Reklama

Dovolte mi, abych se s vámi podělila o poznání, které jsem pochytila z manželství mých rodičů a kterou nyní praktikuji v manželství svém.

Jako malá holka jsem to nesnášela - takový to mami, smím a můžu - běž za tátou, ten je hlava rodiny. Jenže táta mě zas poslal za mámou a na mou průpovídku o hlavě rodiny zareagoval tím, že mamka je zase krk, který s ní kroutí. Nakonec to vždy dopadlo dobře a já to povolení vyběhala, ponaučena, jak to v životě či v dobře fungujícím manželství asi chodí.

V mém manželství to funguje téměř stejně - akorát můj manžel o tom neví. Vysvětlení: musím s tou hlavou rodiny kroutit a kývat nenápadně a předem ho na to připravit, aby si manžel nepřipadal jako "podpantoflák". V praxi to vlastně vypadá tak, že to byl jeho nápad a on to tak chtěl... a spokojeni jsme oba dva - jeho blaží pocit vedoucího postavení v rodině a mě zase to, že jsem dosáhla svého. Přeji pěkný den.

Marcela Jelínková

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

Spokojenost na obou stranách... ideální! :)


Pište mi do redakční pošty redakce@zena-in.cz , avon2předmět: Velitel

  • Kdo je ve vašem vztahu tím dominantním?
  • Jste to vy, nebo váš partner?
  • Vyhovuje vám vaše role?
  • Netoužíte ve vztahu po jiné roli?
  • Jaké máte zkušenosti z předchozích vztahů?
  • Byla jste s někým, kdo byl opakem toho, co potřebujete?
  • Máte dominantního partnera a zjišťujete, že byste ráda chvíli velela vy?
  • Na čem se nedokážete dohodnout, v jaké oblasti není žádný z vás dominantní?
  • Jak to fungovalo u vašich rodičů?