Reklama

Už jako malá nesnášela autority, celý život pak zasvětila boji za zrovnoprávnění žen. Stála v čele hnutí za užívání antikoncepce v Americe. Bojovala proti předsudkům, omezenosti a dogmatům, snažila se ženám pomáhat v jejich nelehkém údělu. Silnou motivací jí byl osud její matky.

Margaret se narodila se v roce 1879 jako šestá z jedenácti dětí do přísně katolické rodiny v Corningu ve státě New York. Jejímu otci Michaeli Higginsovi se příliš nedařilo početnou rodinu uživit. Přesto díky starším sestrám odmaturovala na soukromé škole a chvíli pracovala jako učitelka. Pak se ale vrátila domů. Matka umírala v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu a rakovinu děložního čípku, a tak ji otec požádal, aby o ni pečovala. A tehdy si Margaret uvědomila, jak neskutečně těžký byl život její matky. Byla osmnáctkrát těhotná, porodila a vychovala jedenáct živých dětí! Po její smrti otec automaticky předpokládal, že se bude starat o domácnost. Margaret ale byla jiného mínění. Začala studovat školu pro zdravotní sestry.

Margaret SangerTěsně před dokončením první části studia v roce 1902 se provdala za architekta Williama Sangera a brzy přišla do jiného stavu. Téměř celé těhotenství strávila v sanatoriu a po nesmírně těžkém porodu prvního syna ji lékaři připravovali na to, že bude mít trvalé zdravotní problémy. To si Margaret odmítla připustit. Její zdravotní stav se nakonec zlepšil a jí se narodily ještě dvě děti. Život ženy v domácnosti ji však přestal uspokojovat, a tak po osmi letech začala pracovat jako porodní asistentka a pečovatelka v chudinské čtvrti New Yorku. Zapojila se i do radikálního dělnického hnutí a brzy si uvědomila, že požadavky žen na zrovnoprávnění souvisí s právem ženy svobodně se rozhodnout, zda mít či nemít děti a také ovlivnit jejich počet.

Brzy začala publikovat v časopise The Call názory na ženskou sexualitu a antikoncepci. Její názory byly na svou dobu revoluční, protože psát o těchto tématech zakazoval zákon o cenzuře. I lékaři měli zakázáno o antikoncepčních metodách informovat.

Margaret odjela získat poznatky do liberální Evropy. Po návratu založila Národní ligu pro antikoncepci s cílem ji v Americe legalizovat. Nově založený časopis Woman Rebel (Odbojná žena), kde publikovala, byl po sedmi měsících zakázán. Jakousi náhradou byla brožurka Jak omezit počet dětí v rodině.

Pak si v roce 1916 otevřela v Brooklynu první antikoncepční kliniku. Tu po deseti dnech, kdy ji navštívilo pět set žen, policie zavřela a Margaret Sandersovou zatkla. V soudním procesu byla osvobozena a bylo soudně rozhodnuto, že lékaři mohou ženám poskytovat rady ohledně antikoncepce jako prevenci pohlavních nemocí.

Margaret kritizovala pokoutní interrupce, které ohrožovaly život žen. Argumentovala tím, že budou zbytečné, když budou ženy používat preventivně antikoncepci. Založila Americkou federaci plánovaného rodičovství a Úřad pro výzkum kontroly porodnosti. Její zásluhou se předmět antikoncepce začal vyučovat na lékařských fakultách.

Byla iniciátorkou tzv. Negro projektu s cílem pomoci černošské komunitě dostat se z nejhorší bídy pomocí plánovaného rodičovství. Za to byla kritizována a obviňována z rasismu a narážela také na odpor církve. Rodiče měli podle jejího názoru mít jen tolik dětí, kolik jsou jich schopni uživit a vychovat.

Teprve po druhé světové válce začaly být názory Margaret Sangerové uznávány, a když byla založena v roce 1952 Mezinárodní federace plánovaného rodičovství, Margaret se stala její první předsedkyní. Zásluhou této federace bylo také povoleno užívání prvních antikoncepčních pilulek.

Dnes považujeme za samozřejmé, že si ženy díky antikoncepci mohou svobodně naplánovat počet dětí či dobu, kdy je mít (případně zda vůbec). Tak trochu se o to zasloužila i tato odvážná a obdivuhodná žena …

V seriálu o zajímavých ženách jste si mohli také přečíst: