Narodila se 11. 11. 1901 jako nemanželské dítě služky Augusty Behrendové, ta se ovšem krátce potom provdala za solidního a zajištěného podnikatele Oskara Ritschela, otce malé Magdy. O několik let se ale rodiče rozvádějí a malá Magda získává nového tatínka továrníka Freidlandera, který je Žid. A Magda ho měla velmi ráda.

V pěti letech ji dali na výchovu do přísného kláštera uršulinek. Doma trávila jen prázdniny a oba její tatínkové se předháněli v plnění jejích přání. Z Magdy vyrostla atraktivní mladá dáma se sebevědomým vystupováním. Krátce po úspěšném složení maturitní zkoušky vstoupila do exkluzivního a velice drahého penzionátu pro zámožné slečny v Goslaru.

Když se jednou vracela z prázdnin, náhodně potkává ve vlakovém kupé jednoho z nejbohatších německých podnikatelů Gunthera Quandta. Plavovlasá kráska čerstvého vdovce uchvátí a on se do ní bezhlavě zamiluje. V roce 1921 se tenhle příběh jako vystřižený z dívčího románku stylově završuje přepychovou svatbou v Bad Godesbergu.

Přes počáteční okouzlení a veškerý luxus, který má k dispozici, ale Magda není šťastná. Její téměř o dvacet let starší manžel se věnuje především práci a na ní leží výchova dvou jeho synů, kteří jsou takřka jejími vrstevníky. Navíc rodina Quandtových ji neustále kritizuje a srovnává s nebožkou paní Qandtovou.

Manželství nezachrání ani narození syna Haralda (1921). Navenek je Magda skvělou a oslňující hostitelkou, při cestě do USA se do ní zamiloval například synovec amerického prezidenta, multimilionář Hoover.

Ale nezadržitelný konec jejího manželství určil jiný vztah, a to s Chaimem Vitaly Arlosoroffovem. Tenhle mladík, oddaně a vášnivě hájící zahraničně politické zájmy židovské obce, si získává srdce Magdy Quandtové v roce 1928. Jejich poměr trvá prakticky až do jeho smrti v roce 1933. Tehdy byl v Tel Avivu zavražděn. Dodnes je v Izraeli kultovní postavou a je považován za jednoho z jeho zakladatelů. Jak vidno, ve jménu lásky byla Magda schopná se vehementně oddat jakékoli ideologii. Ať už sionismu či později nacismu.

V roce 1930 se poprvé setkává s fyzicky neatraktivním, nicméně uhrančivým Josefem Goebbelsem. Vidí ho jako démonického řečníka na stranické akci NSDAP a je uchvácená. Goebbels - rozporuplná osobnost, na jedné straně sentimentální, na straně druhé neuvěřitelně krutý. Ačkoli má spousty milenek, jediný, komu je fakticky věrný, se jmenuje Adolf Hitler. Nekriticky ho uctívá jako božstvo. A stejně tak později Magda.

Goebbelsův poměr s Magdou začíná v roce 1931, to jí nebrání ve veselém pokračování hrátek s revolucionářem Arlosoroffem. Oba muži na sebe žárlí a Arlosoroff se dokonce při jedné hádce pokusí Magdu zastřelit. Hitler jí pak naznačí, že by mu udělal radost její sňatek s jeho oblíbeným pobočníkem. V prosinci 1931 se tedy podruhé vdává.

A stává se vzornou matkou. Porodí šest dětí – Helgu (1932), Hildu (1934), Helmuta (1935), Holde (1937), Heddu (1938) a Heide (1940). Také třikrát potratí. Za devatenáct let to dělá celkem deset těhotenství a sedm porodů (ještě syn Harald z prvního manželství.) To, že jména všech jejích dětí začínala na H, byl pouhý Magdin rozmar.

Hitlerův oblíbenec a jeho početná rodina žijí v přepychu, jako letní byt jim slouží zámeček Lanke, kupují také barokní vilu na poloostrově Schwanenwerder. Navíc se střídá s Emmy Goringovou při reprezentačních povinnostech po boku samotného Vůdce. Jenže obrázek vzorné árijské rodiny jí narušují neustálé nevěry jejího manžela. Ženy Goebbels neodolatelně přitahuje. Magda mu vše toleruje.

Až do chvíle, než se ministr propagandy zamiluje do herečky Lídy Baarové. Jeho žena nachází útěchu v náručí jeho tajemníka Karla Hankeho, rozhodnutého Magdu rozvést a oženit se s ní. Magda s kopiemi milostných dopisů svého manžela a seznamem jeho milenek jde k Hitlerovi a doufá, že ji podpoří.

Hiler zuří. O Goebbelsových aférách samozřejmě ví, ale konec tohoto vzorného německého manželství, jehož fotografie se tak dobře vyjímají na titulních stránkách, prostě nepřichází v úvahu. Baarová je sice nesmírně krásná, nicméně jako partnerka naprosto nevhodná. Původem Češka, tedy ze země, kterou míní Hitler obsadit, navíc herečka. Goebbels i Magda se musí vrátit do svých rolí ideálního páru. Baarovou uklidí zpět do Prahy a ona svůj poměr s Goebbelsem až do své smrti popírá. Její kolegyně Adina Mandlová ovšem ve svých pamětech vzpomíná, jak se jí nešťastná Lída svěřila se svou láskou k Josefu Goebbelsovi.

Válku oba prožívají jako osobní věc, Magda jezdí tramvají pracovat do továrny a od svých hostů požaduje potravinové lístky. Když se ukáže, že porážka Německa je otázkou několika týdnů, Goebbelsovi se s dětmi uchýlí do bunkru Říšského kancléřství. Magda až do konce hraje svou roli příkladné matky. Neprojevuje strach ani obavy.

Rozpláče ji jedině Hitler, když si odepne z klopy svůj zlatý stranický odznak a věnuje jí ho. Pro Magdu nastává konec ve chvíli, kdy Hitler se svou ženou spáchají sebevraždu. Ačkoli ji Hitlerovy sekretářky a služebné v slzách navrhují, že ukryjí děti v Bavorsku, Magda je neoblomná. Nemá proč žít, Hitler je mrtvý a ona nechce, aby žily ve světě bez nacionálního socialismu. Děti dostávají uspávací prostředek a po něm smrtící injekci. Potom se pečlivě oblečení Goebbelsovi rozloučí a vyjdou po schodech nahoru. Jeho život ukončí kulka, Magda se otráví.

Použitá literatura: Anna Marie Sigmundová: Ženy nacistů

Adina Mandlová: Dneska už se tomu směju

Lída Baarová: Života sladké hořkosti  

Reklama