Vánoce jsou časem, kdy bychom měli myslet na druhé. Nejen na svou rodinu a blízké, ale i na lidi, kteří se ne vlastní vinou ocitli v nouzi. Zatímco my jsme zhýčkaní, rozmazlení a přesycení, o čemž svědčí povánoční popelnice přetékající jídlem a věcmi, které jsme nahradili novými, žijí někteří lidé v chatrčích na hranici bídy.

maranta

Je čas se nad sebou zamyslet a pomoct potřebným. Proč vyhazovat třeba oblečení, které může ještě někomu posloužit. Konkrétně občanům a dětem v sociálně ohrožených oblastech na Zakarpatské Ukrajině.

marantha

Ještě před 2. světovou válkou to bylo Československo a dodnes tam žijí lidé, kteří si staré dobré časy pamatují. Žijí tam většinou chudí, ale pracovití lidé. Jsou občas postiženi záplavami z roztávajícího sněhu z Karpat, když se podaří odstranit škody, postihne je sucho. To jsou hlavní důvody, proč se snaží od nich na západ najít práci a případnými výdělky pomoci doma.

maranta

V horách je to podobné, žijí tam starousedlíci, ale kolem dokola nevidíte žádný blahobyt. Navzdory tomu jsou lidé zvyklí, přesto pomoc s vděčností přijímají. Obnovit jejich šatník, dát na vědomí, že o jejich starostech někdo ví, že někdo pomůže, když je špatně.

Pomozte i vy.

Ve dnech 13. až 15. prosince 2009, mezi desátou a dvacátou hodinou, pořádá občanské sdružení Maranatha a její oddělení Maranatha Help dobročinnou sbírku použitého šatstva a textilií v prostorách nově otevřeného Společenského centra, Za Brumlovkou 1519/4 v Praze 4.

Nyní, již po několikáté, se Maranatha Help pod vedením pana Rudolfa Reitze vydá zpět do Ukrajiny s humanitární pomocí. Jednu z takových svých cest nám pan Reitz přiblížil:

Na hranicích Vyšné Nemecké-Užhorod nás čeká náš kolega a spolupracovník Ivan. Pomáhá kamionu s humanitární pomocí ulehčit proces s celními úřady. Čeká pokaždé, protože je odpovědný za proces rozdávání pomoci na Zakarpatsku. Když dojede kamion do okresního města a čeká na vyclení, Ivan mezitím plánuje návštěvy do oblastí, kam plánuje rozdávání. „Chcete do hor, nebo podél řeky Tisy?“ „Tam i tam,“ odpovídáme. Chceme si domů přivézt obrázky, které dokumentují situaci. Fotky poslouží pro ty, kteří tam nejezdí anebo jen prostě nevěří.

Vlevo do hor, nebo vpravo do nížin, je to vlastně stejné. Čím dál od města se mění ráz krajiny, silnice se mění na děravé, polní cesty. Je nám líto auta, které nás veze. Za olšovým a vrbovým lesem nám Ivan ukazuje, jak vypadá osada Vrbovec. To nejsou domky, ale chatrče. V nich nejsou zvířata, ale lidé. Před 50 roky je státní správa vystěhovala jako nepohodlné a zpět už se nikdy nevrátili. „Sem pomůžeme oblečením a jídlem,“ říká Ivan.

Před naším odjezdem domů ukazuje Ivan celní doklady. Razítka dokladují ukončený celní proces a stovky podpisů potvrzují převzetí oblečení, nábytku a potravin.

marantaTo je důvod, proč plánujeme další sbírku. Chceme poprosit ochotné dárce, aby se k projektu humanitární pomoci na Zakarpatsko přidali.

Rudolf Reitz

Maranatha Help

Více na:  www.maranatha.cz

Reklama