Bulvár

Marija: Pracuji u jaderného reaktoru

Marija Miletić

Marija Miletić je mladá srbská inženýrka, která u nás studuje jadernou fyziku a při svých doktorandských povinnostech i pracuje v Ústavu jaderného výzkumu Řež, kde (vlastně jako jediná žena) řídí jaderný reaktor. Přijde vám tohle povolání takové neženské? Marija si myslí, že to mu tak není!

Sešli jsme se na čaji a, přiznávám, šel jsem na rozhovor s velkou dávkou respektu. Jsem svým způsobem technický antitalent, takže jsem se bál, abych ze sebe neudělal blbce. I když je Marija z Bělehradu, mluví plynně česky, JEN má trochu legrační přízvuk. „Múžme tykat?“ zeptala se mě hned zkraje a všechen strach ze mě spadl. Souhlasil jsem, a tak se hovor nesl v přátelském duchu. Povídali jsme si docela dlouho o fyzice a štěpení jádra, o získávání energie vůbec. Ale samozřejmě o Mariji a její cestě k tomuhle netradičnímu povolání. A největší paradox? V Srbsku, které ji vyslalo studovat, je štěpení jádra zakázané!


Jak se to stane, že člověk začne pracovat u jaderného reaktoru?
Už na základní i na střední škole jsem měla strašně ráda fyziku a biologii. Říkala jsem si, že bych se tomu chtěla věnovat celý život. Pak jsem úplně náhodou dostala stipendium od české vlády. Když jsem si po roce učení češtiny měla vybrat nějakou fakultu, tak všichni říkali, že jaderná fakulta je jedna z nejtěžších. Byla to pro mě výzva, které jsem nemohla odolat. První dva roky byly obecné a ve třetím ročníku jsme si měli vybrat nějakou specializaci. Chtěla jsem studovat nukleární medicínu, ale nakonec jsem zjistila, že to pro mě moc není, tak jsem si vybrala jaderné reaktory.

Takže šlo o stipendium od vlády – kolik zahraničních studentů ho získalo? Kolik vás bylo?
V Poděbradech, kde jsme se učili češtinu, nás byla asi stovka, rozdělená do technických a ekonomických tříd. V mé třídě bylo dvacet studentů, z toho tři jsme pak šli studovat Jaderku. Se mnou šel ještě jeden kluk z Kolumbie a jeden z Vietnamu, ale oba přešli po prvním ročníku jinam. Asi to nevydrželi (smích).

Když se budu ještě ptát na ty počty, kolik žen se věnuje jaderným reaktorům?
Reaktorům málo, ale jaderné fyzice teď docela dost. Když jsem loni končila magisterské studium, byly jsme ze sedmi studentů dvě ženy, takže asi patnáct procent.

Proč jsi šla studovat do zahraničí?
V roce 2002 dostal stipendium můj bratr, který jel do Prahy studovat elektrotechniku. Přemýšlela jsem, jestli pojedu za ním, nebo někam jinam, ale doma mi řekli, že bude lepší, když budeme pohromadě, tak jsem si vybrala Českou republiku.

Dobře, ale proč jsi nechtěla studovat v Srbsku?
Tam nejsou takové možnosti studovat jadernou fyziku. V Srbsku platí zákon o zákazu využívání jaderné energie, takže ani neexistuje škola, kde by se to učilo. Říkala jsem si, že v zahraničí budu mít větší výběr a lepší možnosti.

Bojíte se jaderných elektráren?

Možnost%
Ano.35,7
Ne.64,3

A co plánuješ, až budeš mít doktorát v kapse? Zůstaneš v Čechách, když svou práci v Srbsku dělat nemůžeš?
To je docela klasická otázka, v podmínkách stipendia bylo, abych svoje nabyté znalosti využila v Srbsku...

Ale to přece nejde, když vaše zákony zakazují využívat jadernou energii...
Mohla bych se třeba snažit, aby se u nás otevřela alespoň katedra jaderné fyziky. Ale pravda je, že tomu moc velké šance nedávám. A abych se vrátila do Srbska a tam někde dělala v bance, to se mi moc nelíbí.

Takže zůstaneš v Česku?
Uvidíme, co bude...

Můžeš jet do Srbska šířit jadernou osvětu a založit tam první reaktor...
Ano, ano, na to píšu dizertační práci: O projektu výstavby jaderné elektrárny na Balkáně.

V čem vlastně spočívá tvoje práce u reaktoru v Řeži?
Dělám v provozu jaderného reaktoru a různých experimentálních zařízení, které se zde testují.

Dobře, to je ale hodně obecné, moc si pod tím nepředstavím...
Teď třeba zkoumáme experimentální smyčky. To spočívá v tom, že dáváme do reaktoru různé trubky pro parní provoz, který je třeba v Dukovanech a Temelíně. Zjišťujeme, jak se různé materiály trubek chovají v různých teplotách, když jsou vystavené radioaktivitě a tak...

Jak vypadá tvoje pracoviště?
Je to vlastně testovací místo pro ostrý provoz. Sedím před deseti různými monitory a hlídám, aby všechno fungovalo tak, jak má.

Není to nebezpečné, když testujete věci, které ještě nejsou vyzkoušené?
Ty testy se nedělají ze dne na den, ale třeba čtyři roky. Netestuje se to jen u nás, ale i v Dukovanech a Temelíně. Výzkum je dlouhý a jednou z věcí, které se nejvíc hlídají, je právě bezpečnost.

Reaktor

Teď se budu vyptávat trochu osobně – jak to působí na chlapy, že jsi jaderná fyzička?
Zrovna včera jsem někde četla jeden vtip, ve kterém se jakási dívka ptala své kamarádky, jak spolehlivě odpálkovat otravného kluka na zábavě: Stačí říct, že jsi jaderná inženýrka, a je to. Opravdu to tak občas funguje. I když daleko víc se setkávám s tím přístupem, že se lidé mé práce bojí. Jsem vždycky naštvaná, že když se řekne štěpení jádra, tak si hned každý představí Černobyl a nějakou pohromu. Snažím se jim vysvětlit, že to tak není.

A jak to tedy je, máš partnera?
Mám.

On je také jaderný fyzik?
Není, studuje mobilní komunikaci. Ale mě telefony moc nezajímají, takže si ze sebe pořád děláme legraci. Vždycky říká, že jak dělám u toho reaktoru, že za chvíli nebudeme potřebovat doma svítit, protože budu svítit jen já. Snažím se mu vysvětlit, že to tak není.

Jak často se dostaneš domů, do Bělehradu?
Teď už tak často ne. Když jsem ještě nepracovala, tak jsem byla doma pětkrát, šestkrát do roka, teď se k nám dostanu tak dvakrát...

Proč myslíš, že tenhle obor ženy zrovna moc neláká?
Nevím, jsou tam asi dvě věci. Je těžké najít si mezi tisíci mužů tu správnou cestu. Jsem třeba první žena v Řeži, která si udělala operátorské zkoušky na reaktor, a není to tím, že by tam nebyla žádná jiná žena, ale spíš tím, že se žádná nechtěla mezi ty chlapy prokousávat. A pak je ta práce i docela složitá, málokterá žena chce někde něco šroubovat a montovat, což k tomu taky patří.

Marija Miletić

A ještě mi prozraď, čím se baví jaderná fyzička - máš nějaké koníčky, nebo jen tu práci?
Rozhodně mám koníčky. Ráda čtu, i když na to moc času nemám, takže čtu většinou cestou do práce a z práce. Chodím běhat a pravidelně dvakrát týdně plavu. V Srbsku jsem byla akvabelou, dva roky jsem byla v národním týmu, se kterým jsme nikam nejeli, protože nebyly peníze. Láska k vodě a plavání mi ale zůstala.

Co tě na Česku nejvíc překvapilo?
Zima. Tedy vlastně teplo, zima je tu stejná jako v Srbsku – ty dva stupínky se ztratí – ale léto je tady mnohem chladnější. To naše srbské sluníčko mi chybí.


Odcházel jsem z rozhovoru a doprovodil Mariju na metro. Hlavou se mi honila spousta dalších otázek, zajímal mě princip štěpení jádra, kde se bere jaderný odpad a co to vůbec je. Zajímalo mě... bylo by to vážně na dlouho a na spoustu popsaných stránek. A tak jsme se cestou k metru nakonec bavili o obyčejných věcech. Přesto ve mě zůstala pachuť něčeho nedořečeného. Myslím, že s Marijou zase někdy na čaj a poklábosení o fyzice zajdu.

   
11.05.2010 - Rozhovory - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Jakub D. Kočí [*]

    molinka — #7 Nabídla mi ji jedna agentura, která se snaží popularizovat vědu :-)

    superkarma: 0 12.05.2010, 10:01:33
  2. [7] molinka [*]

    zajímavý článek, slečna je borec! Sml67 jen by mě zajímalo, jak si na ní Jakube narazil. Slečna se ozvala sama a nebo si ji nějak vyhledal? Sml58 příště prosím více takových článků, je mnohem zajímavější číst rozhovory s "obyčejnými lidmi" než články, které jsou i na jiných serverech Sml16

    1. na komentář reaguje Jakub D. Kočí — #8
    superkarma: 0 11.05.2010, 16:55:36
  3. avatar
    [6] peetrax [*]

    Sympatická holka a zajímavý rozhovor! Sml67 Sml16

    superkarma: 0 11.05.2010, 11:49:58
  4. avatar
    [5] SStream [*]

    Marija je moc sympatická. Smekám před její volbou a odhodláním. Moc zajímavý článek, vůbec jsem netušila, že je např. Srbsku štěpení jádra zakázané. Je ovšem pravda, že jako jadernou fyzičku v bílém plášti si tuhle sluníčkem zářící slečnu moc nedovedu představit Sml30

    superkarma: 0 11.05.2010, 09:48:49
  5. avatar
    [4] Zázvorka [*]

    Moc zajímavý článek a odvážná dívčina! Držím jí palce! Je dobrá!!

    superkarma: 0 11.05.2010, 08:59:14
  6. avatar
    [3] Suzanne [*]

    Ta baba se mi líbíSml67

    superkarma: 0 11.05.2010, 07:09:18
  7. [2] catsiam [*]

    Držím Mariji palce, ať najde zajímavou práci, co ji bude bavit - tedy pokud možno zůstane někde u výzkumu. Pro mne představa, že budu sedět v jaderce ve velínu a sledovat celou směnu monitory, na kterých se nesmí změnit údaje - a ony se taky snad v 99% nezmění - byla ubíjející. Dovolenou a směny vám zaměstnavatel naplánuje snad 5 let dopředu. A jediné vzrušení v práci jsou plané poplachy ...

    superkarma: 0 11.05.2010, 07:03:01
  8. avatar
    [1] kareta [*]

    to je ale KUS ŽENSKÉSml67

    superkarma: 0 11.05.2010, 06:33:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme