Občas bývá zaměňována za proslulou „travičku“ Kateřinu Medicejskou. Něco společného ale přece jen měly. Obě pocházely z Florencie ze slavného bankéřského rodu Medici, i když blízké příbuzné nebyly. Ačkoli tedy nepocházely z královské krve, obě se staly vlivnými francouzskými královnami a regentkami vládnoucími za své syny.

Marie se narodila v roce 1575 ve Florencii jako dcera toskánského vévody Franceska di Medici a Johany Habsburské. Vlastně tedy pár kapek královské krve v sobě měla. Její babičkou byla totiž česká královna Anna Jagellonská, kterou ovšem Marie nepoznala. Ta totiž zemřela právě po porodu své nejmladší dcery Johany. A když půjdeme dále do minulosti, zjistíme, že Mariiným předkem v této matčině linii byl i sám náš Karel IV.

Marie MedicejskáMarie Medicejská, tento portrét od Rubense je v Louvru

Mariina matka Johana to neměla vůbec ve  Florencii jednoduché, i když Medicejským imponovalo, že se stali příbuznými habsburského císaře Maxmiliána, Johanina bratra, který svatbu dojednal.

Johany, která byla mimořádně vzdělaná a ovládala pět jazyků, si velice vážil její tchán Cosimo Medicejský, ovšem její manžel ji neustále podváděl a ponižoval. Když v jednatřiceti letech následkem pádu předčasně porodila za krutých bolestí své poslední dítě a následně zemřela, přišla Marie Medicejská jako tříletá o matku. Dokonce se hovořilo o tom, že se na její smrti podílel právě manžel se svou milenkou, ale to nedávné antropologické výzkumy vyvrátily. Marie pak vyrůstala se svou starší sestrou v nádherném paláci Pitti odděleně od otce, který se brzy po smrti matky oženil se svou dlouholetou milenkou. Marie se zatím učí několik jazyků, ovšem vůbec ne francouzsky, vzdělává se v hudbě a malířství, sama také krásně maluje. Ve čtrnácti letech jí prý jedna jeptiška prorokuje, že se stane francouzskou královnou.

Pitti

Palazzo Pitti ve Florencii dnes ukrývá pět galerií s opravdovými skvosty – zde Marie vyrůstala

Pitti

Interiéry paláce jsou opravdu nádherné

V roce 1600 se Marie skutečně provdala za francouzského krále Jindřicha IV. Navarrského. Jak k tomu došlo? Jindřich byl původně ženatý s dcerou Kateřiny Medicejské Markétou z Valois, zvanou Margot, takže si Marie vlastně vzala Kateřinina zetě. Manželství bylo bezdětné a nefunkční, a tak bylo rozvedeno.

Tehdy měl Jindřich v plánu oženit se se svou milenkou Gabriellou ďEstrées, s níž měl tři nemanželské děti (milenek měl hodně a nemanželských dětí ještě víc). Jenže Gabrielle za podivných okolností umírá, a tak se Jindřichův pohled obrátil do Itálie.

Potřeboval vyrovnat své dluhy vůči toskánskému vévodovi Ferdinandovi, což byl Mariin strýc. Vše tedy vyřešila svatba Jindřicha s tehdy pětadvacetiletou a docela hezkou Marií, které v Paříži přezdívali „tlustá bankéřka“. Už v době svatby sice nepatřila zrovna k nejštíhlejším, ale skutečně barokních rozměrů nabyla díky šesti porodům. I když bylo manželství vyloženě obchodní záležitostí a Marie dostala velké věno, příliš šťastné nebylo. Jindřich si na Marii nakonec zvykl, milenky si však neodpustil, což ji dost uráželo. Dlouho však otálel s její korunovací na francouzskou královnu. Odhodlal se k tomu až po deseti letech, když odjížděl do války. Z té se sice vrátil živ, ale brzy jej probodl fanatický vrah Ravaillac. To bylo v roce 1610, a protože malému Ludvíkovi, kterého známe ze Tří mušketýrů jako Ludvíka XIII., bylo teprve devět let, vládla za něj Marie jako regentka.

Je zajímavé, jak dobře vycházela Marie Medicejská s bývalou královnou Margot, která měla hezký vztah k jejím dětem a pomáhala je vychovávat spolu s některými dětmi Jindřichových milenek. Zvláště budoucí Ludvík XIII. si prý Margot velice zamiloval, matka Marie Medicejská se k němu chovala víc než chladně a příliš nevěřila v jeho schopnosti.

Fontána di MediciVolně přístupná Lucemburská zahrada patří mezi Pařížany k nejoblíbenějším místům pro pikniky, Marii Medicejské měla připomínat florentinskou zahradu Boboli. Zde Fontána di Medici

V době Mariina regentství se k moci dostal kardinál Richelieu. Jinak se ale Marie nechávala negativně ovlivňovat svou kamarádkou z dětství Leonorou Galigai, jež s ní přišla z Florencie, a jejím manželem Concinim. Těm v Paříži zajistila velké bohatství i tituly. Mladý Ludvík XIII. se ale nečekaně spojil s bývalým Mariiným spojencem Richelieuem, Leonory a Conciniho se zbavil a svou matku poslal do vyhnanství.

Lucemburský palác

Lucemburský palác, jeden z nejkrásnějších v Paříži, si nechala postavit Marie Medicejská. Dnes je sídlem Senátu a běžně veřejnosti přístupný není

Kardinál Richelieu nám sice díky Dumasovi zrovna moc sympatický není, ale ve skutečnosti to bylo malinko jinak. Byl to velmi schopný politik a mecenáš umění, vůči králi Ludvíkovi XIII. byl vždy loajální. Podařilo se mu v době jeho vlády nastolit ve Francii pořádek, i když jeho praktiky vůči nepřátelům nebyly z nejčistších. Marie Medicejská proti němu sice z vyhnanství intrikovala, ale k moci se už zpět nedostala a se synem se už také neusmířila. Pobývala od roku 1631 nejprve ve španělském Nizozemí, potom v Anglii na dvoře Karla I. a nakonec zemřela v roce 1642 v Kolíně nad Rýnem…

Lucemburský palác 

Interiéry Lucemburského paláce jsou přístupné pouze jednou v roce v rámci tzv. Journées européennes du patrimoine. Nám se palác podařilo navštívit právě při této příležitosti v září 2014

Foto: Jiří Lády

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama