Čtyřiatřicetiletá Pavlína je hezká, štíhlá žena. Vystudovala farmacii, ale pak se chtěla stát letuškou. Nevyšlo to. Krátce nato potkala muže. Zamilovali se a vzali. Brzy se narodila malá Pavlína, a tak vyměnila ambice letušky za povinnosti mámy. Manželství vydrželo jen rok. 

„Neměla jsem z toho žádné trauma. Oba jsme věděli, že to není dobré, ale byla tu Pavlínka, a tak jsme to všelijak zkoušeli. Marně. Rozešli jsme se v dobrém. Karel je rozumný člověk a nemáme problém,“ vypráví Pavla.

No a potom přišel Simon. Byla to láska jako trám. On byl schopný veterinář, měl překrásný úsměv a malou přímo zbožňoval. Brával ji s sebou, když jel do práce – pracuje s hospodářskými zvířaty. Malé učarovali koně,“  pokračuje. Mohla jsem a chtěla být šťastná žena. Jen občas, když jsem usínala, měla jsem dojem, že to všechno, co se děje, co chci, aby bylo, není moje. Rovněž mě zaráželo, že při milování byly moje představy   neslučitelné s tím, co bych měla cítit,“ říká. 
Nejsem žádný hlupák a vím, že sexuální představy jsou ukázkou neuvěřitelné obrazotvornosti a ne vždy se shodují s realitou. Horší je, když člověk zatouží je realizovat. Dobře jsem věděla, že tohle už je trochu problém, ale dařilo se mi před tím utíkat,“
pokračuje žena.

Před dvěma lety Pavlína na jednom mejdanu, který probíhal v pražském penzionu blízko centra, potkala Kláru. Zřejmě nešlo o náhodu, protože náhody prostě nejsou. Klára v té době byla manželkou šéfkuchaře Miroslava, který společnosti Pavlíny vařil a manželku si pozval, aby trochu pomohla, protože hosté byli tehdy v počtu kolem třiceti lidí.

Když jsem Kláru viděla, když mi přinesla tu šunkovou rolku, podívala se na mě těma nádhernýma, zelenýma očima a řekla dobré chutnání, věděla jsem, že to, co mnou projelo, nebyly jen sympatie. Hlavou mi jelo – je krásná, nádherná, chtěla jsem se jí dotknout, třeba ji i políbit. Bylo mi z toho všelijak. Ona ale chodila k mému místu často, dokonce mi přišla dolít skleničku a přitom se mě dotkla. Věděla jsem, že to nebylo náhodou. Chtěla to. Cítila totéž,“ vzpomíná Pavla.

Tehdy si možná Pavla poprvé vědomě přiznala, že její fantazie a sexuální představy jsou skutečná touha. Zamilovala se do ženy, a to stejně jednou přijít zřejmě muselo.

Začaly se scházet. Klára řešila odchod od manžela, ale neměla odvahu to říct. Měla v té době tříletého syna. Pokládala to za prohřešek, něco, co se nesmí, bála se, že to manžela snad zabije. Možná by se takto tajně scházely ještě léta, kdyby její malý syn Lukáš nedostal akutní zánět slepého střeva. Do nemocnice ji vezla se synem právě Pavla a Simon se sešel s manželem Kláry.

Z jejich kontaktu vlastně vyšlo najevo, že Klára tráví veškerý čas s Pavlou a že se to snažily tajit. Proč by tajily obyčejné přátelství? Na tom přece není nic zlého. Leda, že by přátelství obsahovalo něco, co nechtěly ventilovat. Simon se Pavly zeptal, a ta nedokázala dál lhát. Také Mirek později Kláru podrobil výslechu, a ta se rovněž ze své lásky k Pavle vyznala.

Kluci se pak sešli a hrozně se oba opili. Přijeli k Pavlínce do bytu, kde jsem byla, a i když byli opilí, povídali jsme si poprvé ve čtyřech. Bylo to velice zvláštní. Řešili jsme nevěru, ale tak nějak jinak. Jinou, prostě to si nevymyslíte,“ usmívá se dnes jednatřicetiletá Klára.
Nebudete tomu věřit, ale dokonce jsme se smáli. Kluci, snad že byli opilí, špekulovali, jestli teda neskončí oni dva také v posteli, a tak podobně. Byly jsme s Pavlou rády, že to probíhá takhle. Vždyť obě jsme se hrozně bály,“
vypráví Klára.

Zase až taková idylka to ale celou dobu nebyla,“ doplňuje ji Pavlína. Simon plakal a bylo to moc smutné.“ 
To je pravda,“ souhlasí Klára. Mirek měl největší problém s malým, a taky se mě často ptal, jestli dělal něco špatně, nebo na mě byl třeba v sexu hrubý. Měl tendenci se z toho obvinit, a to jsem velmi těžko nesla, protože tak to prostě není. Myslím, že tohle má člověk prostě v sobě a po nějakou dobu se snaží tomu utéct, jenže málo platný, tohle je silnější než rozum,“ říká Klára.

V srpnu letošního roku se Pavlína s Klárkou přestěhovaly do domku Pavlíniných rodičů. Obě děti si vzaly, ale Simon s Mirkem je mohou kdykoli vidět. Jezdí často a jsou kamarádi. Spojila je vlastně láska jejich žen.
Oni dva spolu sice lože nesdílí, tedy ne v tom smyslu, protože na dovolené spali opravdu spolu v posteli, protože CK to tehdy nějak chybně vyhodnotila a bylo nutno jeden den spát jen na dvou manželských postelích. Tehdy si z toho dělali všichni čtyři velkou legraci. Simon si teď našel přítelkyni a nechal se slyšet, že jen doufá, že mu neuteče s jinou. Mirek je stále sám.

Co na to rodiče?

Klára
: Mám jenom tatínka a vysvětlit mu to jel Mirek. Byl z toho překvapený. Mirek mu přivezl na to skotskou, ale táta se panáka ani nedotkl. Celou debatu pak uzavřel slovy: „A je tohle Mirku vůbec nevěra, nebo se tomu říká jinak?“ Dnes jsme v pohodě.

Pavlína: Moji rodiče to vzali sportovně. Samozřejmě po prvním šoku. Tohle nikdo nemůže vzít jen tak, jako chleba s máslem. Mamka si s Klárkou dnes vyměňuje recepty a táta pořád dumá, jak se jmenuje ženská podoba slova zeť.  (Zeťová to prý ale nebude :)) Zatím i přes dvě vysoké školy, které má, přišel jen na to, že má zetě a taky snachu, no je v tom trochu zamotaný.

Klára a Simon přislíbili, že se zaregistrují na Ženu-in a na vaše případné otázky odpoví v diskuzi, tak neváhejte a ptejte se. Snad svůj slib vyplní.

Reklama