Mladé mamince Monice právě končí mateřská dovolená a ráda by nastoupila zpátky do předchozího zaměstnání. To se ale nelíbí jejímu žárlivému manželovi Pavlovi a kvůli tomu vznikají doma hádky.

Zase tě budou očumovat chlapi

žárlivostMonika byla vždycky velmi krásná a přitažlivá žena, na které zálibně spočinulo nejednou mužské oko. Pracovala v centru Prahy v luxusním butiku s pánskou módou, kde tržby jenom rostly, protože Monika dokázala vždy dobře a ochotně poradit a zákazníci se k ní rádi vraceli.

Se svým budoucím manželem Pavlem se seznámila právě na svém pracovišti, když si zcela bezradně vybíral oblek na svatbu svého kamaráda, kterému měl jít za svědka. Oblek vybrali, padnul jako ulitý, ale druhý den se najednou znovu objevil ve dveřích.
„Copak, jdete ho vyměnit?“ zeptala se Monika.
A její budoucí muž ze sebe jen rozpačitě vykoktal:
„To ne, ale jen mě napadlo, jestli byste nechtěla jít na tu svatbu se mnou, nemám žádný doprovod.“
Na rozdíl od ostatních zákazníků, kteří Moniku doslova probodávali očima, tento byl úplně jiný. Monice se jeho ostýchavost a nesmělost moc líbila, připadal jí roztomilý, a tak svolila.

Na svatbě si všichni mysleli, že patří k sobě, a tak je u toho i nechali, a nakonec k sobě i patřili. Pár dnů po svatbě spolu začali chodit a rok a půl na to už zvali kamaráda na oplátku na svoji svatbu. Rok poté se jim narodila krásná holčička, po mamince. Dali jí jméno Anežka.

Monika už další dítě nechtěla, nebo alespoň ne hned. Slíbila majiteli butiku, že se co nejdřív vrátí zpátky do práce, nechtěl o ni přijít. A taky Pavlův plat nestačil na to, aby spláceli hypotéku a ještě za něco žili. Počítali každou korunu, do práce už se těšila.

Jak se ale blížilo datum Moničina nástupu do zaměstnání, Pavel začal být čím dál nervóznější. Chtěl mít Moniku jenom pro sebe. Všichni mu jeho krásnou manželku záviděli. Nesnesl pomyšlení, že by se kolem ní točili jiní muži
„Nemůžeš se dočkat, až tě zase budou očumovat cizí chlapi, co?“

Začali se čím dál častěji hádat, Pavel ji dokonce přemlouval k druhému dítěti, a to se začali hádat ještě víc.
„Říkala jsem ti, že druhé dítě ještě nechci, nemůžeme si ho ani finančně dovolit. Anežka půjde do školky, já vydělám nějaké peníze a časem uvidíme.“

Ale jako když mluví do dubu. Z nesmělého a zakřiknutého Pavla se stal najednou domácí tyran a uzurpátor, který chce mít svou ženu jenom pro sebe.
Došlo to dokonce tak daleko, že sám zašel bez Moničina vědomí za majitelem butiku a řekl mu, ať už s Monikou nepočítá, že budou mít další dítě.
Monika pak musela majitele přesvědčovat, že to není pravda, že si to vymyslel a do práce se naopak moc těší.
„Moničko, víš, že o tebe hodně stojíme, ale jestli sem bude manžel chodit a dělat tu nějaké divadlo, to opravdu nemá náš podnik za potřebí, to si dobře rozmysli,“ řekl ji na to její zaměstnavatel.

Monika byla vzteky bez sebe a s Pavlem se znovu pohádali. Nakonec jí řekl, ať si jde, kam chce, že ho to nezajímá.
Monika má ale strach, že za ní bude do práce chodit, hlídat ji tam, a ona tak přijde o zaměstnání, které ji baví. A mít s takovým žárlivcem další dítě? Do toho se jí taky moc nechce. Pěkně se vybarvil. To je ta tichá voda, která břehy mele.

Čtěte také:

Reklama