Reklama

Marie Rottrová slaví zítra narozeniny (narozená ve Štíru – 13. listopadu 1941 v Ostravě-Hrušově) a od Supraphonu dostává dárek v podobě alba „Čas motýlů“, na němž je 20 nejkrásnějších písniček s texty Jaromíra Nohavici. Dostalo název podle nejstarší vydané nahrávky, kterou Jarek pro první dámu soulu otextoval v roce 1974.

Kdo přišel na nápad oslovit v té době ještě docela neznámého ostravského písničkáře, aby pro vás, již tehdy velmi populární zpěvačku napsal texty?
Přišli s tím hudebníci ze skupiny Flamingo. Baskytarista Jiří Urbánek složil krásnou muziku a nabídl ji k otextování právě Jarkovi. Tak vznikla romantická písnička „Čas motýlů“.

Jaromír Nohavica sám řekl „Já jsem vždy skládal písničky hlavně pro sebe. Ale psát texty pro Marii – to byla velká radost. Ona ví, o čem zpívá.“ Znali jste se nebo vás sledoval jen na dálku?
S Jarkem jsme se potkávali v ostravském rádiu, kde byli zaměstnaní oba jeho rodiče. Taky jsem ho vídala v bistru u Waldemara, naproti rozhlasu, kde se scházeli ostravští muzikanti.

Marie

Na textaře jste měla štěstí - Jaroslav Wykrent, Jiřina Fikejzová, Pavel Vrba - většinou se z vás stali i přátelé… Řekla jste mi kdysi, že si myslíte, že to, že vás dobře znali, se odrazilo i v jejich textech. Liší se v tom nějak tvorba Jarka Nohavici pro vás?
Jarek Nohavica mi psal texty, které se od sebe obsahem dost lišily. Řekla bych, že si na mně odzkoušel všelicos. Třeba nostalgický text u „Čaje o páté“, milostný - „Buď mou nadějí“, hravý jako je v písničce „Lakomá“, hádavý „Běž si!“ i sexy „Dívka, která spí jen tak.“ A všechny ty písničky se mi interpretovaly výborně, v každé jsem se našla.

Jak se vám učily Jarkovy texty – nejsou vždy úplně snadné, jsou to spíš básně?
Nikdy jsem se texty moc neučila. Když jsem před natáčením desky zkoušela nové písničky, tak se mi potom k té melodii vybavovala slova úplně samovolně. Jarkovy texty krásně plynou, jsou logické a  tvoří nedílný celek s muzikou. Někdy se zdá, třeba v písničce „Lakomá“, že Jarek složil i melodii.

V osmdesátých letech přišla jakási druhá vlna spolupráce s Nohavicou – a vznikla Ulice Na závrati a několik dalších. Lišily se tyhle texty nějak? Překvapily vás něčím? Vznikaly vždy na hudbu, anebo i opačně – že vám Jarek dal text a nějaký skladatel ho teprve posléze zhudebnil?
Mám hluboký vztah ke třem velmi emotivním písničkám, které napsal  Jarek společně s Jirkou Urbánkem. „Tak tohle je láska“, „Muž a pes a „Když je mi nejhůře“. V osmdesátých letech mi Jarek otextoval i několik převzatých písniček – „Muž č. 1“, „Dívka, která spí jen tak“, ale naše společná nejslavnější písnička je „Lásko, voníš deštěm“ od Black Sabath. Od jejího vzniku ji zpívám na všech koncertech, kdybych ji vynechala, fanoušci by mi to asi neodpustili. Ozzy Osbourne u nás několikrát koncertoval, ale tuto písničku (She s gone) nikdy nezazpíval. Já se směju, že je asi pro něj těžká. Ani nevím, jestli tuší, že je u nás tak populární.

Jarek Nohavica o vás řekl, že jste „optimisticky smutná“. Myslíte si to také o sobě, třeba proto, že jste zrozená ve Štíru?
Já jsem rozhodně pozitivní, optimistický člověk. Nevím, jestli jsou Štíři takoví, ale jsem ranní ptáče a to se nezměnilo ani při mém večerním povolání. Prostě ráno jsem nabitá energií a vidím před sebou pěkný den.

Vy jste také Jarka Nohavicu pozvala už v roce 1983 do svého pořadu Divadélko pod věží. Vaše pořady byly velmi příjemné, nestýskalo se vám později po nich?
Ráda vzpomínám na Divadélko pod věží. Dostala jsem od ostravské televize šanci vyzkoušet si něco nového a mě to až neskutečně bavilo. Setkala jsem se tam s mnoha úžasnými lidmi a měla jsem možnost zazpívat si svoje nové písničky. V devadesátých letech jsem dostala několik nabídek na obdobný pořad, ale nechtěla jsem v tom dál pokračovat. Těch pět roků natáčení jsem si moc užívala a sama jsem to pak ukončila. Cítila jsem, že toho bylo dost, tak akorát.

Neočekávaně chystáte několik vánočních koncertů. Zazní na nich i něco z desky „Čas motýlů“?
Před dvěma lety jsem se rozhodla, že přestanu koncertovat a kéž by to bylo tak jednoduché jako u Divadélka! Najednou se mi začalo stýskat a s vidinou dlouhých zimních večerů jsem dospěla k tomu, že si udělám radost a uspořádám pár vánočních koncertů. Vím, že tím potěším i své fanoušky a příznivce. A samozřejmě zazní i písnička „Lásko, voníš deštěm“.

Zdroj a foto: tisková zpráva