výstřelkům... I s jídlem je to obdobné.

Jsou pokrmy, které ač jsem nikdy neokusila, mě ničím nelákají - například mořské plody. Ale jsou i takové, které jsem velmi ráda zařadila do svého jídelníčku. Hodně jsem si oblíbila cizrnu a polentu.

A můj den? Začínám sklenicí vlažné vody. Voda je mou společnicí po celý den. Na snídani střídám vločkovou kaši se slanou verzí - celozrnné pečivo, šunka, sýr, tvaroh, zelenina. Bylinkový nebo ovocný čaj a skleničku džusu. Po ránu si nikdy neodpustím jednu kávičku.

Svačinka je obvykle bílý jogurt, křehký plátek a ovoce.

Na oběd téměř vždy polévka. Mám raději hustější, takže zeleninové a krémové jsou pro mě ty pravé. Druhý chod nesmí dát nikdy moc práce a ráda vařím z jednoduchých surovin.

Protože jsme početnější rodina, osvědčilo se mi připravovat nejrůznější pomazánky. K odpolední svačince s kouskem zeleniny - ideální, cenově dostupné a chuť pokaždé jiná.

A večeře? Vařím denně oběd pro sebe a nejmenší dcerku a už s tím tak počítám, aby zbylo i na večer pro všechny ostatní. Někdy jen polévka, jindy druhý chod.

Martina Mikmeková na konci soutěže a na začátku své samostatné cesty

Když to takto říkáte, zní to krásně jednoduše. Já osobně mořské plody, které jste zmínila, také nemusím, ale na druhou stranu v jídelníčku Čechů poslední roky velmi chybí ryby obecně. Na jejich konzumaci ale vy, pokud vím, dbáte. Které konkrétně kupujete nejraději a jak je připravujete?
Nejraději máme čerstvé pstruhy z rybárny. Nejlepší jsou jen posolené, s kmínem a připravené na másle. K nim vynikající domácí chleba a zeleninový salátek... mňam!

Kváskový chléb

1. Rozmnožení kvásku: 150 g žitné mouky (chlebové - ne celozrnné) a 200 ml vlažné vody - smícháme a necháme přes noc (nebo min. 4 hod.) v misce přikryté utěrkou rozmnožit. Potom oddělíme cca 4 lžíce kvásku do sklenice (na příště).

2. Chléb: 240 g hladké mouky, 140 g celozrnné, nebo žitné mouky (chlebové), 300 ml vlažné vody, 2 hrsti semínek - např. slunečnice, sezam, lněné semínko, dýňové semínko (nemusí být), 1 lžička drceného kmínu, 2 lžičky soli, 1 lžíce medu (místo cukru). Vše smícháme a uhněteme řidší těsto.

3. Kynutí: Chléb necháme kynout v misce přikryté utěrkou cca 2,5 - 4 hodiny (čím déle, tím lépe).

4. Pečení: Před vložením do trouby potřeme chléb vodou a dobré je i lehce naříznout vršek chleba, aby tolik nepopraskal (stačí pár šikmých řezů, nemusí být moc hluboké). Chléb pečeme v nádobě s víkem - nejlépe skleněná zapékací mísa. A to na:

  • 250 °C - 15 minut
  • 220 °C - 30 minut
  • 180 °C - 15 minut - odkryté

Pečení se musí vychytat dle zkušeností s troubou. Po upečení vyndám z trouby, nechám chvíli vychladnout v nádobě, pak vyklopím na prkénko a přikryju utěrkou. Hotový chleba váží cca kilo.

Děkuji za dokonalý návod. Čtenářkám si jistě už také sbíhají sliny. Přeji pěkné dny, a ať vám váš pozitivní přístup a dobrá nálada vydrží celý život.

Přečtěte si také:

   
02.04.2014 - Zdraví - autor: Marcela Macáková

Komentáře:

  1. [14] Karo Líná [*]

    Ono to dělá i to naprosto nevhodné oblečení.

    No zkrátka se tady asi shodneme na tom, že tohle jako dobrá reklama pro STOB moc neposloužilo, spíš asi naopak. Příště to chce někoho víc motivujícího.

    superkarma: 0 02.04.2014, 21:09:34
  2. avatar
    [13] paníliška [*]

    Paní vypadá sympaticky, rozhodně by měla udělat něco s vlasy, ale ta postava....nevím, škoda, že chybí info, kolik zhubla. Ale ten jídelníček - nemyslím, že by krémové polévky byly to pravé. Mohla by se předvést ještě někdy příště, po dalším úbytku váhy.Sml80

    superkarma: 0 02.04.2014, 20:08:58
  3. [12] Karo Líná [*]

    Eva_Fl — #11 Pentlička — #5 Taky jsem z toho zmatená, ale na druhou stranu v článku nemůžu najít, kolik za ten rok a čtvrt paní zhubla. Třeba zhubla 5 kilo a tohle jsou skutečně fotky PO Sml57Sml30

    superkarma: 0 02.04.2014, 18:31:39
  4. avatar
    [11] Eva_CZ [*]

    To jsou fotky PO zhubnuti? Sml14

    1. na komentář reaguje Karo Líná — #12
    superkarma: 0 02.04.2014, 16:23:42
  5. avatar
    [10] gerda [*]

    RosaGloriaDei — #8 kvásek je živý organismus, stále se obnovuje.

    superkarma: 0 02.04.2014, 15:02:22
  6. avatar
    [9] Midsummer [*]

    RosaGloriaDei — #8 http://pani-dyne.cz/mb/Slovnicek.aspx#kvasek

    superkarma: 0 02.04.2014, 14:56:05
  7. avatar
    [8] RosaGloriaDei [*]

    Midsummer — #4 kvásek je tedy jen mouka a voda? to pak nechápu dvě věci - proč se má schovávat na příště a čím to vlastně kyne :-)

    1. na komentář reaguje Midsummer — #9
    2. na komentář reaguje gerda — #10
    superkarma: 0 02.04.2014, 14:24:39
  8. avatar
    [7] risina [*]

    Pentlička — #5 Tipuju, že po zhubnutí - se 105 kg vypadala určitě jinak. A moc jí fandíma držím palce Sml67 .

    superkarma: 1 02.04.2014, 12:45:28
  9. avatar
    [6] JanaVi [*]

    Martina má krásný úsměv a to je někdy víc než super postava. A je mi moc sympatická svým způsobem života. Sml67

    superkarma: 1 02.04.2014, 11:13:59
  10. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Já jsem nepochopila, jestli je paní před zhubnutím nebo po zhubnutí? Sml80

    1. na komentář reaguje risina — #7
    2. na komentář reaguje Karo Líná — #12
    superkarma: 2 02.04.2014, 10:25:33
  11. avatar
    [4] Midsummer [*]

    RosaGloriaDei — #3 Kvásek je místo kvasnic. Je to mnohem zdravější. Já ale kvásek nechám množit déle - až tři dny. A dá se z něj upéct nejen chleba, ale i různé sladké moučníky.

    1. na komentář reaguje RosaGloriaDei — #8
    superkarma: 0 02.04.2014, 09:59:04
  12. avatar
    [3] RosaGloriaDei [*]

    do toho chleba se nedávají kvasnice?

    1. na komentář reaguje Midsummer — #4
    superkarma: 0 02.04.2014, 09:54:07
  13. avatar
    [2] řinka [*]

    Pani držím palce ať vydrží ale já bych ještě udělala něco s vlasama a to hned není na co čekat.

    superkarma: 4 02.04.2014, 09:01:27
  14. avatar
    [1] gerda [*]

    Paní má nešťastný typ postavy, z boků a stehen se hubne velmi těžko. Znala jsem slečnu, která se tuku v těchto partiích nezbavila dietou, ale liposukcí. Někdy je to opravdu nemožné.

    superkarma: 0 02.04.2014, 05:39:09

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme