Bulvár

Marie Rottrová: Po koncertě piju pivo

Zpěvačka Marie Rottrová letos oslaví 70 let. Právě vydává vzpomínkové trojalbum Zlatá kolekce 1968–2010. My jsme si s ní ale popovídali například i o tom, jaké to je v sedmdesátil letech aktivně koncertovat...

Marie Rottrová

Populární zpěvačka Marie Rottrová se narodila 13. listopadu 1941, na podzim tedy oslaví 70 let. Když jsme se setkali v budově Supraphonu, byl jsem mile překvapen, jak svěžím dojmem tahle dáma české pop-music působí...

Letos oslavíte kulatiny. Chystáte pro své příznivce nějaké překvapení?
Je to hlavně překvapení pro mě, protože jsme nikdy neslavila své narozeniny na jevišti. Byla jsem ale přemluvena – vlastně ukecána – abych to udělala. Chystám veliké turné se světly, dechy, vokalistkami a ostravskou skupinou Flamingo. Koncerty budou ve sportovních halách a v Ostravě by to měla točit televize. Bude to spíš tedy taková televizní show, trochu podobná té, kterou jsme dělali na závěr Divadélek pod věží k otevření ČEZ Arény. Ostravská televize mi tenhle pořad nabídla. V Praze pak bude poslední koncert točit česká televize.

Bude se koncertů účastnit i kapela Neřež, se kterou často spolupracujete?
Budou tam jako hosté Zdeněk Vřešťal a Vítek Sázavský.

Jaký je to pro vás pocit, zpívat písně Zuzany Navarové?
Skvělý, naprosto skvělý. Když mi v roce 2001 Zdeněk Vřešťál a Vítek Sázavský nabídli, že mi vyprodukují cédéčko, byla jsem překvapená, ale moc mile. Zuzana mi hned nabídla dvě písničky. Obě jsem okamžitě vzala, i když je ona sama zpívala s kytarou, hned jsem si dokázala představit, jak je budu zpívat. Ve studiu jsem je měla hned natočené, snad skoro napoprvé. Strašně ráda jsem to zpívala.
Po dvou letech jsem měla vydávat další cédéčko a Zuzana mi nabídla Žaluzie. Krátce nato ale umřela a já dlouho cédéčko nevydala – šest let byly v šupleti. Natočila jsem tedy tři písničky Zuzany Navarové, jedna je hezčí než druhá, Žaluzie jsou vyloženě šlágr.

Marie Rottrová právě vydává nové album s názvem Zlatá kolekce 1968–2010. Jedná se o trojcédéčko, které obsahuje 65 písniček. I na něj jsem se populární zpěvačky vyptal...

Vydáváte teď nové album, je to takový průřez vaší tvorbou, co na něm vaši posluchači najdou?
Je to průřez repertoárem od konce 60. let až do posledního novinkového alba, které vyšlo před dvěma lety. Jsou – kromě největších hitů, které na výběrech musí být – písničky z cédéček, které nevyšly u Supraphonu a jsou tam písničky z archivu ostravského rozhlasu.

Bylo těžké, vybrat jeho obsah?
Měla jsem asi sto tipů, které jsme tak různě přebírali, až jsme vybrali. Roli hrála stopáž, nálada, atmosféra. Půl na půl jsou to převzaté písničky, takže hrála roli také práva. Chtěli jsme,a by výběr dával nějaký smysl – myslím, že se to podařilo. Cédéčko má svou tvář.

Poslední novinkové album Stopy vydala Marie Rottrová v roce 2009. Zajímalo mě, jestli chystá nějaké další novinkové písničky...

Chystáte nějaké album s novými písničkami?
To je otázka – nevím to. Trošku přemýšlím, že bych si začala psát nějaké písničky sama. Celý život maličko závidím autorským zpěvákům, kteří si napíšou písničku, zazpívají si to, nemusejí se za nikoho schovávat, nebo naopak někoho podporovat tím, že mu zazpívají jeho písničku. Udělat svoji výpověď je ideální, co může zpěváka potkat. Zpěvák jinak jde s kůží na trh svým zpěvem, ale interpretuje často myšlenky a hudbu někoho jiného.
Hodně mě to láká, přemýšlím nad tím, a až budu mít trošku času... Už jsem přestěhovala klavír do své pracovny, tak uvidím...

Nebála byste se, je to přece jen něco trochu jiného, nerozklepala by se vám před diváky kolena?
To je otázka, ale mně se kolena tak snadno nerozklepou (směje se). Byla by to premiéra. Musím udělat první písničku a potom uvidím.

Dnes je velice populární pěveckou disciplínou muzikál. Marie Rittrová však v žádném muzikálu nevystupuje – přišlo mi to zvláštní, tak jsem se neváhal zeptat.

Možná se pletu, ale nezaznamenal jsem vás v žádném populárním muzikálu. Jaký to má důvod?
Nepletete se, žádnou roli jsem nepřijala (smích). Muzikál mě nebaví, jako žánr mi nic neříká a ani nechci být součástí muzikálu.

Závěrem rozhovoru, když už byla atmosféra skutečně vlídná a uvolněná, jsem si troufl i na osobnější otázky...

Nechci se vás nijak dotknout, ale jste ve věku, kdy jsou běžně lidé v důchodu. Zajímá mě, jak vlastně vypadá pěvecký důchod?
Můj pěvecký důchod je prostý: zpívání, ježdění, koncertování... stále jsem někde. Zkrátka pracuju jak mourovatá. Před turné jsem si udělala trošku pauzu, mám jen pár koncertů na Slovensku, něco tady na Portě s Neřež. Chci si teď trošku odpočinout a odpočinout i diváky. Těším se, že odjedu na chvilku za synem do Kanady.

Je ve vašem věku obtížné (člověk si dokáže představit různé komplikace) být třeba hodinu v kuse na jevišti a podávat maximální výkon?
Není to těžké v případě, že máte za sebou kapelu, se kterou vás baví zpívat, že máte písničky, které vás baví zpívat, a před sebou máte publikum, pro které vás baví zpívat. Pak to vůbec není těžké – kapela vás nabije, publikum vás nabije a je to dobré. Horší je, když zpívám na polo-playback na nějakých firemních či podobných akcích – to opravdu zvládnu 45 minut a končím. I když někdy se stane, třeba na nějakém vinobraní, že jsem zpívala a tři tisíce lidí pode mnou bylo nadšených, tak to pak člověka překvapí.

Jak to máte před vystoupením – přijíždíte na poslední chvíli, nebo se snažíte být na místě zavčasu?
Nepřijíždím na poslední chvíli. Přijíždím většinou už s pianistou – jsme dvě hodiny před vystoupením na jevišti, máme zvukovou zkoušku, pak si dám kávičku... Jsem ráda sama v šatně, nemám moc návštěvy před koncertem. Hodinku předem si se sebou maličko pohraju – vlásky, namaluju se a v šatně se pěkně připravím.
Když zpívám s Neřež, tak kluci hrajou přede mnou, tak se do nich zaposlouchám, to mě krásně naladí. Diváci jsou připravení... navíc se mému publiku Neřež líbí. To spojení je úžasné: Publikum Neřež objevilo mě a moje publikum objevilo Neřež. Děláme si vlastně vzájemnou službu, je to hrozně fajn.

Když je po vystoupení – je to přece jen práce – jste hodně vyčerpaná? Dovedu si představit, že pracuji osm hodin na počítači, nebo někde na stavbě a jsem zpocený. Jaké to je na po koncertě...
Jsem vždycky tak nakopnutá, že nemohu vůbec spát. Dlouho se mi v hlavě ozývá jedna písnička z koncertu a zpívám si ji stále dokola. A hned po koncertě mám hroznou chuť na pivo nebo na sklenku vína. Potřebuju se nějak uklidnit, dám si jedno pivo a je to.

Jaké pivo?
Aby to nebyla reklama (smích). Svijany a někdy Gambrinus.

Kam dál?

   
24.03.2011 - Kultura - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [7] Žofie [*]

    Velice příjemná a elegantní dáma Sml59

    superkarma: 0 07.12.2012, 08:37:57
  2. avatar
    [6] spiderlorka [*]

    Krásná žena, umí stárnout s elegancí a moc ji to přeji a tiše závidím. Sml59Sml59Sml59Sml59

    superkarma: 0 28.03.2011, 20:45:00
  3. avatar
    [5] RenataP [*]

    Úžasná žena... loni na podzim jsem strávila naprosto netypicky hodinu u našeho reginálního rozhlasu.... když tam byla hostem. Nadlouho mě to nabilo pozitivní energií....

    Sml67

    superkarma: 0 24.03.2011, 13:53:01
  4. avatar
    [4] Klára Wimmerová [*]

    *modrá — #2 Já bych to ráda opravila, ale musím poprosit našeho programátora, aby s tím nebyl problém kvůli vyhledávačům... omlouvám se a snad to budu moct napravit.

    superkarma: 0 24.03.2011, 10:39:37
  5. avatar
    [3] enka1 [*]

    Sml22PANÍ ZPĚVAČKA

    superkarma: 0 24.03.2011, 09:58:51
  6. avatar
    [2] *modrá [*]

    opravte si v názvu to pivo a bude to OK

    Maruška je skvělá, krásná, má krásný písničky a styl a šmrnc !

    1. na komentář reaguje Klára Milošová — #4
    superkarma: 0 24.03.2011, 09:47:07
  7. [1] Anai [*]

    Tuhle zpěvačku jsem měla vždycky moc ráda, víc, než všechny ostatní její generace či mladší (H.Vondráčková). Nicméně koncertovat v 70. letech je naprosto normální, stejně tak, jako hrát divadlo! V 80. letech můj otec běžně koncertuje a pravidelně (jezdí po domovech důchodců a naplňuje stále ještě fanynkami i pražské sály). Doma je to prostě už důchodce, ale na jevišti, úplně někdo jiný. No a spousta herců hraje docela náročné role i okolo devadesátky - třeba pan Lipský. Květa Fialová hraje každý den třeba i dvakrát (zájezdové a pak pražské představení) a je jí 82....

    superkarma: 0 24.03.2011, 08:32:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme