Vztahy

Manželství kvůli jistotě


Většina lidí, když slyší o manželství z vypočítavosti, představí si, jak jeden z partnerů má holou řiť a druhý se topí v penězích - žádná láska – jen peníze.

V podstatě jsem se vdala z vypočítavosti taky. Ne kvůli penězům, ale kvůli pocitu jistoty. Jako malá jsem měla nepříjemnou příhodu s mužem, který mě nutil sledovat jeho sebeukájení. Vyhrožoval mi, že pokud to řeknu rodičům (bylo mi osm a celá událost se odehrála na hřbitově...), přijde k nám domů a zabije mi mámu i tátu. Od té doby jsem se hrozně bála - lidí a chlapů o to víc.

Možná proto, když jsem začala pokukovat po "chlapech" jsem vybírala spíš ty, kteří vypadali jak z ochranky prezidenta. Můj současný muž rozhodně nevypadal jako nějaký třasprdelka. Dokonce to byl pěkný rváč, ale ke mně  se choval vždycky jako ochránce. Když mne objal, měla jsem pocit, že se mi nemůže nikdy nic stát. Vždycky byl ohleduplný a starostlivý, ale běda, kdyby se ke mně přiblížil jiný muž... Myslela jsem si, že je to chlap - bojovník, který když se dostane do jakýchkoliv nesnází, bude se rvát aby se z nich dostal.

Jenže stačila jedna špatná zkušenost. Manželův kamarád mu nabídl, aby pověsil na hřebíček svou práci a šel pracovat jako pojišťovací agent. A byl tu problém. Manžel neměl dost "drzosti", která je pro výkon tohoto povolání potřeba, navíc kamarád mu nepomohl tak jak měl, aby se zapracoval a tak po několika nepříliš úspěšných měsících zůstal manžel doma a bez práce.

Seděl v obýváku, zkroušený. Nehledal nic nového - čekal, až se mu někdo ozve. Snažila jsem se mu pomáhat vyhledáváním práce na internetu, ale ani si ty nabídky nepřečetl. Zahrabal se do své depky. Nechápala jsem to, protože když jsem byla sama bez práce, tak jsem se snažila každý den  a on se 3 měsíce nehnul z obýváku. Hádky a křik byly u nás na denním pořádku. Přiznám se, že jsem byla velmi zklamaná jeho přístupem. Vím, že kdyby se dala tahle situace vyřešit ranou pěstí, tak (i když už se dávno nepere) by ji vyřešil hned, ale takhle...

Po nějaké době přišel známý a nabídl mu práci u nich ve firmě, ale o tu nedávno přišel... teď je doma. Pracuje na zahradě. Když se ho zeptám, jestli někam volal nebo někde byl, vymluví se, nebo převede řeč jinam. Hledám mu nabídky na netu, ale zatím o ně nejeví zájem. Bojím se, že brzy začnu křičet...

Danulinka


 Milá Danulinka,

pevne verím, že všetko dobre dopadne :-)  Chlap bojovník je muž so srdcom bojovníka!


Krásny zbytok dňa :-)

   
08.06.2006 - Láska a vztahy - autor: Natálie Rolková

Komentáře:

  1. [4] mami [*]

    Držím palce, aby to dobře dopadlo a on se zase brzo "chytil". Je to pro silné nervy, tak ať je máte.
    PS: Chlapi tyhle situace zvládají mnohem hůř než my. Nasměrujte ho šikovně k psychologovi na úřad práce - bývá to dobrá cesta.

    superkarma: 0 08.06.2006, 22:26:30
  2. avatar
    [3] Enya [*]

    superkarma: 0 08.06.2006, 17:53:48
  3. avatar
    [2] Asdareel [*]

    Upřímně řečeno, k chlapům, kteří mají sklon problémy řešit ranou pěstí, nemám příliš důvěry. Pokud chlap vyroste na 200 cm a váží 110 kg, je snadné si zjednat v určitém prostředí respekt. Otázka je, jestli je takový člověk schopen řešit krizové situace běžného života, kde fyzická síla nehraje až takovou roli...

    superkarma: 0 08.06.2006, 14:14:58
  4. avatar
    [1] gerda [*]

    ach, podle titulku jsem čekala něco ve smyslu finančního zabezpečení a ono tohle! Pro chlapy je to opravdu těžké, je to nová zkušenost, se kterou nedovedou pracovat. Přeju hodně štěstí v hledání a dobrou práci . Jsou to nervy.

    superkarma: 0 08.06.2006, 14:11:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme