Krásná, přitažlivá a statečná osobnost, narozená ve Štíru. Jako matka i žena vytrpěla své, jako královna zemřela hrdě pod gilotinou.

Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, známá především jako Marie Antoinetta byla patnáctým a předposledním potomkem panovnice Marie Terezie.

Arcivévodkyně rakouská, císařská princezna rakouská, královská princezna uherská a česká, korunní princezna a královna francouzská a navarrská se narodila 2. listopadu 1755 ve Vídni.

Ludvík je ošklivý a tlustý

Nikdo se nedospělého čtrnáctiletého děvčátka neptá, jestli chce ošklivého Ludvíka za manžela. Konec konců je vychována a předurčena stát se manželkou krále Francie. Co na tom, že o rok starší adept na trůn je tlustý, neimponující a, jak se brzy ukáže, rovněž psychicky labilní a sexuálně „jiný“. 
Svatba se koná roku 1770. O čtyři roky později se její manžel stává králem.

Její krása dráždí kde koho

Marie vyniká půvabem. Je to na svou dobu překrásná žena. Její portréty se malují samy a Ludvík je její osobou doslova fascinován. A nejen Ludvík. Mladá královna okouzlí kde koho. Také aby ne, stručný horoskop, který naleznete pod článkem, je malou škvírkou do její zvláštní duše, osobní statečnosti i přitažlivosti. Byla štíhlá s jemnými rysy a hladkou růžovou tváří. Podobala se otci Františku Štěpánovi. Měla široké čelo, velké, od sebe vzdálené oči a plné rty. Pomněnkově modré oči měla Antonie po matce.

Jako matka i žena vytrpěla své

První dítě, dcera, Marie Tereza „Madame Royale“ se mladé královně narodí po osmi letech manželství 19. prosince 1778 v 11.30 hodin. Je jediným potomkem Ludvíka a Marie, který přežije Velkou francouzskou revoluci.

Ludvík má problémy v sexuální oblasti a je psychicky narušený. Svou ženu ale vřele miluje a ona se k němu chová jako k příteli.

Královna touží po synkovi. Několikrát však potrácí. Citové útrapy si vynahrazuje obrovskou zálibou v drahých šatech, špercích, mušelínu i karetních hrách.
Jakkoli je Ludvík poškozený, je ale také vděčný.
Navzdory tomu, že královnu Marii politika příliš nezajímá, vděčí právě jí král za mnoho nápadů okolo vedení svého úřadu, a tak jí její záliby toleruje a dále platí. Marie utrácí nebývale a státní pokladna ji nechává vcelku chladnou. Má několik desítek šaten, je schopna utratit v přepočtu miliony korun třeba za jedinou objednávku, a co nestihne probendit za šaty, prohrává v kartách. 

Vymodlený synek Ludvík Josef Xaver přichází na svět 22. října 1781. Je však rachitický a má deformované obratle. Umírá v červnu roku 1789 v osmi letech na kostní tuberkulózu.

Příliš mnoho Ludvíků

Další syn, malý vévoda z Normandie, někdy označovaný jako Ludvík XVII, Ludvík Karel, spatří světlo Francie 25. března 1785.


Dítě má světlé vlasy a modré oči. V náročné době nastupující revoluce je královně odebrán a dán na převýchovu. Královna bojuje o svého syna doslova jako lvice, ale není jí to nic platné.
Malý Ludvík Karel si nemá nikdy vzpomenout, odkud pochází a kdo jsou jeho rodiče. Vychovatelem se stává švec Simon, který později končí na popravišti.
Ludvík Karel je vláčen z místa na místo, má mnoho dvojníků, se kterými se různě kupčí a kteří jeden po druhém v chaotické době umírají. 
Nakonec i malý princ Ludvík XVII rovněž umírá za zvláštních okolností, snad na kostní tuberkulózu jako jeho bratr. Jeho tělo je vhozeno do společného hrobu na hřbitově Sainte-Margueritte, neboť zákony o rovnosti v životě stejně jako ve smrti byly stále v platnosti.   

Marie Antoinetta se stala také matkou dcerky Madame Sophie, která se ovšem narodila 9. června 1786 s těžkou tělesnou vadou a měla slabé plíce. V jedenácti měsících malá princezna umírá.

Madame Deficit

Trochu macešsky je Marie Antoinetta často označována jako hlavní viník bankrotu státní pokladny. Přes všechny drahé látky, krajky, šperky, nákladné plesy a jiné drahé koníčky bylo hlavní příčinou bankrotu financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii.

Královna je však trnem v oku mnoha vlivným lidem. Francouzi ji nazývají „pyšnou Rakušankou“, nebo i „rakouskou děvkou“ a prakticky je to právě ona a její osobnost, co je jednou z příčin Francouzské revoluce.

Předposlední kapka

Předposlední kapkou je paradoxně něco, s čím nebohá Marie nemá nic společného a co je vykonstruovanou a dobře připravenou lží. 
Komplot má na svědomí tehdy bezvýznamná, ale protřelá intrikánka hraběnka La Monte. Královnu nenávidí, a tak se snaží všemožně jí uškodit a při té příležitosti i něco pro sebe urvat. Jejím jménem tedy požádá kardinála Louise de Rohana o zakoupení překrásného briliantového náhrdelníku, který má nevyčíslitelnou hodnotu, pro kterou ho ve skutečnosti Marie s těžkým srdcem předtím odmítla. Kardinál uposlechne a stává se i ručitelem tohoto šperku. Ten ovšem Marie nikdy ani nezkusí. Později je kardinál zproštěn obžaloby a všechna vina padá na královnu. Královský pár je nenáviděn a záhy svržen.

Ludvík XVI. je v ovzduší nenávisti a hořící revoluce v lednu roku 1793 popraven. 
Královna Marie Antoinetta je vystavena obrovskému tlaku a žije v nenávisti. Zájem o její osobu neutichá, ale ani ona se nedrží zpátky.

Vzdor ji stál život

Prostředek k projevení vzdoru, odporu a možná i jisté úcty k manželovi si Marie vybírá stylově a po svém. Nechává si ušít bezpočet drahých šatů černé barvy, která je zakázána, a do jiné barvy se již ani přes varování neoblékne. Je to gesto statečné, osobité a vypovídá o její hrdosti i odvaze. Je ale také fatální a je poslední kapkou.

Otřete mi tu gilotinu, ať mi nezamaže límeček

Královna přežívá svého manžela o devět měsíců. Při převlékání do posledních šatů Antoinettu pozoruje dozorce. Její služebná se před ni postaví.


Krásná, upravená a hrdá, leč pohublá královna Marie Antonie Josefa Johana, v bílých honosných šatech a v ruce s krajkovým kapesníčkem namáhavě kráčí směrem ke gilotině. Dav šílí.
Uprostřed popraviště podává katu Henrymu Sansonovi kapesníček se slovy: „Otřete mi tu gilotinu, ať mi nezamaže límeček.“  Je popravena 16. října roku 1793 v Paříži.

                                               

Jaká byla podle horoskopu?

Měsíc ve Váhách – Osobní vzezření a gestikulace se vyznačovaly šarmem a elegancí. Byla zdvořilá, přátelská a příjemná.

Merkur ve Střelci
 – Ve způsobu vyjadřování byla přímá, ráda říkala, co si myslí. Vyžadovala svobodu myšlení. Nejraději by zastávala místo ve veřejných institucích, které poskytují vzdělání, nebo ve státní správě. Jejím vysněným cílem bylo se stát se intelektuální autoritou.

Venuše ve Štíru
- Měla barvitou a přitažlivou osobnost, umělecký vkus a tendenci k výrazným dramatickým kontrastům. Ani v případech, když byla uražena nebo jí někdo ublížil, neztrácela osobní hrdost a důstojnost.

Venuše trigon Uran
- Měla veselou, bujnou povahu, skrývající četná překvapení. Sklon stále vidět slunnou stránku života. Uvedený aspekt ovlivňuje spontánnost, která je důležitá zejména ve výtvarném umění.

Venuše kvadrát Neptun
- Ve snaze uniknout tvrdé realitě života se mohly objevit snahy utéci do světa fantazií. V praxi se to může projevit i ve formě alkoholismu. Aspekt ukazuje na přecitlivělost. Její city byly snadno a bezdůvodně zranitelné. Aspekt může vést někdy k lenosti a k neuspořádanému způsobu života. V milostných vztazích chybí obezřetnost a schopnost zdravého úsudku. Musela mít strach ze smrti, byla opatrná na své zdraví.

Slunce trigon Uran
- Dodává osobní přitažlivost, schopnost vést a řídit a rovněž kreativitu. Ukazuje na silnou vůli a ochotu experimentovat v nových oblastech poznání i snahu vyvolat reformní hnutí. Zastává humanitární názory a postoje. Musela mít velmi vřelý vztah k dětem.

Mars v Raku - Byla nekonfliktní, až k některým problémům laxní. S takovým postavením Marsu musela Marie upřednostnit veselí, pořed řešením náročných úkolů. Všechno její konání směřovalo ke spokojenosti a bezstarostnému životu. Nechápala nenávist, ani intriky.


Reklama