Ten den jsem neměla zrovna nejlepší náladu. V práci se mi nijak zvlášť nedařilo a moje manželství začalo nabírat na stereotypu. Co taky čekat po tolika letech manželství. Nabývala jsem přesvědčení, že mládí je pryč a důchod v nedohlednu.

 

Rozhodla jsem se, že si sama udělám radost a půjdu si koupit nějaký řetízek na krk, ne moc drahý, tak akorát na to, aby mi spravil náladu. Vydala jsem se do zlatnictví a mezitím mi manžel zavolal, že mě cestou z práce vyzvedne a že bychom mohli vyrazit k vodě. Domluvili jsme se a já měla asi hodinku na uskutečnění svého nákupu. Vybrala jsem si jeden z několika řetízků a chtěla jsem si ho vyzkoušet, ale ne a ne ho zapnout. Po několika marných pokusech ke mně přistoupil pohledný muž a pronesl: „Dovolíte?“, a než jsem stačila cokoliv říct, pomohl mi řetízek zapnout. Trvalo to jen pár vteřin, ale za tu dobu dokázal to, že se mi podlomila kolena a proběhla mnou vlna vzrušení. Jen jsem postřehla, že muž příjemně voněl a že měl nádherné ruce. Jeho letmé doteky způsobily, že se na chvíli zastavil čas. I v mém pokročilém věku mě polil ruměnec, zakoktala jsem poděkování a místo radosti z krásné maličkosti jsem při čekání na svého manžela myslela na onoho muže a povolovala uzdu své fantazii.

 

Možná tato drobná epizodka způsobila, že jsem začala svého manžela v autě pozorovat se zvláštním zaujetím. Nenápadně jsem zkoumala jeho pohyby a celou dobu jsem sledovala jeho ruce. Má je stále krásné, svalnaté, s dlouhými, štíhlými prsty. Je to pořád ten kluk jako před lety, jen mu přibylo pár vrásek a několik šedivých vlasů. Možná si všiml, že se na něho dívám, ale nic neříkal a jen tak mimoděk mi vsunul ruku pod lehké šaty a přejel po stehně. Jindy bych ho s lehkým plácnutím odehnala, ne tak dnes. Ba naopak, jeho dotek mi byl příjemný.

 

Byl horký letní den. Rozprostřeli jsme deku pod malou skálou, v dohledu byli jen nějací dva mladí lidé, jinak nikde ani živáčka. Právě proto sem rádi jezdíme, bývá tu téměř liduprázdno. Dlouho jsme neotáleli a nazí jsme hupsli do vody. Plavali jsme vedle sebe, osvěžující proud vody na nás měl blahodárné účinky. Leželi jsme na dece a jen tak jsme lenošili. Občas jsem se zadívala na manžela. Pořád se mi líbí, má stále štíhlou, pružnou postavu. Slunce rozlévalo své paprsky a hladilo jimi naše těla, kapky vody rychle usychaly. Zavřela jsem oči a přemýšlela o všem možném. „O čem se ti zdá?“ zeptal se zcela nečekaně. Aniž by čekal na odpověď, zvedl se a posbíral pár drobných kamínků. Z nich pak sestavil na mém břiše malé srdíčko. V tuto chvíli ve mně vzbudil touhu. Sklonil se nade mě a něžně mě políbil. Pak se přitiskl svým tělem na mé, až se srdíčko zase rozpadlo na jednotlivé kamínky. Už jsme tady byli sami, mladý pár již odešel. A musím se přiznat, že se v tu chvíli jsem se ani nechtěla zabývat tím, zda můžeme nebo nemůžeme být někým pozorováni.

Cítila jsem mužův vzrušený dech a cítila jsem, že ho také chci, teď, hned.  Byli jsme tu jen my dva, nazí, obklopeni přírodou. Jeho ruce bloudily po mém těle, vášnivě mě začal líbat a já jsem jeho polibky opětovala. Nový řetízek přešel bez povšimnutí a pokračoval k mým prsům, aby je něžně mohl brát do úst a pohrávat si s nimi ve svých dlaních. Přimkla jsem se k němu a naslouchala krásným slůvkům, která se tak dobře poslouchají a která jsem od něho už tak dlouho neslyšela. Naše vzrušení stoupalo, toužili jsme jeden po druhém a prodlužovali jsme ten okamžik, kdy se ztratíme jeden v druhém. Když ta chvíle nastala, můj muž do mě vnikl a dlouze jsme se milovali. Naše milování bylo chvíli něžné, chvíli zase bouřlivé, kdy nám ze rtů unikaly milostné steny a já jsem zarývala nehty do jeho kůže.

Pak se to stalo!  Vstoupili jsme do nekonečna a absolutna. Tahle chvíle přišla zcela spontánně a už se nebude nikdy opakovat. A když, vždy bude v něčem jiná. Po společně prožité rozkoši mě můj muž opět políbil, já jsem se schoulila do jeho náruče a připadala jsem si v naprostém bezpečí. Uvědomila jsem si, že mám to nejdůležitější na světě, že mám lásku. A že ji nemusím mít pořád, že je to dar, který je nutné pečlivě střežit. Proto také vím, že pokud mě jakákoliv situace nebo jakýkoliv muž zase někdy naladí na erotickou vlnu, stejně vždy skončím v náručí toho jediného – mého manžela.
Ale neříkejte mu to…

Reklama