Nedávno mi říkala kamarádka, která už pár let bydlí v Americe, že jsou Češi strašně konzervativní. Celý život většinou žijí na stejném místě, přestěhují se maximálně za svým partnerem, a podobně to máme i s prací. Když už nějakou máme, moc se po jiné nekoukáme. Nechci hodnotit, zda je to dobře, nebo špatně, ale dnešní příběh potvrzuje její slova, i když je to trochu zapeklitější situace….

Ilona (35 let) žije celý život v moravské metropoli. Když se vdala, přestěhovala se jen do jiné její části, kde se s manželem a dvěma dětmi těsní v poměrně malém bytě. Větší si nemohou dovolit…

venkov

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Roky to vypadalo, že je tento stav nijak zvlášť netrápí. Aspoň Ilona si celkem zvykla na to, že malý byt se snadno uklízí a že v něm má stále přehled o svých ratolestech. Sama bydlela v dětství v podobných podmínkách, a tak ji ani nenapadlo, že by to mohla mít nějak jinak.

  • Také je spokojená s tím, že děti mají dobrou základní školu jen pár kroků od domova. Problém by nemělo být ani středoškolské vzdělání. Je zde z čeho vybírat a všechna zařízení se nacházejí v příjemné vzdálenosti.

Měla jsem opravdu pocit, že nám nic nechybí,“ komentuje stav věcí Ilona, která nyní stojí před těžkým rozhodnutím. Její manžel totiž přišel před časem o práci a od té doby se upnul na představu, že se všichni odstěhují na venkov.

On by tam vyráběl věci ze dřeva, což je jeho záliba, a ona by mohla prý chovat třeba slepice a králíky, což by přispívalo rovněž k rodinnému rozpočtu. Zkrátka idylka s vůní posečené trávy a svěžího vzduchu po celý den.

Jenže taková změna přináší samozřejmě i komplikace, které zatím vidí jen Ilona, na které jsou také všechny provozní záležitosti rodiny. To ona nakupuje, vaří, doprovází děti, když je to nutné, do kroužků, atd.

Nejde s ním o tom vůbec diskutovat, je jako smyslů zbavený a bojím se, že když se mu postavím, bude to konec našeho manželství,“ říká Ilona, které přijde nápad poněkud ukvapený. „Ano, věřím, že se na venkově žije levněji a klidněji a že spousta lidí, kteří tam žijí odmalička, jsou spokojení, ale já osobně si to nedovedu z praktického hlediska vůbec představit. A myslím, že ani on by z toho ve finále nebyl tak nadšený jako teď, kdy si to plánuje JEN v hlavě.

  • Se smutným smíchem dodává, že vlastně v životě pořádně ani neviděla takovou slepici zblízka. A králíka by se možná bála, protože má respekt i z křečka, kterého mají její děti...

Stejně naivní mi přijde manželova představa, že se bude živit rukama. Ano, je šikovný, vyrábí krásné věci, ale něco jiného je to dělat pro potěšení, pro pár známých, a pak pro obživu. Jak to bude stíhat? A kdo to pak budete prodávat? A jak složitě budou jezdit děti do školy?“ ptá se logicky zoufalá žena, která proklíná den, kdy její partner našel v inzerátech neskutečně výhodnou nabídku na rozpadlé stavení kdesi mimo civilizaci.

Přečtěte si také:

Reklama