Stejně fenomenální je ve filmu Allison Janney, která za svou roli získala Zlatý Glóbus pro Nejlepší herečku ve vedlejší roli.

Film „Já, Tonya“ nabízí komedii i drama a jeho hlavní hrdinku, s veškerou její dravostí a nezkrocenými emocemi, prostě nelze nemilovat. Výbušná, konfliktní a impulzivní Tonya Harding měla do běžné představy cukrkandlové mrkací panenky a princezničky tančící na ledě hodně daleko. Vztyčený prostředníček místo pukrlete, cigáro místo iontového nápoje, vyceněné tesáky místo líbezného úsměvu. Asi víc zvíře, než kráska. Přesto se z naprosté nicoty zapomenutého amerického maloměsta vypracovala na krasobruslařskou šampionku, jako první Američanka skočila trojitého Axela a uměla diváky i americkou komentátorskou obdobu Petra Vichnara přivést do extáze. V zádech ale měla šílenou a drsnou matku (Allison Janney), učebnicového původce všech možných neuróz, psychóz a hromady dalších poruch osobnosti.

Tonyina vlastní nespoutanost, její okolí i život opravdový holky z vidlákova nakonec nad zářivými sportovními flitry zvítězili. Tonya Harding proto vešla do historie díky spojení s brutálním útokem na její olympijskou soupeřku Nancy Kerrigan. Organizovala ho sama, věděla o něm nebo se jen stala obětí následné štvanice? Útok byl nedomyšlený, ještě hůře provedený a stal se naprostou senzací. 

„Já, Tonya“ je i přes lehce děsivé téma a neuvěřitelný životní příběh především zábavná nekorektní podívaná plná temperamentu, černého humoru, skvělých postav, odpíchnutých skoků a retrokostýmů z přelomu 80. a 90. let. Snímek provází bezpočet filmových cen a nominací, včetně Zlatého Glóbu pro Allison Janney a dalších dvou nominací Zlatý Glóbus pro Nejlepší film v žánru komedie nebo muzikál a Nejlepší herečku v hlavní roli (Margot Robbie).

Reklama