Rodina

Martina Coufalová: Osamělí rodiče chtějí příležitost, aby si pomohli sami

Ať už z jakéhokoliv důvodu, může se stát, že zůstanete s dítětem sama. Rodičů, kteří nemají partnera, je dost, a často prožívají smutné období plné strachu a obav. A právě pro ně teď existuje možnost, jak si svůj život zlepšit.

Není to dlouho, co pro osamělé matky a otce funguje občanské sdružení Sólo rodiče. To nedávno spustilo web www.solorodice.cz, kde mohou osamělí rodiče najít spoustu zajímavých a užitečných věcí. Ale hlavně se tam mohou spřátelit a pomoci si. Jak? Na to jsme se zeptali zakladatelky webu Martiny Coufalové.

sdol

Paní Martino, jak dlouho funguje web www.solorodice.cz?
Web Sólorodiče.cz funguje zatím jen velmi krátce, byl spuštěný na začátku září.

Jak Vás napadlo web založit? Vedla Vás k tomu osobní zkušenost?
Ano, jsem svobodná matka a starám se o tříletého syna. Už během rodičovské dovolené jsem si říkala, že bych ráda nějakým způsobem podpořila ostatní, kteří se ocitli v podobné situaci jako já. Nejen svobodné matky, ale všechny rozvedené, ovdovělé ženy a muže, kteří vychovávají děti sami bez partnera, a je jedno, jestli je mají ve výhradní, či střídavé péči, nebo je vídají jen o víkendech.

Vychovávat dítě sama musí být určitě náročné. Co je na tom nejtěžší?
Řekla bych, že asi nejhorší je strach, že nevyděláte dost peněz na obživu, aby vaše dítě mělo všechno, co potřebuje, a nepociťovalo nedostatek. Jako sólo rodič za něj máte stoprocentní zodpovědnost a unést ji není vždycky snadné. Ve čtyři ráno se budíte s hrůzou a říkáte si, kdo se o ně postará, když vy nedej bože budete muset do nemocnice, nebo se vám něco stane. Určitě je přítomný i pocit viny, že jste selhala a nedokázala jste dítěti zajistit tátu. A konečně, i vám chybí přítomnost partnera. Není, kdo by vás podpořil a pohlídal dítě, když vy potřebujete k lékaři nebo na úřad. Zároveň máte tendenci idealizovat si rodinné štěstí druhých, což ve vás vyvolává ještě větší pocit osamění.

Jste jako křeček v kolečku: chcete vydělávat, ale nevzali vám dítě do školky a na chůvu nemáte peníze, protože firmy se, jak známo, o osamělé ženy (a jistě ani o muže) s dětmi zrovna neperou. Chcete si najít partnera, ale nemáte kdy, protože jste buď s dítětem, nebo v práci.

Někdo má třeba příbuzné, kteří pomohou...
V ideálním případě máte podporu okolí a můžete počítat s pomocí prarodičů, příbuzných a přátel. Ale ne každý má štěstí na takovou „záchrannou síť“. Ráda bych, aby si takovou síť mohl každý sólo rodič utkat i prostřednictvím Sólorodiče.cz. Říká se přece, že přátelé jsou příbuzní, které si člověk vybírá sám, ne?

Komunitní web

Váš web ale není jen informační?
Původně jsem zvažovala založení informačního portálu, ale pak - vzhledem k vlastním zkušenostem i zkušenostem kamarádek sólo maminek - jsem před pouhým zprostředkováním informací dala přednost komunitnímu webu, který umožní sólo rodičům seznámit se, vyměňovat si zkušenosti, rady a tipy, vzájemně se podporovat a sdílet své životy.

Myslíte, že může web nahradit přímý kontakt?
Web určitě bezprostřední kontakt nahradit nemůže, a ani nechce. Má fungovat jako kontaktní místo, kde se mohou seznámit sólo rodiče, kteří žijí ve stejném okrese, ve stejné ulici, čtvrti nebo jiné pro ně přijatelné vzdálenosti.

Jak to vlastně funguje?
Prakticky to funguje tak, že po registraci si uživatel na webu vytvoří profil, kde zaškrtne, oč má zájem - zda o vzájemné hlídání dětí, setkávání s jinými sólo rodiči a jejich dětmi, nebo pouze o kontakt s dospělými. Jakmile najde „spřízněnou duši“, založí si skupinu. Každá skupina má pak na stránkách svůj profil, který členům umožňuje mezi sebou nerušeně komunikovat a také přijímat do svých řad další zájemce.

Uživatelé ve skupině však navazují skutečné vztahy, takže to podstatné se odehrává mimo internet. A o tom je i moje vize - podpořit uživatele ve vytvoření reálných přátelských a důvěryhodných společenství, která mohou v mnoha oblastech života zastoupit tradiční rodinu. Kromě hlídání a seznamování nabízí web sólo rodičům také prostor pro zveřejnění vlastních akcí uživatelů, diskusní fórum a bazar jako příležitost nabízet, poptávat, půjčovat si nebo směňovat věci (a to včetně přebytečného lístku na koncert nebo třeba ořechů z vlastní zahrady) a také služby (proč nedoučovat dítě jiného fyziku a nenechat si pak za to vymalovat byt?). To všechno v intencích motta webu, tedy vzájemné rodičovské pomoci, která je vždy bezplatná.

Neodporuje si to trochu - na jedné straně mluvit o finanční nouzi jako o největší bolístce sólo rodičů a pak jim na webu neumožnit prodávat za peníze, ale jen dávat?
Na materiální úrovni to opravdu vypadá nesmyslně. Ale jedním ze základních fyzikálních zákonů je princip akce a reakce a ten se vztahuje i na veškeré naše konání. Jinými slovy, svým rozhodnutím darovat vyvolám odpovídající odezvu. Dříve nebo později budu obdarován i já. Tak to ve světě chodí, a to, že to tak někdy nevypadá, je dáno jen naší představou o rychlosti „reakce“. Není to o vypočítavosti, ale o solidaritě.

Osamělí rodiče chtějí příležitost

Našla jste si už známé nebo kamarádky díky webu?
Vzhledem ke krátké existenci webu zatím ne, ale protože jsem se nedávno přestěhovala do jiného města, i já mám na webu svůj profil a těším se na seznámení s jinými sólo rodiči a jejich dětmi.

Zajímalo by mě, jestli existuje víc podobných webů, nebo je tenhle první?
Na to, jak početná je skupina sólo rodičů v ČR - vždyť podle statistik vyrůstá v neúplné rodině každé páté dítě - je pozoruhodné, že v tuto chvíli de facto neexistuje žádný subjekt ani žádná iniciativa, která by uceleně prosazovala zájmy sólo rodičů. Přitom jejich počet se v důsledku stoupající rozvodovosti stále zvyšuje. Kromě několika ojedinělých projektů, zaměřených na zaměstnanost sólo matek tak zůstává jedinou organizací, která se dlouhodobě věnuje tématu sólo rodičů a jejich postavení na trhu práce, společnost pro zdravou rodinu Aperio.

Proč myslíte, že to tak je?
Asi je to dáno i mediálním obrazem sólo rodičů, reprezentovaným zoufalou matkou pěti dětí, která nemá zač koupit jídlo na další den a hrozí jí vysvětlování. Když vidíte někoho v tak extrémní situaci, buď vás naštve (zas někdo, koho mám živit ze svých daní) nebo ho začnete litovat (chudinka, co si teď počne). Je pravda, že řada sólo rodičů skutečně žije na hranici bídy a někteří opravdu potřebují okamžitou finanční pomoc. Ale v principu si troufám říci, že je to velmi různorodá skupina lidí, kteří nepotřebují lítost ani sociální dávky, ale hlavně příležitost a podmínky, aby si mohli pomoci sami.

Více najdete na www.solorodice.cz.

Další zajímavé články:

   
23.09.2013 - Rodina - autor: Lucie Paličková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme