Začtěte se do příběhu čtenářky, která mne požádala o to, abych její  identitu nezveřejnil. Stará láska na vodě přináší riziko.

Milá redakce,

Ožehavé téma. Ale já se teda podle: svěř se, uleví se ti, přiznám. Jsem vdaná čtrnáct let a lhala bych, že po celou dobu mám oči jen pro svého manžela, to si myslím, že nemáme žádná, podívám se i po jiných, ostatně chlapi jsou na tom podobně.

Stalo se to vloni v létě, syn byl na škole v přírodě a my jsme jeli do přírody také, s partou starých kamarádů. Jeden z nich má nádhernou chatu na Šumavě, kterou podědil po rodičích a kam jsme jezdívali  už v době studií. V té partě se „bohužel“ nacházela i jedna moje stará láska, ale ani já ani manžel  jsme netušili, že i tentokrát tam bude. Oba jsme z toho byli malinko vykolejení, manžel víc a já se mu dnes v duchu omlouvám, že vlastně oprávněně. Musela jsem na něj totiž zírat jako tele na nové vrata, za ty roky se vůbec nezměnil, byl to pořád ten bezstarostný, rozevlátý kluk, se kterým jsem se před patnácti lety rozešla. Na chatu přijel sám, prý se právě rozešel s přítelkyní a chce se odreagovat.

Večer jsme uspořádali velký táborák, kluci přinesli kytary, prostě jako za starých časů, bylo to hrozně fajn. Seděli jsme s manželem vedle sebe, ale já jsem pořád cítila, jak se na mě můj bývalý dívá přes poskakující plamínky, v té záři ohně vypadal nádherně. Cukala jsem pohledem, ale moc dobře mi to nešlo. Kolem půlnoci mi manžel řekl, jestli už nepůjdeme spát, byl ještě ten den co jsem přijeli v práci, a byl už unavený, mě se ale nechtělo. „No jasně“ řekl směrem k bývalému. „Ale ne, neboj se, jdi si lehnout, já si půjdu ještě sednout za Alenou“, to je moje nejlepší kamarádka, „a pak za tebou přijdu“.

Sice nerad, ale šel. Odešel a můj bývalý si ke mně po chvilce přisedl. „Konečně sami, viď“? „Ne, to neříkej,“ odpověděla jsem mu, „manžel je fajn, a už je to dávno.“ Seděli  jsme u ohně a povídali si, nakonec jsme tam zůstali už jen my dva a Alena se svým přítelem. Noční obloha plná hvězd, k tomu nějaký ten  alkohol, společné vzpomínky a chvilka úplné volnosti …udělaly své. Navrhnul mi, jesli se nechci projít k přehradě. V duchu jsem sama sebe omlouvala, vždyť o nic nejde, jenom si povídáme, a NIC nebude. Vůbec jsem nebrala v potaz, jestli manžel spí nebo nespí, no blbec. A jak tak stojíme u té přehrady, začal mě líbat, chvilku jsem se bránila, ale pak jsem se přidala, chtěli jsme to oba.. už už by se to stalo, když vtom zašustilo listí a za stromem se objevila moje kamaráda: „Hele, manžel Tě hledá a je pěkně nasr…. „ Co teď? A můj bývalý, jak byl takový bezprostřední, popadl své hadry a jak je držel v ruce, tak skočil do vody. Já jsem na sbe rychle hodila, to co jsem stačila sundat a už jsem slyšela manžela jak mě volá. Šly jsem mu s Alenou naproti. „Kde jsi byla“ řekl přiopilým, nasr…. hlasem. Chtěly jsme se jít koupat, špitla jsem. „Jóóóó´, a sami?“ a šel prohledávat okolí, aby našel svého protivníka. My s Alenou, jakože nechápeme koho hledá. No, zkrátím to, pátrání mého manžela trvalo snad půl hodiny,  a po celou tu dobu byl můj bývalý schovaný i s tím oblečením v ruce pod vodou, jen hlava mu trčela v takovém malém porostu, aby mohl dýchat.

Manžela se mi nakonec podařilo uklidnit tím způsobem, který jsem „málem“ chvilku předtím použila s mým bývalým.  Následující dva dny už jsem se od manžela nehnula, byla jsem mu oddaná jako psík. Při vzpomínce na tuto příhodu se mi vždycky vybaví slova Vlastimila Brodského ze Světáků: Není důležité, že se to nestalo, ale že se to mohlo stát.

Jméno na přání autorky textu nezveřejňuji.
Text nebyl redakčně upraven


Děkuji vám za vaše přiznání, i když si nejsem jistý tím, že se vám uleví.

Dnes mám téma co vám dala, nebo vzala nevěra. Vypadá to, že se těšíte na příspěvky druhých, ale samy se k psaní zatím nemáte.

Seberete odvahu a napíšete, jak to máte vy?

  • Co vám dala, nebo vzala nevěra?
  • Poznala jste díky nevěře toho pravého?
  • Vzala vám nevěra partnera?
  • Zachránila vám nevěra vztah?
  • Až s jiným jste poznala, jaký ten váš je?
  • Zahnul vám a od té doby je pozornější?
  • Něco jiného k tématu?
  • Co si o nevěře myslíte?

Napište to do redakčního mailu:

redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvek odměním poukázkou do online sexshopu za 1 000,- korun. Aby ten váš neměl chuť na nevěru, nebo abych vám ji zpestřil.

A pokud si to budete přát, vaši identitu nezveřejním. Tak směle do toho!

Reklama